Desať malých černoškov
Agatha Christie
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/152084/bmid_desat-malych-cernoskov-eOE-152084.jpeg
5
5954
5954
Spisovateľka umiestnila dej svojho azda najobľúbenejšieho príbehu na skalnatý ostrov. Malebná scenéria ostro kontrastuje s dramatickou situáciou desiatich ľudí, ktorých na ostrov vylákal neznámi hostiteľ. Tak ako ubúda černoškov v detskej riekanke, tak ubúda na ostrove hostí, ktorých postupne vraždí chladnokrvný šialenec. Každý podozrieva každého a nik si nemože byť istý, či ďalšou obeťou nebude práve on. Kde sa však skrýva vrah ?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 1996 , Ikar (SK)Originální název:
Ten Little Niggers / And Then There Were None, 1939
více info...
Přidat komentář
Ani nevím, jestli jsem někdy četla detektivku, nějak se tomuto žánru vyhýbám. Ale chtěla jsem to zkusit a bylo to bezva čtení. Taková napínavá oddechovka, co se čte sama.
Od Agathy Christie jsem četla mnoho detektivek, ale na tuto klasiku došlo až teď. A musím konstatovat, že toto dílo patří mezi nejlepší. Napětí až do konce a překvapivé rozuzlení . Také oceňuji, že děj dokázala sepsat stručně a detektivka není obsáhlá.
I když jsem dal jen za 4, v rámci detektivky jde samozřejmě o pětihvězdičkovou záležitost. Mrzí mě jedna věc, že jsem viděl dříve divadelní zpracování. Přesto ale osnova díla je impozantně promyšlená.
Velmi čtivá, napínavá a nepředvídatelná detektivka. Hned od začátku vás chytne a až do konce nepustí.
Opäť jedna z kníh, ktorá by si zaslúžila 6 hviezdičiek. Chytila, nepustila, prečítaná za jeden večer.
Nejlepší a nejzábavnější krimi, co jsem kdy četl…. Když jsem začal , musel jsem to dočíst jedním dechem . Nešlo přestat , dokud jsem nevěděl , kdo je ten sígr… Vážně pecka …. Deset hvězdiček , kdyby to šlo …
POZOR, MOŽNÝ SPOILER
Za mě jedna z nejlepších detektivek, které jsem kdy četla. Napnutá jsem byla až do konce a knihu jsem nemohla odložit, dokud jsem se nedozvěděla, kdo za tím vším stojí. Moji "favoriti" totiž zemřeli mezi prvními. Doporučuji a budu se těšit na další setkání s paní Agathou.
Agathu Christie jsem měl na sezamu dlouho a teď mě mrzí, že jsem s knihami začal až v tuto chvíli. To, jak moc ovlivnila detektivní žánr, je zřejmé. I přesto, že mám z detektivních knih načteno už hodně, mě tato velmi překvapila, byla napínavá, strašidelná a já ji přečetl skoro jedním dechem. Všechny postavy promyšlené, děj taky - někdy mi dokonce připadalo, jako kdyby Christie přesně věděla, jak manipulovat s čtenářem, protože kdykoliv jsem měl nějaké pochybnosti nebo byl přesvědčený, že vím, jakým směrem kniha půjde, zamotala mi hlavu. Přitom děj je poměrně prostý, ne dlouhý, konec, pokud se nad tím tak zamyslím, možná až moc zamotaný a i předvídatelný, ale to mu nic nebere na literárním zážitku. Vím jistě, že toto není poslední kniha, kterou od Christie čtu.
Celou knížku jsem měnil, kdo vlastně je ten vrah. Pořad jsem vytvářel různé teorie a stejně jsem to neuhodl. Moc mi nesedl styl psaní, jinak příběh byl opravdu velice zajímavý.
(SPOILER)
Dnes se po dlouhé době podíváme na jednu klasiku.
Tuto autorku jsem sice znala, ale její první knihu jsem si přečetla až v jednom kole #klasikomilove.
Příběh nás na začátku seznámí se všemi hlavními postavami, které byly pozvány na tajemný ostrov, o kterém se divoce spekuluje.
Po příjezdu a zabydlení si naše parta dopřává odpočinku, když v tom najednou jeden z nich zemře. Postupně návštěvníků obývá. Stejně tak vystavených černoušků na stole. Co mají vraždy společné s jednou říkankou? Navíc nikde není po vrahovi ani stopa, tak kde se nachází náš vrah?
Musím přiznat, že jsem zpočátku měla obavy, že se zamotám v postavách. Na nějakých 5-10 stránkách totiž byly vtěsnané všechny. Naštěstí si to vše sedlo a bylo to přehledné.
Příběh už od začátku má spád a nenechá čtenáře ani chvilku vydechnout. Kdybych měla tolik času,tak knihu hravě za pár hodin přečtu.
Samotnou autorku musím vychválit jak bravurně dokázala napsat takový příběh, jak dokázala vykreslit prostředí, provést nás zápletkou, zmást nás a překvapit na konci.
Při popisu ostrova jsem si živě představila, jak šplouchají vlny, jak rachotí vlak, jak hraje gramofon, prostě vše bylo realistické.
Moc oceňuji i propojení příběhu s lidovými pořekadly a básničkami. Po delší době jsem četla originální námět.
Závěrečné rozuzlení mne opravdu zaskočilo. Vraha jsem prostě neodhadla.
Jediné, co mě na knize štve, je počeštění příjmení autorky a přidání k jejímu příjmení koncovku ová - alespoň v mé verzi knihy. To by se dle mne dělat nemělo.
Hodnotím 5/5⭐️
Je to taková napínavá jednohubka že zajímavého prostředí. Začátek se trošku táhne a taky 10 postav najednou není málo. Není ale třeba si je zapamatovat hned, protože během děje už se člověku vryji do paměti. Bavilo mě dějiště i zinscenovani vražd a ani já jsem vraha neodhalila, takže napětí vydrželo až do konce. Kniha je rozhodně jednou z těch nejlepších, jaké Agatha napsala.
Moje první kniha od Agathy Christie (ano, jsem hrozná ostuda a stydím se), na kterou jsem byla moc zvědavá, protože jsem na ni slyšela spoustu chvály. Asi jsem měla příliš velká očekávání nebo nevím, ale něco mi tam chybělo… V podstatě mě nic nenutilo pokračovat, ani touha vědět, kdo bude další ani, kdo je vrah… Ze začátku jsem měla problém se zorientovat v množství postav, ale to netrvalo dlouho, jelikož postav ubývalo a přišlo mi, že prvních cca 50 stran se celkem nic nedělo. Bohužel mi při čtení chybělo i napětí, bylo mi víceméně jedno, kdo bude další…
Co musím pochválit je úplný závěr, vraha jsem neodhalila a byla jsem opravdu překvapená, jak to vše bylo. Myslím, že dám Agathě určitě ještě šanci a myslím, že si přečtu knihu, ve které vystupuje Hercule Poirot, mám ráda seriál, tak myslím, že mi sednou i knihy.
Hodnocení 4*/5*
3,5/5
K Agathě Christie jsem se dostala až teď, toto byla moje první kniha od ní... A upřímně, čekala jsem mnohem více, vzhledem k všem recenzím a všeobecnému vychvalování. Vraha jsem teda odhalila, ale postupně mě kniha zavedla úplně jinam, že jsem to postupně zavrhla. Další věcí, co mně osobně nesedla je v podstatě zastaralost, kdy jsem opravdu nebyla schopná pochopit, že by někdo mohl být tak naivní a prostě na ostrov odjet na základě úplně random dopisu... A jistým způsobem i mluva postav. Co naopak chválím je svižné čtení. Od autorky si ještě určitě něco přečtu.
IG: ctenislaskou
Má první Agatha Christie. Sice zde není slavný Hercule Poirot, ale to mi vůbec nevadilo. Četlo se to samo, bylo to napínavé a vraha jsem, bohužel, neodhadla.
Ze začátku tam bylo až příliš mnoho postav, abych si je všechny zapamatovala, ale nebojte, jakmile pak začnou postupně odpadávat, je to čím dál tím lepší.
Na jednu stranu zprvu celkem předvídatelné. Ale pak?!
Moje první setkání s královnou detektivky a obrovskou klasikou. Hercule Poirot ani slečna Marplová se v tomto díle Agathy Christie sice neobjevují, ale tohle mě opravdu překvapilo svou promyšleností a originalitou. Námět je hodně nadčasový a s přihlédnutím k roku a době, ve které byl vydán, až neuvěřitelně bravurní a chytlavý. Skvělá detektivka.
Zhltla jsem ji skoro jedním dechem a nemohla jsem se odtrhnout, i když děj byl předvídatelný, to ano. Ale čtivost a zvědavost čtenáře stejně nutí číst dál, aby si potvrdil jestli to vážně bude tak jak tuší a nebo ne.
Hodně dobré odpočinkové čtení. S Agathou rozhodně nekončím a mám v plánu další její detektivky.
Spokojenost!
Je dobře, že jsem si knihu přečetl ještě pod původním názvem a černoušci se neschovávají za vojáčky, protože přepisování děl nemám rád. Na příběhu mě zaujaly vrahovy motivy a po každé oběti postupně mizející figurky, což knize vedle detektivky přineslo prvky komedie. S potěšením jsem se seznámil s touto klasikou, která se mi četla dobře, zároveň mě ale nebavila natolik, abych si ji přečetl znovu.
Toto byla první kniha A. Christie, kterou jsem četl a mohu garantovat, že nebyla poslední. Sice se jedná o poměrně krátký příběh, nicméně nesmírně čtivý, napínavý a zapeklitý až do úplného konce, což samozřejmě milovníci napínavých příběhů dokáží náležitě ocenit.
Na závěr bych rád podotknul, že můj cit pro odhalení vraha byl správný, nicméně díky opravdu dobře a kvalitně zapeklitému ději jsem svůj názor opravdu často měnil a až na konci došlo k odhalení. Musím říct, že to byl vskutku famózní příběh a budu se těšit na další knihu od A. Christie.
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány smrt zfilmováno ostrovy anglická literatura sérioví vrazi plánovití, inteligentní vrazi zfilmováno – TV seriál detektivky podle říkanek
Autorovy další knížky
| 2017 |  Deset malých černoušků |
| 2003 | Vražda v Orient-expresu |
| 2004 | Smrt na Nilu |
| 2001 | Záhada na zámku Styles |
| 2016 | Neočekávaný host |
Různorodá skupinka lidí se vydává do velkého domu na malém ostrově, kde je však místo poklidné dovolené čeká postupné vyvražďování v rytmu dětské říkanky. Ano, i takové horory psala veleslavná autorka detektivek Agatha Christie.
Pěkné nové vydání této klasiky mě přesvědčilo, abych si ji konečně přečetl. Mnoho z vás tuto knížku jistě zná pod původním názvem Deset černoušků. V českém prostředí bychom možná mohli diskutovat nad potenciálním rasismem a nutností upraveného názvu a upravené říkanky... Původní anglický název je ale "Ten Little Niggers", takže není co řešit. V každém případě "And There Were None" / "A pak nezbyl žádný" jsou působivým názvem, který pěkně odráží podstatu románu.
A pak nezbyl žádný je napínavým thrillerem s detektivní zápletkou. Je čtivý a s ničím se moc dlouho nezdržuje, jde rovnou na věc. Naznačuje se tu možné mysteriózní rozuzlení, ale podobně jako třeba u takového Psa baskervillského od A.C. Doylea i méně zkušený čtenář odtuší, že je to jen zástěrka a za vraždami nestojí žádný duch, ale velmi reálný psychopat. Rozuzlení je skvělé - i když musím poznamenat, že už jsem téměř v třetině odhalil, kdo je pachatelem. Ne však proto, že bych byl takový mistr dedukce (v podobných případech se dokonce snažím příliš o záhadě nepřemýšlet, abych nepřišel o překvapení), nebo že by byla kniha tak předvídatelná... Způsobil to prostý fakt, že jsem při čtení na chvíli pustil zadní část knihy a vybafla na mě poslední strana, ze které bylo na první pohled poznat, kdo je tajemným vrahem. A pak že tištěné knihy jsou nejlepším způsobem čtení literatury.
I když jsem tedy věděl jméno vraha a přišel o možný šok z překvapivého zvratu, věřím, že to na mém zážitku z knihy příliš neubralo. Naopak jsem o to víc mohl sledovat danou osobu, přemýšlet nad její motivací a dokonce i několikrát uznale pokývat nad tím, jak to dělá nenápadně. Děj románu je tedy promyšlený, ale přece jen je to tak komplikovaný spletenec, že příběh realistický příliš nebude. Několikrát se tu spoléhá na prvek náhody, na to, že se postavy budou přesně chovat takhle a ne jinak. V realitě by se určitě něco v plánu nezdařilo nebo by se objevilo něco, co se nedalo předvídat a celý plán by byl v háji. Ale v rámci detektivní fikce je to kvalitně vymyšlené.
Osm malých čern... vojáčků z deseti.