Desátá síň
Glenn Cooper
Ve francouzském opatství u vesnice Ruac je za starou policí v knihovně nalezen středověký rukopis. Literární historik Hugo Pineau v něm objeví fascinující text: stránky knihy ukrývají bizarní příběh záhadné jeskyně s prehistorickými malbami, ale také primitivní mapu, podle níž by se jeskyně měla nacházet někde nedaleko opatství. Hugo se za pomoci svého přítele, archeologa Luca Simarda, vydá jeskyni hledat. Objeví však to, co by nikdy nečekali - v nejhlubším místě podzemního bludiště leží ta nejpodivuhodnější síň. Když však začnou odhalovat její starodávné tajemství, zjistí, že se zapletli do velmi nebezpečné hry. Po řetězci '' náhodných'' úmrtí už není pochyb, že záhadu desáté síně kdosi střeží a nezastaví se před ničím......... celý text
Literatura světová Thrillery Sci-fi
Vydáno: 2012 , Knižní klubOriginální název:
The tenth chamber, 2010
více info...
Přidat komentář
Docela propadák je to spíše naivní sci-fi s podivnou konspirační teorií (létání, chytrý neandrtálec....) Začátek knihy se vyvíjel docela dobře než z přáběhu udělal kovbojku kde na každé stránce je nějaká vražda, kterou vlastně ani nikdo moc neřeší a nakonec ta dlouhověkost....no musím říct pěkná blbost.
Po přečtení jeho dvou předešlých knih, jsem se na tuto těšila a nezklamala mé očekávání. Do děje se prolínají tři časová pásma, některá jsou více či méně poutavá. Škoda, že konec knihy je předvídatelný.
Po přečtení Tajemství sedmého syna a na ni navazující Knihu duší jsem se rozhodla přečíst i tuto knihu s nadějí, že bude stejně dobrá. Vcelku mě zklamala, sice se četla stejně dobře jako dvě předešlé, ale už jsem fakt byla unavená z všude se objevujících mnichů a jejich opatství...a děj mi přišel slabší.
Knížku jsem dostal od tety k vánocům a na horách jsem jí vysál téměř na jeden zátah. Nejsem zrovna čtenář takovéto literatury, ale musím říct, že mě mile překvapila. Tato kniha hlavně tím, že jsem si při četní připadal spíš jako když koukám na film. To se mi u knih stává poměrně často, ale tady mi přijde, že nějak víc. Když jsem si na konci přečetl, kdo že to vlastě psal - pochopil jsem. Doporučuji na dovolenou!
je to klasický příklad brownovských konspiračních románů. Jen není spojený s nijakým náboženstvím, ale s jiným fenoménem. Sice ani to není tajné, protože vlastně o co jde, se píše hned od počátku knihy. Největším kladem příběhu jsou asi ty tři dějové linie, pravěká, středověká a současná. Je to taková klasická, čtivá oddechovka na deku o prázdninách, do vlaku či zabiják nudy při chřipce!.
Štítky knihy
císařovna Matylda (Maud), 1102-1167
Docela dobrá kniha, ikdyž jsem už v tomto žánru četl lepší. Trochu mi tam chybí delší a propracovanější pátrání po řešení tajemství a pozadí desáté síně.