Deset knih o architektuře
Marcus Vitruvius Pollio
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/302531/deset-knih-o-architekture-Dkh-302531.png
5
34
34
V roce 1415 byl v klášteře St. Gallen nalezen rukopis Vitruviova díla o architektuře a příbuzných oborech, známý dnes pod názvem Deset knih o architektuře, latinsky De architectura libri X. Dílo se dělilo na 10 knih: * 1. kniha – plánování měst a základy urbanistiky, charakteristika dobrého architekta * 2. kniha – stavební materiál používaný pro stavby * 3. kniha – chrámy, sloupy * 4. kniha – chrámy, sloupy * 5. kniha – veřejné budovy, divadla, lázně a další veřejné budovy * 6. kniha – soukromé budovy * 7. kniha – vnitřní zařízení * 8. kniha – vodovody * 9. kniha – stavba hodin, astronomie * 10. kniha – strojnictví (zvedací, bojové a válečné stroje) Jedná se o jediné dochovalé dílo podobného druhu z období římské kultury. Knihy nejsou po odborné stránce zcela v pořádku, ale historicky se jedná o cenné dílo, vycházející z učení starořecké kultury. Prakticky je dílo ale pojato geniálně a tak se dočkalo velkého ocenění staviteli raného středověku. Předmluva, poznámky a bibliografie Jan Bouzek ; stať Vitruvius a dnešek napsal Milan Honzík.... celý text
Literatura naučná Architektura Umění
Vydáno: 2009 , Arista , Maitrea , TeMi CZOriginální název:
De architectura libri decem
více info...
Přidat komentář
Ke knize mě přivedla série TV dokumentů pojednávající o antických technologiích, ve které byla publikace zmíněna. Nebýt Vitruviova pojednání, zůstaly by nám mnohé historické otazníky stále záhadou, např. jak dokázaly Římané pohnout kolosy vážícími 1500 tun jako těmi v Jupiterově chrámu nebo jak dokázali přesně odměřovat vzdálenosti na svých silnicích (vždyť i Leonardo da Vinci si při pokusu o rekonstrukci tohoto stroje vylámal zuby) atd. V některých momentech je kniha příručkou pro stavbaře a zahrnuje nás mnoha praktickými radami. Také se jedná o pojednání, které nám dává porozumět tehdejší mentalitě a postupům při realizaci staveb mnoha druhů - vodovodů, chrámů, cest i měst.
"Při hodnocení stavebního díla se posuzují tři aspekty, a to řemeslná důkladnost , velkolepost vybavení a rozvržení. Shledá-li se, že dílo je velkolepě vybaveno, bude se chválit stavebník nešetřící stavebním nákladem. Při důkladném provedení dojde uznání přesnost stavbyvedoucího. Bude-li však stavební dílo vykazovat ladně proparcovanými proporčními poměry a souladností poměrových vztahů, bude to slávou architektovou." (VI.kniha/VIII.)
V monoha ohledech geniální a nadčasová kniha, nejvíc mě dostala asi kniha o vodních vedeních. Popisy o materiálech, přokonávání překážek, spádech a dimenzích potrubí, odvětrání, tvarovkách....dnes se tomu říká technická norma.
Neocenitelný zdroj informací o antické architektuře, mnoho staletí jedna z nejvlivnějších knih o architektuře vůbec
Jediné teoretické dílo o architektuře, které se z římské doby dochovalo. Moje vydání je z roku 1979 (připojená fotka je obálka vydání z roku 2009, které mám v úmyslu zakoupit). Neuvěřitelně zajímavá kniha, díky níž může čtenář nahlédnout nejen do tajů toho, co asi většina lidí chápe pod pojmem "stavitelství", ale také si něco přečíst o konstrukcích antických válečných strojů, hodin, ale třeba i něco o hudbě nebo o představách o fungování vesmíru nebo o tom, jak vypadal římský taxametr. Kniha je doplněná řadou nákresů, (naštěstí, řadu věcí by se mi jen podle popisu nepodařilo pochopit - někdo s příslušným vzděláním na tom asi bude lépe - a některé mi nedošly ani s tím nákresem:-)). Zajímavý je i obsáhlý poznámkový aparát na konci, který mnohé vysvětluje (jsem zvědavá, zda a nakolik se v novém vydání změnil).
Štítky knihy
architektura starověký Řím starověká architektura dějiny architektury architektonické památkyAutorovy další knížky
| 2001 |  Deset knih o architektuře |
| 1944 |  Antické divadlo |
Tak to byla bomba! Co už tenkrát všechno věděli, uměli, o čem přemýšleli. Odborník ocení postup při výpočtech lecčehos, laik se dozví hodně zajímavostí z běžného života. Dostala mě pasáž o zkoušení jakosti vody, kde je hlavním hlediskem posouzení vzhledu těch, kteří vodu pijí (jak vypadají, jak jsou silní atd.) a z kladného výsledku vyplývá závěr: "je tím nejlépe prokázána dobrá kvalita pramene". A po přečtení budete vědět, proč se začaly používat karyatidy, jak vystavět město s ohledem na převažující směry větrů, která místnost v soukromém domě má být na sever atd., atd. Zkrátka vše už tady bylo. A možná by nebylo špatné se některými pravidly řídit i dnes.