Deset let na Borneu
Ada Pryerová
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/301424/bmid_deset-let-na-borneu-nS5-301424.jpg
4
2
2
Roku 1878 odcestovali německý baron Overbeck a Angličan Dent na severní Borneo (dnešní Sabah), kde místním obyvatelům oznámili, že jejich vládce, bruneiský sultán, prodal všechna obchodní práva v oblasti, a zanechali tu mladíka Williama Pryera, aby tam „založil“ Britskou společnost pro severní Borneo. Ada Pryerová, jež se za Williama Pryera v roce 1883 provdala, vydala roku 1894 popis jeho počátků ve funkci správce spolu s několika příhodami ze společného života. Výsledkem je barvité, zajímavé a fakticky přínosné vyprávění. Knížečka Ady Pryerové je jediná práce, jež si položila za cíl prezentovat publiku přitažlivý obrázek severního Bornea, si takto opatřit politickou podporu britské obchodní přítomnosti v oblasti. Vlastně působila jako jakási příručka pro přistěhovalce o zemi, kde je hadů poskrovnu, zato hodně měsíčního svitu. Tyto paměti mají jedinečnou cenu jakožto svérázný cestopis i pro pochopení mezinárodněpolitických souvislostí britského záboru severního Bornea. Toto vydání přetiskuje text originální verze z roku 1894 a navíc obsahuje jak úvodní úvahu, tak poznámkový aparát, aby byl text vysvětlen a zasazen do historického kontextu.... celý text
Přidat komentář
Hezká, ale trochu naivně psaná kniha. Dá se vnímat, jako dobový dokument. Autorka popisuje Borneo 19.tého století tak, jak jej viděla bohatá angličanka.
Deset let na Borneu
Konec 19. století a Borneo: viktoriánská éra a exotika ("věda a dobrodružství"), boj o moc a politické hrátky (země v moci jednoho muže uvnitř anglického impéria?), tahanice mezi námořními velmocemi o mořské cesty spíš než ostrovy...
Samotné autentické výpovědi (byť přejato hodně z vyprávění nebo existující literatury) manželky jednoho z anglických průkopníků předchází dlouhatánský úvod, u něhož není jasný autor, zato místo a doba vzniku ano (1999). Zřejmě ho přičinila editorka uvedená na obálce, ale knize moc nepomohla: pro mne předložila ještě zmatenější výklad situace na Borneu v 19. století (s minimálním exkurzem do let pozdějších) než sama Adina kniha, jednak je k Adinu vyprávění na můj vkus přespříliš kritická (mj. tvrdošíjně jej označuje za "knížečku", což mohla udělat Ada sama, nikoli už ale redaktorka - ostatně 160-stránkový text žádnou knížečkou není), takže ve výsledku se mi do samotné knihy ani už moc nechtělo. Redaktorka svůj elaborát měla přilípnout, učesanější a kratší tak maximálně za samotné předkládané dílo, aby nebyl čtenář jakkoli ovlivněn předem (přitom v něm chybí např. informace o tom, jak a proč se svobodná Ada na Borneo vydala). Z hlediska formy knihy jsem tedy velmi zklamaná.