Déšť
Sára Saudková
Major Oldřiška Milnerová série
1. díl >
Na periferii za Prahou naleznou dva záškoláci mrtvolu brutálně utýrané mladé ženy. Do vyšetřování se pouští rázná Oldřiška se svou dokonale vycvičenou mordpartou. Stopy vedou do pražského zásvětí mimonaželských aférek, hodinových hotelů a zakázaných aférek. A bohužel nezůstane pouze u jedné vraždy. Sára Saudková se tentokrát vydala na pole temných sexuálních zločinů a ještě temnějších pudů.... celý text
Přidat komentář
Od knihy jsem moc nečekala, a nakonec to nebylo až tak špatné. Číst se to dá, postavy sympatické, děj celkem zajímavý. Škoda rychlého konce. Další díl si klidně půjčím.
Nic jsem nečekala , ani se mi do této knihy nechtělo a překvapila , čtivá , slušné čtení
Nebudu lhát, knihu jsem si půjčila ze zvědavosti. Zajímalo mě, jak se paní Saudková popasuje s psaním detektivky. Svérázná Oldřiška, hlavní vyšetřovatelka mordparty, se mi moc líbila. Děj knihy byl ze začátku velmi slibný, škoda druhé části, kdy se zbytečně pár věci opakovalo a jak už tu bylo tolikrát zmiňováno, useknutého závěru. Škoda, že si s tím závěrem nedala autorka trochu víc práce.
Nicméně, svérázná Oldřiška mi přirostla k srdci, takže jí (a paní autorce) dám ještě šanci a časem zkusím i druhý díl.
Více se mi líbil druhý díl. Je vyzrálejší, propracovanější. Oldřiška je fakt uragán. A je to čtivé a fajn čtení. Uvítám další pokračování!
Čtivá, svižná, nenáročná detektivka určená především něžnějšímu, ale otrlejšímu pohlaví. Svérázná vyšetřovatelka Oldřiška si nebere servítky za žádných okolností. Právě díky dokonale vykreslené osobnosti této hlavní postavy - neomalené, drsné, drzé, vulgární, neohrožené, ambiciózní, a jejímu pátrání po pachateli s deviantskými násilnickými sklony, mě tato kniha vtáhla ihned do děje a nepustila do poslední stránky.
Druhá kniha od Sáry Saudkové, která se mi dostala do ruky mě opět příjemně překvapila.
Po téhle knize jsem sáhla spíše ze zvědavosti,autorku znám jako fotografku a manželku známého fotografa,a nevěděla jsem že napsala nějakou knihu.A docela mně mile překvapila,četla se dobře,zápletka nebyla nic moc ale příběh svěže napsaný,hlavní vyšetřovatelka sympatický samorost,celkově nezklamalo
Knížka mě upoutala v knihovně hezkou obálkou a autorkou, tak jsem chtěla zkusit od ní nějaké čtení. Nečetlo se to špatně, ale u detektivky mám ráda napětí a vraha se dočíst na konci knížky a to mi tato knížka nesplňovala.
Moje první kniha od Sáry Saudkové. Neměla jsem žádné přehnané požadavky a kniha mě mile překvapila. Hlavní hrdinka je silná ,svérázná ženská, která si od mužů bere jen to co potřebuje. Detektivní zápletka je v knize asi jen kvůli tomu, že Oldřiška je majorka oddělení vražd .Poohlédnu se po dalším dílu.
Podobně jako mnozí další, i já jsem příjemně překvapená.
Jak autorku - tedy spíše fotografku a jakousi generační manželku pánů Saudků - nemusím, tak její kniha i vyjadřovací schopnosti mě pobavily. Detektivní zápletku nikdy moc neřeším a tady jsem si libovala v netypické vyšetřovatelce, která se s tolik propagovanou a hlava nehlava prosazovanou korektností či genderovými záležitostmi jednoduše nijak ne....
Takže ano, Oldřiška mi přirostla k srdci, podobně jako její často velmi trefné výrazivo. Občas mi blesklo hlavou, jak by asi setřela mou maličkost v té které situaci. Ale i to se počítá, aspoň pro mě je to plus a podnět k zamyšlení.
Co je ovšem tučné mínus právě pro takovou hnidopišku, za jakou se považuju, jsou chyby. Mravní policie by ještě mohla být Oldřiščina ironie, čúrat do pilin už se mi jevilo méně, nadělávat paseku mi vysloveně jelo proti srsti a při výrazu šmigustr jsem zapochybovala sama o sobě.
Ovšem to je jen takový předkrm, hlavní chod obstarala zdejší slovenština a já jen doufám, že tuhle knihu žádný pravověrný Slovák nečetl. I když je docela dobře možné, že by na rozdíl ode mne byl tolerantní a "taký hurhaj ako ja by kvôli takej somarine naozaj nerobil".
Moje první kniha od paní Saudkové. Dlouho jsem se na ní chystal, než se ke mně konečně dostala. Mile mě překvapila, potěšila a pobavila.
Lehce, čtivě napsané - ale vypadá to, jako by knihu ve 3/4 někdo ukousnul - konec je nedotažený.
Takový pokus o drsňácký thriller s komisařkou drsňačkou která má vše jakoby pod palcem a přitom to nakonec zvorá tak, že je to téměř sci_fi.Jak níže psáno, procedurální předpisy se jí nijak nedotýkají
Nějaké hlášení nadřízeným nebo tiskovky to už asi neexistuje.
Beru to jako brak střední třídy, ve kterém to autorka dává mužům "slabochům a zvrhlíkům" pořádně sežrat.
Sympatické postavy pro mne jsou Jaruš, Marta a patolog Vondrák.
Ale musím říct že jako čtení do autobusu nebo na pláž je docela dobré zabití času. Trochu jsem se i zasmál, i když v přirovnánich by méně bylo více.
Chcete tím říct, že ten magor to strká ženským do zadku?“
„To je dosti explicitní a řekněme expresivní vyjádření, ale… pregnantněji bych to neřekl.
:-)
„Jejich vztah byl vztahem dvou cynických roztoužených romantiků, kteří vymazali ze slovníku poezii a rýmovat dovedli akorát s věcnými fakty.“
Na to, jakým dojmem křehké dámy na mě Sára Saudková vždycky působila, má její románová hrdinka k nějaké princezničce hodně daleko. Je samozřejmě otázkou, nakolik by svérázná postava majora Milnerové mohla vůbec figurovat v kriminalistickém vyšetřování, protože její nátura alkoholem poháněného buldoka by asi narazila z procedurálních důvodů, ovšem takhle v knize to působí mile neotřele. Problém jsem měl pouze s tím, že autorka po stylistické stránce zbytečně moc tlačí na pilu, když se snaží o poetiku tam, kde jí není třeba a zároveň upozaďuje snahu o jakkoliv originální zápletku. Obsahově se tak Déšť příliš neliší od scénářů běžné produkce televizních seriálů, kde sympatičtí detektivové jdou po krku sadistickým vrahům. Děj ozvláštňují pouze chytlavé dialogy, pěkně od plic se navážející do malicherných problémů mileneckých či manželských svazků.
Mojí oblíbenou postavou se stala Oldřiška, líbilo se mi, jak ji autorka vykreslila. Celkově se mi kniha líbila, přestože tam bylo hodně sexu, místy sprostých slov, tomu příběhu to dávalo tu správnou atmosféru.
Řeknu vám, nebýt „prubovače“ českých detektivek marlowa, který přispěl dokonalým rozborem, a celkem laskavých pohledů od mých oblíbených-čtenářek, podlehla bych předsudku a po bulvárně provařeném jménu bych nesáhla.
Trochu jsem se za to zastyděla, dokonce hned na začátku, protože do té postele jsem vklouzla naprosto přirozeně; a vzápětí se zastyděla i za to, ačkoliv charakterizovat hlavní postavu nejdříve pomocí jejího vztahu k sexu mi přijde originální. Knížka na Oldřišce stojí, takže jsem ji přijala, mimo jiné i proto, že mě štvou křehké něžné víly vyšetřující vraždy; jejímu odhodlání a zarputilosti rozumím. Je to sice druhý extrém, ale – pokud vezmu jen její slovník! – vyčítat vulgární výrazy jen proto, že vycházejí z úst ženy, ačkoliv u Dominika Dána je z úst vyšetřovatelů tolerujeme, by bylo licoměrné. A co se týká jazyka celé knížky, projevila autorka talent vyjadřovat se neotřele (viz marlowovy ochutnávky). Mé výtky k pojetí případu nejsou zásadní a znamenají ztrátu pouhé jedné hvězdičky.
Musím to přiznat: ze současných českých detektivek napsaných ženami mě Déšť zaujal zatím nejvíc.
Na knihu jsem dostala tip na internetových diskusích a po pravdě - tip to byl skvělý... Nenapadlo by mě, že Sára Saudková píše velmi lehce a velmi čtivě... Děkuji za tuto knihu, určitě si přečtu i další autorčinu tvorbu :).
Moje první kniha od autorky. Vyšetřování plyne na vedlejší koleji. Hlavní je svérázný přístup k životu Oldřišky, potlačující prvoplánově ženství. Zkusím ještě další knihu, pokud bude v knihovně.
Na knize nejvíc oceňuji styl vyprávění, vtipná přirovnání, květnatý jazyk, nepřijde mi přehnaně vulgární, Oldřiška je prostě svéráz a drsňačka. Kdyby byla lépe propracovaná zápletka a hlubší sonda do nitra pachatele, přidala bych hvězdičku. Paní Sára psát umí, tak třeba příště to bude za ty čtyři :)
* Kdo však odhodil svou vztahovačnost a přecitlivělost jako staré smrduté boty, ten na Oldřišku už nikdy nedal dopustit.....
Ano, Oldřiška je uvnitř zřejmě ryzí žena, kterou autorka obalila z hlediska její profese celkem pochopitelnými slupkami přímočarosti, drsné hrubosti a vulgarity. Zprvu je to až velmi zábavné a neotřelé, ale jak asi nejlépe odhalil marlowe, emulze se brzy začíná drolit, rozpadat, noha z plynu padat..... A jakoby trochu hraná siláckost dost nudit. Alespoň holčičí část mého já rozhodně :o)
Když k tomu přistoupilo předčasné odhalení vraha, donutilo mě to vyměnit amatérské pero autorky za srovnanější Michaelu Klevisovou, aby se mi vrátila chuť dočíst
Neskonale jsem se bavila zejména průniky se Sárou, jak ji známe z médií....její květnatostí, osobitostí, vztahem k mužům, ať je sama v sobě jakákoli....
Také popis výběru členů týmu: autisty Marka, psychotika Jonáše, Adama s Petrem a Vlaďky, byl z mého pohledu ukázkovým vnímaním a popisem životního nadhledu této známé fotografky.
Ani mi snad tolik nevadil ústřední motiv a popis zvrhlostí, kupodivu i závěr s nádechem Holywoodu jsem vcelku vzala. Jen ta nesourodost a až přebytečná siláckost působí víc rozkladně než ku prospěchu.
* Byla jako zvířátko, na které se nemůžete hněvat a ke kterému nakonec velmi přilnete, nakažen jeho prajednoduchou smyslovostí a základnímu potřebami.
Ale ano, je neblbá a za Oldřišku, obálku a humor si třetí hvězdu zaslouží, byť v průběhu četby jsem oscilovala kolem jedné, dvou :o)
3/2
Autorovy další knížky
2022 | Povídky, které pomáhají |
2018 | Déšť |
2015 | Ta zrzavá |
2017 | Zpocená záda |
2019 | Špína za nehty |
Docela dobre napsano, trochu jednoduše ale styl psaní mi seděl. Bylo to napínavý. Možná konec knihy mohl byt více vysvětlující