Deštivá noc / Na rohu dvaadevadesáté
Jan Šmíd
Deštivá noc je psychologický příběh s kriminálními prvky líčící osobní drama staršího Řeka, který po ztrátě zaměstnání zastřelí svého šéfa. Bez naděje na další existenci je rozhodnutý vraždu přiznat a spáchat sebevraždu. Souhra okolností mu zabrání svůj úmysl provést a pátrání se rozbíhá jiným směrem. Je zjištěna kriminální činnost mrtvého a stopy vedou mezi společenské kruhy města... Na rohu Dvaadevadesáté je detektivní příběh ze současného New Yorku. Vypráví o pátrání taxikáře, který se shodou okolností dostane do prostředí pašeráků omamných jedů. Je téměř svědkem vraždy mladé ženy a jen obava z policejního vyšetřování a nedůvěry mu zabrání případ ohlásit. Pochopí, že ve vlastním zájmu musí objevit vraha. Následující vraždy mladých žen nabízejí obchod s drogami jako jediné přirozené vysvětlení, o to větší je pak překvapení při odhalení skutečného pachatele.... celý text
Přidat komentář
Zatímco ještě nedlouho předtím se v české literatuře i George počešťoval na Jiřího a New York překládal jako Nový York, v 80. letech autor, který v USA nikdy nebyl, zřejmě pro zdůraznění autenticity dějiště svých příběhů spoustu výrazů překlad vyžadujících (a samozřejmě normálně překládaných) nechává v angličtině. To vše doplněno spoustou značek amerických výrobků, které tehdy v českých zemích mohly znít světově, ale dnes, kdy je u nás řada z nich k dostání v každém obchodě, je z toho obyčejný product placement (skrytá reklama). Příběhy samotné jsou roztahané, kostrbaté, řešení dle mého názoru značně vykonstruované a nevěrohodné.
Autorovy další knížky
2002 | Čisté radosti mého života |
1989 | Ve znamení Lva |
2002 | Údolí nejčistších radostí |
1989 | Návrat čistých radostí |
1987 | Upíři |
Knihu jsem četl v minulosti. Knihu jsem si půjčil od dědy.
V obou románech řeší závažný problém: odhalení sociálního a společenského pozadí vražd, které se udály za složitých okolností, takže pachatelé dlouho zůstávali bez trestu, na svobodě. V DOSLOVU autor píše: „Kromě toho, a to je také důvod, proč ty příběhy nazývám právem společenskými romány, je faktem, že jsme nejen ve světě, ale i u nás obklopeni ve stále větší míře násilnými činy. Staly se prostě, bohužel, nedílnou součástí společnosti. Nemá význam tady uvádět statistiky, víme to všichni a denně se o tom také dočítáme v tisku, slyšíme zprávy v rozhlase, vidíme záběry v televizi…“
Volba prostředí, z něhož autor čerpá, znalost reálií amerického velkoměsta, hloubka psychologického prokreslení jednotlivých aktérů románových příběhů, skvělý vypravěčský styl – to jsou pozitiva této knihy.