Deštník pro tento den
Wilhelm Genazino
Peníze se dají vydělávat různě, třeba tím, že na vlastních nohou testujete luxusní polobotky. Procházíte se po městě, dáváte pozor na kaluže a špínu, tiše snášíte bolest, kterou způsobují neprošlápnuté boty, a pozorujete svět. Stejně jako bezejmenný hlavní hrdina úžasného Genazinova románu navštěvujete dávné přítelkyně, sepisujete posudky na drahé anglické boty, a za honoráře si užíváte skromného života. Jenže když testovače bot opustí poslední přítelkyně Lisa a honorář za posudek klesne na minimum, ze kterého se už nedá žít, musí se něco zásadního změnit. 1. vydání.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2013 , Mladá frontaOriginální název:
Ein Regenschirm für diesen Tag, 2001
více info...
Přidat komentář
Zajímavá, podivuhodně melancholická kniha, v níž hlavní roli hraje pečlivé pozorování okolí.
Příběh o lehce asociálním chlapíkovi ve středních letech, který netuší, co si počít se životem dál.
Myšlenky ústřední postavy jsou melancholické až depresivní a vtahují čtenáře do smrští existenciálních myšlenek. Hlavní postava působí na první pohled poměrně naivně a nevinně, tak trochu jako dítě.
Kniha rozhodně není pro každého, ale ač je příběh zvláštní, četl se poměrně snadno.
Dočetla jsem, ale nejspíš nejde o knihu pro čtenáře mého věku. Příběh muže středního věku, který prochází krizí, spousta lyriky a cynický podtón. Zajímalo mě, jestli se stane něco podivného. Celá kniha je prodchnuta nepravděpodobnými momenty. Neřekla bych, že se moje přání splnilo. Konec byl podle mého názoru poněkud sentimentální.
Tyhle typy knih mám ráda, i když mi chybělo nějaké zjevnější vyvrcholení, několik myšlenek na mě silně zapůsobilo a určitě se ke knize ještě vrátím.
Deštník pro tento den je rozhodně zajímavou knihou, nicméně není to kniha pro každého a není to kniha, po které můžete sáhnout v kterémkoli období. Je to kniha plná temné, a přesto uchvacující filosofie a také nevinné melancholie, která se však mění v čistý děs, když si čtenář uvědomí, jak realisticky a pravdivě je v ní zachycen moderní svět, společnost a samozřejmě i člověk-jedinec. Přesto by kniha neměla uniknout žádnému z náročnějších čtenářů. Sama sice nevím, zda se k Deštníku pro tento den ještě někdy vrátím (jako k jiným podobným knihám), přesto mi ještě v knihovně zůstane. Jsem totiž zároveň moc zvědavá, jak by na mě působil při druhém čtení: zůstal by i pak v poličce, nebo by putoval dál...?
Krátká próza s minimem děje, tvořená hlavně impresemi bezprizorně městem bloumajícího muže, pozorujícího útržky okolního dění a jeho melancholickými, s depresí hraničícími úvahami nad prázdnotou (nejen) svého života, na nějž si bohužel nikdo nevyžádal jeho svolení ... Kniha má určitou náladu, poetiku, hravost a nápady, i lehkou auru absurdity existence ... ale buď jsem nebyla v tom správném rozpoložení, nebo jsem prostě četla výraznější a zajímavější knihy tohoto typu.