Destrukční deník
Keri Smith
Destrukční deník je pro všechny, kteří si vždycky přáli vést si deník nebo skicář, ale měli potíž s tím začít, pokračovat, nebo ho dokonce dokončit. Jeho autorkou je kanadská konceptuální umělkyně Keri Smithová. V téhle knížečce najdete nesmírnou sbírku nápadů, jak ji zničit (pardon, kreativně vyzdobit!). Nebojte se trhání, polévání kávou či jiných destrukčních metod, tahle kniha je k tomu určená!... celý text
Literatura světová Šikovné děti - tvoření, hry, styl
Vydáno: 2022 , CooBooOriginální název:
Wreck This Journal, 2014
více info...
Přidat komentář
primitivní a hloupá zábava, ale jen dokazuje, že na lidské hlouposti se v dnešní době vydělává úplně nejjednodušeji.
Knihu jsem v ruce nikdy neměla a ani se k tomu nechystám. Naprosto nechápu, proč by mělo existovat něco jako "pojďme vzít tuhle knížku a totálně ji zničit"!
Už jenom z principu nemůžu porozumět tomu, že se vůbec někdo odváží něco udělat KNIZE kvůli úkolů. Navíc co dostanete z toho, že jste úkol splnili? Dobrý pocit?
Další věc je, že je to zbytečné plýtvání papíru. Ale jak už tady @capricorn__ říkal, tak autorka určitě vydělala dost peněz za prodej tohohle deníku.
Pár úkolů jsem viděla a zdají se docela vtipné, ale stejně by mne nepřinutili je plnit. Už odmalička mám "ochranářskou vlastnost" vůči knihám a i knihu, do které se dalo malovat, jsem si jen z radosti pročítala.
Za mě je tato kniha úplně zbytečná a jen pro "pobavení duše a zasmání se", ale jinak nevidím žádný jiný úžasný důvod, proč si tuto knihu kupovat. I když jsem bohužel její cílová skupina... :/
Knížka je určená pro dost specifickou skupinu lidí, ale vzásadě se asi může líbit každému. Já se jen zpětně usmívám, jak jsem celou střední strávila pečlivým plněním úkolů a sledování inspirace na youtube.
Osobně jsem deníkem obdarovala všemožné dospívající příbuzné a sklízela úspěchy. Ono takové povolené "porušování" pravidel je pro puberťáky atraktivní. Třeba pro mě určitě bylo.
Nějakou chvíli mi to trvalo, občas jsem si musela dát pauzu, ale nakonec jsem "destrukci" úspěšně dokončila.
Určitě souhlasím s tím, že Destrukční deník a jiné podobné dnes módní "knihy", nejsou úplně pro každého, a že člověka s dominantní levou hemisférou spíš naštvou :D a budou je považovat za zbytečnost. Pro nás, kdo pokyny jako "otři deník o auto" umíme nevzít doslova a kreativita pro nás znamená odpočinek, jsou tohle takové léky na duši ;).
Velmi originální nápad! Mně se toto opravdu moc líbí, vtipné úkoly, prostor pro vaše vlastní zpracování, za mě vážně super!
("Destrukční deník" jsem dostal ve čtrnácti letech a i v té době jsem z toho nebyl odvařený, to myslím mluví za své.) K čemu tahle "knížka" vlastně je? Nechápu její smysl. Dobře, dobře, pokud vás budou bavit všechny úkoly, stejně pak knížku budete muset vyhodit, protože skončí v tak mizerném stavu (a nejspíš nebude ani moc vonět), že pokud se nerozpadne, bude to štěstí. Pokud zhodnotím úkoly jako takové: stejně nejdou splnit všechny, protože pokud knížku rozšlapete, umyjete a vyválíte bůhví v čem, další stránky se slepí či zničí, takže i tento aspekt je silně nedomyšlený. Co se ale strategie autorky týče, jo, ta je fajn. Na "Destrukčním deníku" mohla vydělat dost.
Co si budeme povídat, tvoření rozhodně není moje silná stránka, a šlapat, poflusat, rozervat jen tak deník, je prostě kravina, a to ještě padlá na hlavu. Je to směšná kniha, za kterou vyhodíš dvě stovky. Pak přijde velké zklamání, a chcete vrátit čas. To pak máte chut´ tu knihu zadupat, ale v tu chvíli nechcete plnit úkol z knihy, tak ji jenom vyhodíš, nebo necháš na poličce.
"Knihu" jsem si docela oblíbila, když jsem si ji podruhé koupila po několika letech, ale bohužel po letech mne přestala opět bavit, a tak mi leží v knihovně.
V deníku jsou úkoly, které mne opravdu baví, a vím, že časem je dosti možné, že se k nim dostanu, ale upřímně ve 24 letech se mi nechce moc chodit po ulici s deníkem na provázku. Jsem umělec, ale očividně každý to máme jinak, a jsem spokojena tak napůl.
Nápad dobrý, realizace neúplná.
Líbí se mi, jak lze jednotlivé úkoly zpracovat úplně po svém, deník jen dává prvotní impulsy vaši fantazii. Super na odreagování.
Např. Tuto stránku pokresli kolečky. Tak jsem na internátu obešla spolubydlící, ať mi každá udělá kolečko a bylo z toho super odpoledne ;) :D apod.
Jsem tvůrčí tak, až to bolí a až to ostatní nechápou.
Bolí to někdy mě, pomůcky, moje okolí i tvůrčí předmět.
Má tvorba je většinou šílená, hrozná, hnusná a za nic nestojí.
V galerii bych na ní ale možná zarobila dost.
Nejsem konvenční, konvence odhazuju běžně a zcela se otvírám novotám a trendům, ale...
rozervat, popálit, zahrabat, poplivat a jinak pos*at a rozbít chudáka deníček se mi nelíbí.
To byť žertovné umění není a už vůbec to není nebo nemá být doporučovaný prostředek k uvolnění stresu nebo čeho že jinýho.
Kdyby tam byly výzvy jako UTRHNI MĚ A PŘILEP KOČCE NA OCAS anebo UDĚLEJ ZE MĚ FOUKAČKU A ZASÁHNI VŠECHNY ČLENY RODINY by se daly chápat, to by bylo normální, ale....víte jak.
Totok ne.
To si raděj běžte okouknout slevy do Lidlu, zkoukněte Hrušku nebo Prostřeno anebo si zkuste Nevýchovu ... ale deníček vy ani vaše děcka neničte.
(nebo na vás vlítnu a umlátím vás s ním - to se smí !!) :)
Zajímavý výtvor, který dokáže znuděné lidi s trochou představivosti zabavit na řadu hodin. Samozřejmě je to spíše kniha pro zábavu menších dětí, ale to nezabrání tomu, aby si u ní i starší člověk mohl vybít nějaký ten svůj stres, frustraci nebo nudu.
Nejkontroverznější kniha na knihomilově poličce a taky přesný opak toho, co učíme děti o zacházení s knížkou. Je naprosto regulérně šílená - a milujeme ji! Má snad blíž k akční tvorbě než k čemukoli jinému a na první pohled vyznívá až negativisticky destrukčně. Pravý opak však nenápadně vystupuje z pozadí... Pokud se rozhodnete do toho jít, ve formě úkolů téměř nekonečného pracovního sešitu vás čeká kde co šíleného ve stylu: "zkus si na této knížce všechno, co se s knížkou dělat nesmí". Ale opravdu VŠECHNO... Ve druhém plánu je to ale svěží, vtipná a překvapivě tvůrčí záležitost... Nikdo sice neví, jak bude po splnění všech těch návodů a voškliváckých doporučení (pokud na ně přistoupíte) vlastně nakonec vypadat (a jestli se z ní vůbec něco uchová následujícím generacím), ale zvědavost je mocný motor... To, co nabízí nakonec nejvýrazněji, je PROCES... Nutí nacházet řešení, způsoby... a překračovat vlastní hranice i úzkostné návyky. Jistě může vyvolat pobouřený ohlas, ale věřte, že to stejně píšu z pozice knihomila, který také vede své dítě k tomu, aby těm papírovým pokladům nikdy NIKDY nezkřivilo ani vlásek. Tato kniha - tedy spíš velikánský pracovní sešit s úkoly - si o to ovšem cíleně říká a ďábelsky láká k překračování hranic v mnoha směrech. Doporučuji s ní tedy zacházet O-P-A-T-R-N-Ě jako se silnou třaskavinou. Při objevení tohoto úletu jsme se s dcerou obě nesmírně bavily (knížky máme rády obě - MOC) a tohohle vypaseného raráška jsme si rovnou zamilovaly. Možná nás zhypnotizoval...
Je mi jasné, že tato kniha není tak úplně kniha. Ale moc se mi líbí ten nápad. Možnost tvořit způsobem, který by mě třeba jinak nenapadl nebo bych se k němu neodhodlala. Všechny destruktivní úkoly plnit nebudu - na to mám knížky až moc ráda. :-) Ale některé děláme se synem dohromady, takže to bude jednou pěkná památka.
..pořád nevím, co si o tom myslet. Nicméně mě mrzí, že děti a mládež jdou v knihkupectví prvně za tímto a pak za "youtubery", což je další "skvost", který asi nepochopím.
Smysluplnější mi přijde např. Čmárací kniha pro nadějné umělce.
Štítky knihy
deníky umění tvořivost, kreativita
Autorovy další knížky
2015 | Tohle není kniha |
2015 | Čurbes : rukověť omylů a (ne)šťastných náhod |
2016 | Dodělej tuhle knihu |
2022 | Destrukční deník |
2019 | Imaginární svět |
Z deníku mám rozporuplné pocity. Na jednu stranu oceňuji nápad (myšlenku) na rozvoj kreativity skrze úkoly, na druhou stranu mám pocit, že ke kreativitě vedou i jiné cesty než destrukce.