Starožitná smrt
Stanislav Češka
Detektiv Berka série
1. díl >
Stanislav Berka, bývalý kapitán kriminálky, nyní soukromý detektiv má za sebou dobrodružnou minulost, miluje dobré jídlo a pití, procházky kolem Brněnské přehrady a svoji sbírku modelů všeho co má kola. Jeho vyšetřovací metody jsou občas lehce neortodoxní - jediné, co ho zajímá, je výsledek. Když ho kamarád kněz poprosí o vyjasnění osudů před lety ukradené a náhodně nalezené sochy z jeho kostela, Berka mu nabídne pomoc. Jak je jeho zvykem, poněkud lehkomyslně se pustí do pátrání. Brzy však zjistí, že se zamíchal do záležitostí, které jsou velmi nebezpečné pro něj i pro jeho klienty. Zdaleka totiž nejde jen o jednu dřevěnou sochu........ celý text
Přidat komentář
Trochu přitažené za vlasy, ale je to knížka. Velmi dobře se četla. Doporučuji.
Velmi uspokojivé.
Asi třicet stran před koncem jsem knihu odložila a měla jsem s ní seknout rozhodně dříve. Kniha je psaná velmi nepříjemným jazykem, takovým komisním, navíc v dlouhých souvětích. Ani námět a protagonisté to nevyvážili k lepšímu. Ve snaze o autentičnost autor také několika postavám dal stejná jména, takže máme třeba několik Radků nebo Honzů.
Opět tentýž Češka, ukecaný a opakující se...
A že by bylo v Brně tak oblíbené jméno Radek? Už jinde jich bylo ažaž. Tady Radek Vohnoutka, Radek Sirový, Radek Čech... hm.
Sex, prachy, vlivní lidé, lepé děvy, jedno soukromé očko a spousta chyb. Víc není třeba psát.
Neurazí, nenadchne. Čtivost spíš průměrná, zápletka vzbudila můj zájem až těsně před koncem. Postavy nezískaly mé sympatie. Dala bych hvězdu navíc za českého autora, ale hrubé chyby v knize a nelíbivý jazyk si ji fakt nezaslouží
Tak jsem po nějaké době zase zkusil detektivku českého autora, jehož knihy se mi zatím vyhýbaly. A výsledek? Žádné velké očekávání jsem neměl, ale i tak mě to zklamalo. Chyběl tomu spád, dost zbytečné vaty, jako by autor byl placen za počet stránek, prostě slušnější podprůměr, na který asi brzy zapomenu.
Kam se může zvrhnout pátrání po osudech (ne)obyčejné starožitnosti... :-) Pobavilo mne, jako četba na cestu do práce víc než pohodové, nad některými pasážemi jsem jen tak zakroutila hlavou, nad některými dostala hlad, některé mne bavily. Autor prostě neuchvátí, ale neurazí. Asi zkusím - až budu potřebovat vypnout - něco dalšího.
Kdyby šlo o polovinu kratší román, skončil bych s hodnocením na poctivých padesáti procentech. Jenže rozsah dvou set padesáti stran byl na i takovouhle „detektivku“ moc. Asi to má co dělat s tím, že vysloužilec Stanislav Berka je tak bodrej, až mě z toho drnčely zuby. Navíc všechno ví, všechno zná a o polovinu mladší holky z lepší společnosti mu padají do náruče lusknutím prstů. Že by v tom bylo to bezelstné image à la Jiří Krampol? Nevím, nepochopil jsem.
Zápletka vykročí jedním směrem, pokračuje úplně jiným a k vraždě se děj přichomýtne málem omylem. Půlka vyprávění je přitom o tom, jak postavy drží jedny druhé v šachu. Velmi napínavé, vskutku. Což je ještě podmíněno popisy hospodských jídel a krás brněnských lokalit. Celé to pak vyvrcholí v polistopadovou pohádku, která by se mohla jmenovat Kterak čestný detektiv zlotřilou mafii přemohl. To se přiznám, že i kinematografické klenoty jako Kamarád do deště II či Nahota na prodej v sobě měly víc napětí, než celá tahle podivuhodnost.
Měl jsem co dělat, abych knihu vůbec dočetl. Nesedla mi. Zkusím ještě nějakou od tohoto autora, ale nevím, nevím.
Jsem sice milovník spíše klasických detektivek, ale i při čtení této knihy jsem se bavil. Román je celkem svižný. Zápletka je jednoduchá, možná by někdo řekl i celkem banální. Pokud hledáte oddychovou četbu, při které nemusíte přemýšlet, pak knihu doporučuji. Pro náročné milovníky detektivek ale moc není.
Řekl jsem si, že bych si mohl přečíst taky nějakou českou detektivku. Volba padla na Starožitnou smrt - jméno autora mi nic neříkalo, ale anotace zněla poměrně zajímavě, stejně jako název. Příběh mi přišel celkem fajn, hlavní hrdina se tváří sympaticky. Ale to je asi tak všechno. Vedlejší postavy jsou jen papírový figurky, co mají dva úkoly: 1) pokecat s hrdinou 2) hrdinovi pomoct, protože jsou jeho kámoši ještě z doby, kdy byl policajt a bez jejich pomoci by se ani nepoškrábal ani na zadku. To jsou ještě pořád věci, nad nimiž lze přimhouřit oči, jelikož se jedná o prvotinu. Nad čím ale přimhouřit oči nemůžu, je autorův otřesný styl, kvůli němuž se mi kniha zprotivila a četby jsem v půlce zanechal. Odpovědný redaktor nejspíš knížku viděl z pendolína - jinak by autorovi překopal idiotsky sestavený věty, vyškrtal všechny "mého" "svého", pro příběh zcela nedůležitou první stránku (kde hrdina chlastá pivo a cpe se velkou porcí žebírek ve své oblíbené restauraci) centimetry v popisech osob (kvůli tomu jsem měl místy pocit, že se jedná o technický popisy) a pro příběh nedůležité a nudné informace o různých lokacích, kde se příběh odehrává. Takže koho tady člověk musí podplatit, aby v dnešní době dostal českou detektivku na úrovni?
Výborná detektivka,krásné čtení na dlouhé zimní i nezimní večery.Už se těším na další autorovu knihu.
Autorovy další knížky
2012 | Případ úzké dýky |
2013 | Případ podivného gombíku |
2011 | Hořká smrt |
2010 | Starožitná smrt |
2015 | Případ zrazeného krále |
Když se něco děje ohledně "případu", tak je to záživné. Konec je tedy trochu málo uvěřitelný, ale budiž.
Nepřirozená je komunikace jednotlivých osob. V podstatě vtipná, jazykově vytříbená, ale dlouhá a krkolomná souvětí, která se nehodí do přímé řeči. Navíc se tímto stejným stylem vyjadřují snad všichni zúčastnění.
A co mě vyloženě iritovalo, tak to byl styl flirtování dvou hlavních postav a líčení restaurací a jejich kulinářských nabídek. Nesedlo to tam a působilo to jen jako zbytečná vata.