Živý mrtvý a další policejní povídky
Martin Goffa
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/262040/bmid_zivy-mrtvy-a-dalsi-policejni-povidk-f6o-262040.jpg
4
282
282
Detektiv Miko Syrový série
< 4. díl >
Miko Syrový slaví dvě desítky let své policejní kariéry. Tedy slavil by, pokud by zrovna neležel v nemocniční posteli. A tak alespoň vzpomíná na dobráky i nebožáky, kteří prošli jeho detektivním životem. Na jedné straně kolegové, na té druhé zlodějíčci, podvodníci, rabiáti a dokonce vrazi. Julo, jeho první velitel, nenasytná a přesto osamocená Zuzanka, Greg, maličký nácek Patrik, gambler Beny... Ti a mnozí další defilují Mikovi před očima a on si vybavuje příběhy, které s nimi prožil v dobách dávných i těch sotva minulých. V povídkové knize Živý mrtvý vrací Martin Goffa na scénu svého detektiva pražské kriminálky, Mikuláše Syrového.... celý text
Přidat komentář
Živý mrtvý a další policejní povídky...
Jedná se o v pořadí již čtvrtý díl ze série Miko Syrový od Martina Goffy...
Kniha ze zcela odlišuje od předchozích tří... Jednak tím, že je, bohužel, ještě kratší, a dále pak i tím, že se nejedná o jeden velký případ, jako v dílech minulých, ale v tomto je celkem 8 povídek... Vzhledem k tomu, že kniha má pouze 151 stránek, tak povídky jsou opravdu krátké... Ale fakt dobré... ;-)
Z povídky Vánoční nácek...
"Takže strejda, jo? To bych teda chtěl vážně vědět, co je zač. Protože..."
"Detektiv," vypálil kluk bez rozmyšlení.
"Chceš říct," zeptal jsem se opatrně, "že ten tvůj strejda je policajt?"
"Jo."
"No a víš, kde přesně dělá?"
"Jo. V Globusu."
V.... kde!?!
Z povídky Julo (jednalo se o prvního šéfa Mika Syrového)...
Julo byl dobrý strážce zákona, to bezpochyby. Jen se nějakým omylem narodil o sto let později a ještě k tomu na opačném konci světa. Arizona, rok přibližně 1890, ta by pro něj byla to pravé...
U mě zcela zasloužených 5 * a těším se na další díly.
Trochu jsem se bál formátu (Miko Syrový a povídky?), ale nakonec to dopadlo dobře. Jak už to u povídkových sbírek bývá, ne všechny kousky byly ideálně propečené a chřupavé, ale jako celek pořád za pět!
Povídky plynou, jako bych seděla s kamarádem na pivu a on by mi vyprávěl zážitky z práce.
V jednoduchosti je krása. To rozhodně platí pro tento soubor povídek. Příběhy jsou různorodé a vtipným způsobem seznamují čtenáře s policejními případy. Na druhou stranu, žádná “bomba” to není.
Styl psani autora mne mile prekvapil. Povidky se cetly jedna radost a kniha se cetla dobre na jeden zatah. Zkusim od autora i jine knihy, mozna muj dalsi oblibeny cesky autor.
Ač samy povídky nejsou v základě špatné, jejich slabinou bývá nepovedená pointa v závěru, nebo v horším případě vůbec žádná. Přičemž autorův pokus o zachycení soudobé pražské galerky funguje pouze v představení pitoreskních figurek, ale jinak většina příběhů zkrátka sklouzne do prozaického zpracování pracovních případů. Plusem jsou samozřejmě realisticky zachycené policejní postupy, až si člověk uvědomí, že muži v uniformách jsou stejně obyčejní, jako všichni ostatní. Tohle kazí jen mimoděčná premisa „my jsme ti hodní a nedocenění, zatímco civilisté zlí a neinformovaní“, jíž se ovšem asi nedokáže vyhnout nikdo, kdo nějakou dobu pracoval s lidmi.
Některé povídky jsou lepší, jiné horší, ale všechny spojuje jedna věc - Martin Goffa cíleně krátí i tam, kde by si text zasloužil víc prostoru. Díky tomu se dobré nápady nerozvíjejí a zápletky končí dřív, než se vůbec stačí rozeběhnout. Osobně bych ocenil méně chlapáckého machrování utužující kolektiv a promyšlenější zpracování dějových osnov.
Čtivé zajímavosti z policejní práce českého vyšetřovatele. Povídky jsou vtipné, některé k zamyšlení. Taková jednohubka k relaxaci.
Mám ráda policejní povídky a oblíbila jsem si Martina Goffu, takže tato kombinace nemohla v mých očích dopadnout špatně. Nebránila jsem se srovnání s klasiky. Čapka mi připomněla první povídka (jak může být motivace k vraždě relativní) a některé další povídky, které nakonec pravým případem ani nebyly a jejich vyústění bylo humorné. Některé postavy kriminálníků jako by se zase vylouply z Hříšných lidí Jiřího Marka. Autor ale není Čapek/Marek 21. století, je originální, svižný a vtipný (a někdy mile nekorektní - jak osvěžující...).
Pokud se vám líbí jeho série s Mikem Syrovým, přečtěte si.
Já se bavila. Martin Goffa umí. Přece ale jen dávám přednost jednolitému příběhu. :)
Někdy úsměvné, někdy k zamyšlení... Povídky či spíše historky ze života jednoho policajta. Občas mi sice přišlo že mi to časově nezapadá do celé linie knih s Mikem, ale myslím, že u této knížky je to fuk. Občas jsem se přistihla že mi chybí i ty osoby, které v knihách vystupují z Mikova soukromého života. Nicméně kdyby tato kniha nevyšla asi by se nic nestalo :-)
Tak až na poslední dvě povídky, bych knihu zařadil spíš do kategorie Humor/Literatura česká. Vůbec mi to ale nevadilo, královský jsem se bavil a knihu bych doporučil každému, kdo se rád od srdce zasměje.
Překvapivě vydařené, svižné, místy vtipné historky z dlouholeté policejní praxe. Málokdy ohodnotím knihu povídek maximálním počtem hvězdiček, ale tahle si je zaslouží.
Moc povedeně napsaná kniha povídek, u kterých si odpočinete. Děj odsýpá, žádné dlouhé, rozsáhlé a zbytečné popisy tu nenajdete. Martin Goffa mi stylem psaní trochu připomíná mého oblíbeného spisovatele Roberta B. Parkera. Mohu jej vřele doporučit a těším se na jeho další knihy.
Každá z osmi povídek má švih, je psána moderním jazykem, obsahuje dobré (občas překvapivé) vyvrcholení. Pečlivě přibližuje každodenní práci obyčejného policisty, jeho lavírování na hraně tak, aby dopadení pachatele bylo co nejrychlejší. A na druhé straně šeď papírování, kterou hlavní představitel z pochopitelných důvodů nenávidí. Celkově se jedná o nenáročnou, ovšem dobrou, odpočinkovou četbu.
Kraťoučké povídky, čtenářský zážitek je tedy dost omezen malým rozsahem. Autor evidentně zužitkoval své nápady, které v románech nevyužil. Kdybych od pana Goffy nečetla předcházející knížky, už bych se asi k jeho tvorbě nevrátila, ale naštěstí vím, že to umí líp.
Autorovy další knížky
| 2020 |  Muž z chatrče |
| 2014 | Bez těla |
| 2019 | Přiznat vinu |
| 2013 | Muž s unavenýma očima |
| 2020 | Děvčátko |
Goffa opět nezklamal. Čtivé povídky přečtené za chvilku.