Muž s unavenýma očima
Martin Goffa
Detektiv Miko Syrový / Mikuláš Syrový série
1. díl >
Napínavý příběh s kriminální zápletkou se odehrává v rozmezí několika dnů v kulisách sychravé podzimní Prahy. Právě zde se tragickým způsobem protnou osudy čtyř osob: bývalého policisty Mikuláše, jeho kolegy Valiho, pohřešovaného majitele loterijní firmy a neznámého muže v kapuci, jehož role je pro životy ostatních klíčová. Vše začíná nečekaným zmizením podnikatele, po jehož stopě se díky zveřejněné finanční pobídce okamžitě vydává nejen policie. ačkoli pátrání zprvu vede jen k dalším a dalším otazníkům, postupně se jeho jednotlivé pramínky začínají slévat v jeden mohutný tok, který nakonec vyústí do děsivé scény, o níž ani jeden ze zúčastněných nestál autor, píšící pod pseudonymem, je bývalý kriminalista a jeho příběh je založený na reáliích policejní práce. Jako někdejší detektiv může čtenáře konfrontovat nejen s činy jednotlivých postav příběhu, ale též s postupy a metodami práce těch, jejichž úkolem je takové jednání mapovat a odhalovat.... celý text
Přidat komentář
Česká krimi, reálné čtení, občas trošku nuda, ale jako autorský debut to vypadá do budoucna nadějně.
Napínavý příběh s kriminální zápletkou,který se odehrává v Praze.Vse začíná zmizením podnikatele,po jehož stopě se díky finanční odměně okamžitě vydává nejen policie.
Tento autor ví, o čem píše.... a dokáže to podat objektivně ...
Smutná je postava muže s unavenýma očima, protože my víme, že jeho cesta nebude úspěšná ....
A tak tento první díl s Mikem je úspěšným úvodem do série....
Martin Goffa přivádí aktuální myšlenky - a já si jej vždy ráda přečtu.
Já jsem velmi spokojená. Kniha neobsahuje řadu nesmyslů a neuvěřitelných náhod, je v českém prostředí naprosto realistická. Zároveň čtivá, zajímavá, zlehka přibývá napětí, ale nepřetáhne strunu. Jsem ráda, že vypravěč není superhrdina, těch mám plné zuby, je to normální člověk i s tím chlastem, jakože policajti z kriminálky, kteří dělají svou práci dobře, většinou bez chlastu nemůžou. Za mě dobře napsaná detektivka.
Zajímavé seznámení s novými literárními postavami. Hezky to odsýpalo, děj byl uvěřitelný. Jen tomu závěru něco chybělo... proč třeba neudělat z hlavního hrdiny ještě většího hrdinu? Ale to je čistě jen můj osobní nápad.
Poznámka na okraj: číst knihu téměř deset let po jejím vzniku může být místy vtipné – aspoň já se tedy občas pousmála, když jsem četla o různých politických a společenských reáliích, které hýbaly naší zemí před deseti lety. V kontextu dnešní situace si toho čtenář skutečně všimne :)
Autora jsem si vybrala na základě recenze autorů českých detektivek. Začátek mi přišel takový rozvláčnější, prostředek napínavý a konec víceméně k nevíře. Takže vlastně nevím. Budu si muset přečíst ještě další díl/ díly.
Tak nevím zatím první díl série a nějak moc mě neohromil. Možná jsem měl po Vánoční Zpovědi velká očekávání. Scény s padouchem autorovi opravdu jde, ale postup vyšetřování mi moc nesedl. Uvidíme jak si povede druhý díl.
(Audiokniha)
Loni jsem poslouchala sérii s Terencem, letos si dám Mika a musím říct, že opět jeden velký palec nahoru. A nejspíš Mika budu mít radši než Terence, uvidím, jaké budou další díly. Možná je to i tím, že Martin Preiss se mi poslouchá lépe než Jan Maxián :-) A Libor Hruška tomu opět dodává skvělou třešničku na dortu.
Za sebe můžu jen a jen doporučit...
Po dlouhé době, co jsem si přečetla českou detektivku a byla jsem mile překvapena. Žádné potoky krve, žádny popis brutálního násilí. Hned od první stránky jsem se do příběhu začetla. Nepřišlo mi tam nic navíc, nic zbytečného, je vidět, že autor čerpá ze svých zkušeností u policie a že zná i dokonale prostředí.
Určitě se pustím do dalších dílů této série.
Český ekvivalent Dominika Dána jsem hledal a našel. Je jím Martin Goffa. Nemá to sice Dánův vtip a lehkost, ale rozhodně je to čtivé.
O tom, jaký vlastně má být ideální detektiv, a jak má vypadat správná detektivka, vedeme s přáteli dlouhé hovory. A samozřejmě se nikdy neshodneme. Není divu. A vlastně je to dobře. Čtenář má mít možnost vybrat si z přehršle různých hrdinů, reků a klaďasů. Ba i záporáků, chce-li…
Mikuláš Syrový je obyčejný český policajt a příběhy s ním jsou většinou takové typicky české. Žádné zběsilé bondovky. Žádné ukrutné a zamotané mordy. Prostě malý pražský pitaval v modernějším hávu. Pro někoho málo akční, nudné, lokální. Ale to je to, co mě vyhovuje. Zároveň mě Miko Syrový ničím neirituje – až na občasné „harryholeovské“ opilecké sebezpyty. Ale jinak mu věřím vše a díky nedávné zkušenosti dokážu pochopit i jeho pocity co se týče jeho osobního života.
Pomalejší rozjezd na začátku, ale postupně jsem se začetla a kniha mě bavila. Trpěla jsem současně s obětí, bavil mě Miko a konec? O.k. budu věřit, že by to tak mohlo být...
Ze dvou mnou čtených knih od tohoto autora jsem byla nadšená. Tuto jsem proskákala, ale přečtu si další...
Pro mě kniha s unaveným dějem. Nebýt čtenářské výzvy, nedočetla bych ji. To ale rozhodně není důvod, abych ji dalším čtenářům nedoporučovala. Rozhodně nejde o plytký a bezduchý příběh a autor ví, co dělá. Já ale asi nejsem vhodný koncový čtenář pro tento typ detektivek. Chybělo mi napětí, akce a vyšetřování postrádalo šťávu.
60%
Slušná česká detektivka. Líbila se mi, je poznat, že autor psát umí, ale přiznám se, že podle ohlasů jsem čekala víc. Začala jsem 1. knížkou s Mikulášem Syrovým a pustím se i do dalších dílů.
Bylo to dobré, ale takové jako mechanické.
Nebýt knížka ne moc dlouhá, od autora, jehož věci se mi líbily, asi by mi bylo i jedno, jak to skončí. Možná bych vůbec nedočetla.
Poslouchám až jako několikátou autorovu knihu v pořadí, zatím u mě vede Vánoční zpověď. Ale i Muž s unavenýma očima mě bavil.
Oproti severským detektivkám je to příjemné osvěžení, když se jedná o české prostředí. A M.G. umí psát, o tom jsem se už přesvědčila dřív. Takže určitě dávám palec nahoru.
Silidně začínající detektivka, která postupně ztrácí dech. Chyběl mi tam hlavně do detailu propracovaný motiv té brutální vraždy - takové všechno nakousnuté a nekončené. Ale dalo se to přečíst!
„...pravděpodobně je ozbrojený, takže nebezpečný je tak jako tak. A mimochodem, je to člověk, který byl ve válce. Sice už před pětadvaceti lety, ale chci tím říct, že může mít poněkud posunutá měřítka toho, co je a co není normální.“
Rozkošné: na každý pár zahraničních autorů, jejichž bestsellery mě neoslovily, natrefím nejmíň na dva tuzemské spisovatele (české, slovenské, případně i polské), kteří si mě svou tvorbou zaháčkují. Také pan Goffa se hned při prvním oťukávání zařadil na bobtnající seznam „hodně dobrý, sledovat dál“.
Hlavní hrdina je vcelku sympaťák s potenciálem do budoucna, děj nekomplikovaný, leč uvěřitelný, významný bonus představuje znalost světa zločinu a boje s ním, tedy policejní práce. Výstavba zápletky mi připadala trochu neohrabaná, pár detailů nedoladěných (např. motivace oběti pustit si do auta někoho takového) a v závěru jsem čekala více interakce z Mikovy strany, když už byl vmanévrován do blízkosti pachatele. Chápu, život není akční film, akorát chudák... no, odpustím si spoiler, prostě bych tam v té chvíli měla raději Jacka Reachera s jeho stylem řešení problémů.
Věřím, že začátečnické krůčky a klopýtnutí v příštích knihách přejdou v sebevědomou chůzi zkušeného matadora na poli detektivek a thrillerů. Hodlám tomu pozorně přihlížet. 75%
Autorovy další knížky
2020 | Muž z chatrče |
2014 | Bez těla |
2019 | Přiznat vinu |
2013 | Muž s unavenýma očima |
2020 | Děvčátko |
Celkem zajímavá detektivka. Zkusím i další díl.