Mrazivá hlubina

24.02.2019

Je to hrozné připomenutí hrůzného dění, které jsme měli na dosah, přesto na míle a světelné roky daleko. Ulster, Belfast, těch linií, frakcí, dobrovolníků, aktivistů, straníků, přisluhovačů, poskoků...a hlavně hodně ubližujících zbraní (a tedy i aktivních teroristů - ze všech výše zmíněných skupin, bez výjimky). Neumím si představit v tom žít (nebyla to jistě každého válka, v zájmech a proklamacích byla orientace obtížná), oni museli, pokud neměli to neuvěřitelné štěstí, že mohli jinam: zápalné bomby, střelba nebo aspoň létající kusy betonu, od dětí po dospělé, samopaly a policie dílem bezmocná, dílem horší než sami pachatelé (však museli být už frustrovaní a vzteklí), kdykoli a kdekoli. Jít ven (udělat třeba i tu chybu nepodívat se jako milionkrát předtím pod auto, zda tam náhodou není nastražená výbušnina, to se i Sean orosil), kamkoli a kdykoli, byla sázka na smrt nebo aspoň dlouhé léčení, sedět doma ale moc bezpečí neznamenalo (ani nebezpečně nízko přelétávající vrtulníky svým hlukem a vibracemi vůbec neznamenaly bezpečí)... Hořící či vypálené autobusy, auta, restaurace, domy - každodenní realita, a ani už moc nešlo o tenkou krvavou linii mezi protestanty a katolíky. Děs a hrůza, a jakpak se to změnilo oproti roku 1981 do dnešních dob? To by mě zajímalo.
80. léta jsou pro autora jinak obecně dobrá, protože se může lehce oprostit od dnešních samozřejmostí, které nebyly tehdy ani vymoženostmi: žádný Internet, mobily, GPS, analýza DNA. Líbilo se mi to, dokud zkoumání podivných sériových vražd bylo drženo co nejdál od IRA a UVF, ale to se nepovedlo: FRU (oddělení vnitřní bezpečnosti IRA) vstoupilo do děje zásadním způsobem..., ale autor to stejně zaonačil trochu jinak.

29.07.2018

Pochopitelně se budu opakovat, když zmíním, že rozhodující předností Mrazivé hlubiny je dokonale přiblížená dobová atmosféra. Začátek mi učaroval, hlavně díky skvělému stylu. Krátké věty, často i bez přísudků. Uprostřed knihy jsem začal mít lehký problém s ukecaností a slabým pohybem děje. Druhá polovina mě ale opět chytla a Sean Duffy i přes svou podivnou náturu mi přirostl k srdci. Už vyhlížím četbu té druhé knihy s červenou obálkou.

29.07.2018

Zase dobrá detektivka na pozadí Severního Irska 80. let. Velmi zajímavé. Hned se vrhám na další díl. Doporučuji pro milovníky klasiky.

01.06.2018

Na rozjezd velmi dobré. Bavilo mne zejména prostředí a doba, ale knížka mě chytla i jako detektivka. Určitě si přečtu i další díly.

02.03.2018

Stěžejní je atmosféra. Belfast roku 1981, je nábožensky i politicky rozdělené město, ve kterém detektiv Duffy vyšetřuje kriminální čin. Pouliční nepokoje a bombové útoky se zdají být běžné, stejně jako nepřekvapuje, když na detektiva při ohledání místa činu hází výrostci kamením. Ale i za této situace se dá, zvlášť při zachování trochy sarkastického smyslu pro humor, normálně pracovat a žít.
Konec se zdál malinko přehnaný, ale jinak paráda.

09.02.2018

Tak tohle já můžu. Na knihu mne nalákaly zmínky o drsné škole a na ty já vždy slyším, i když to nakonec občas bývá zklamání. Mrazivá hlubina naštěstí není ten případ. Zpočátku se mi sice detektiv seržant Sean Duffy jevil jako správný "jasoň", který jede podle zákona, s přibývajícími stránkami se však tenhle obrázek rozplynul. Za což jsem opravdu rád. Detektivní linie o vyšetřování vražd homosexuálů je prošpikována cynickými hláškami, nekonvečními postupy a všemu vládne sex, drogy a rock & roll (potažmo alkohol a opera). Naštěstí se nacházíme v Belfastu počátkem 80. let, takže tohle všechno se obejde bez moderních kriminalistických metod, které mne v jiných detektivkách vždy dokážou spolehlivě unudit k smrti. Co je však na knížce nejlepší není samotný detektivní příběh, ale hutná atmosféra doby na pozadí. Tohle je prostě Irsko v dobách, kdy se IRA s nikým moc nesrala a o nějakých mírových dohodách nemohla být řeč. Tohle je Irsko v dobách, kdy kulka, granát či RPG raketa může přiletět odkudkoli. Mrazivá hlubina je parádní příběh z detektivní drsné školy, okořeněná historickými reáliemi, ne nepodobnými regulérní válečné zóně a budu moc rád, pokud budu mít možnost přečíst si další díl.

26.01.2018

Knížku jsem si vybrala v knihovně a to hlavně díky obálce, která mě zaujala na první pohled. Detektivky moc nečtu, ale tato (až na mě moc akční konec) se mi líbila. Klidně si přečtu i další díly.

20.01.2018

Bavil mě ten jazyk, trochu sarkastický, suchý až k černému humoru. Taky "dřevní" doba zločinu, kdy se forenzní důkazy omezovaly jen na otisky prstů a internet neexistoval. Nevýhodou je, pokud neznáte irské dějiny. Místy jsem se ztrácela ve všech IRA, UFA atd., ale zase googlení reálií beru jako příjemnou formu dovdzělávání se. Jo, dám si i další díl.

01.01.2018

Začátek se mi jevil slibnější, posléze jsem se trochu ztrácela ve všech těch zkratkách, resp. kdo proti komu. Sympatický byl trefný sarkasmus Seana, ačkoliv i on - Sean- mi občas přišel dosti podivný.

08.12.2017

„Přestal jsem ho poslouchat a začetl se do filmových recenzí v Socialistickém dělníkovi. Dobyvatelé ztracené archy zněli navzdory ‚povýšenecké karikatuře manuálně pracujících v rozvojovém světě‘ slibně.“
Belfast v Severním Irsku byl v roce 1981 vskutku kouzelným městem, protože výbušnější kolébku třídních nepokojů, náboženské nenávisti a nacionalistické revolty byste pohledali. Přesto jej Adrian McKinty uznal za vhodný, jako ideální prostředí pro noirovou detektivku. A plným právem.
Předností Mrazivé hlubiny tak zůstává strhující dobová atmosféra, odlehčená špetkou cynického humoru. Ovšem ani zápletka nezůstává pozadu, i když v závěru zbytečně přechází do roviny Posledního akčního hrdiny. Ono ale nelze zanevřít na policistu, co se každé ráno musí podívat pod auto, jestli mu tam IRA nedala pro legraci bombu. O to spíš, že mu vyšetřování neusnadňují žádné technické vymyšlenosti. Ne ne, pěkně zpátky do pravěku, ve kterém i DNA byla ještě velkou neznámou. Za mě tedy maximální spokojenost.