Slyším sirény v ulicích
Adrian McKinty
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/371345/bmid_slysim-sireny-v-ulicich-oAo-371345.jpg
4
62
62
Detektiv Sean Duffy série
< 2. díl >
Nic takového jako dokonalý zločin neexistuje. Všichni lžou. Věř svým instinktům. Dober se pravdy. To všechno inspektor Sean Duffy dobře ví. Po dlouhé rekonvalescenci se vrací do práce a je připraven čelit novým výzvám, které na něho čekají. A hned první je mrtvola bez hlavy a končetin, pohozená ve starém kufru na skládku v opuštěné továrně. Duffy se urputně vydává po sebenepatrnějších stopách, které by ho mohly dovést k vrahovi. Indicie vedou do vysokých pater nadnárodního kapitálu, ke krásné mladé vdově v zapadlém koutě nehostinného severoirského venkova i ke špatně odvedené policejní práci v minulosti. Jenže jsme v Severním Irsku osmdesátých let dvacátého století a veškeré dění, a to kriminální především, se odehrává na pozadí nesmiřitelného sektářského násilí, v prostředí, kde víc než pravda platí příslušnost ke „správné“ straně. A zastání navíc detektiv nenachází ani u všemocné FBI. Ve hře jsou totiž ještě jiné, „vyšší“ zájmy. A motivy staré jako lidstvo samo.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2018 , VyšehradOriginální název:
I Hear the Sirens in the Street, 2013
více info...
Přidat komentář
Lepší než první díl.Jen jsem knihou proplula.Není to šálek mého čaje.Dám si od autora pauzu.
„Zapnul jsem si zprávy Ulsterské televize: střelba v Crossmaglenu, podezřelá dodávka v Cookstownu, žhářský útok v Lurganu – nic až tak vážného.“
Detektivka z Belfastu první poloviny 80. let nabízí zcela jinou atmosféru než kterákoliv jiná, a vyžaduje tím i specifického hrdinu. Toho beru za svého už od prvního dílu: vyšetřovatel se srdcem, mozkem, nadhledem a smyslem pro spravedlnost i humor (takže mu odpouštím i blahosklonné oslovování žen zapojených do vyšetřování „moje milá“ - a silně podezřelé muže bych radši „hošíčku“ taky netitulovala), hlavně ale schopného lavírovat mezi katolíky a protestanty. V roce 1982 to v Severním Irsku vypadalo, jako by „ožil Blade Runner“, a mně ta malá pocta Phillipu K. Dickovi (v témže roce umřel) přišla sama o sobě milá a co do přesnosti zachycení atmosféry výstižná.
Nejlepší můj úlovek v džungli detektivkových sérií v letošním roce. Trudoš, Killingjoke a Metla mají dobrý vkus a čuch právě na takové detektivky - s prostředím, jež není jen namalovanou kulisou. Díky vám, čtenáři moji oblíbení.
Upřímně tento směr není můj šálek čaje. Thriller miluju, ale tohle jsem místy nevěděla o čem to vlastně je. Přišlo mi to, až zmatený nebo já to vůbec nepochopila. Vyšetřuje se tam vražda a najednou se děj pro mě odehrával někde jinde. Nevím, nesedlo mi to a měla jsem do dělat to vůbec dočíst.
Vlastně nevím, jak knihu ohodnotit. Už první díl jsem četla na hraně - dočíst, či odložit..? Dočetla jsem i tento druhý.
A možná se nakonec vrhnu i na třetí.
Ale je to o dost jiné čtení, než na které je čtenář detektivek zvyklý. Viz komentáře níže - kniha je chaotické, chvilkama zbytečně utika směrem, který vlastně nemá žádné souvislosti se zbytkem příběhu, ale... Něco to do sebe má!
Chvilemi mi prisla kniha nudna,nesmyslna a nemohla sem se na ni soustredit a poradne zacist a z toho jsem se zacetla,byla napnuta a prekvapena zaverem..Takze pro me kniha tak pul na pul :)
Jak už předchozí komentátor zmiňoval... Přijdou američtí agenti a je po sarmatnosti příběhu. Konec mě trošičku zklamal.
Sean je omlácenější, vyzrálejší, ale pořád stejně sarkastický a bystrý. Jen ta chuť zachraňovat svět a padnout za královnu mu nějak začíná chybět.Reálie 80. let v Irsku, ale autor ubral na politice a přidal na příběhu. Ten je sevřenější, vypointovanější, a pak si přijdou agenti - to se ne úplně povedlo.
Skvěle skloubené reálie divokého Irska roku 1982 s celkem zajímavým detektivním příběhem, který je navíc dle skutečnosti. Moc pěkně se mi to čte a vychutnávám si to. 85%, 29. 9. 2020.
Druhý díl je stejně skvělý jako ten první. Vtipné dialogy, černý humor, moc pěkně vykreslené charaktery a atmosféra Severního Irska 80. let. Opět jsem byl nadšen a jsem rád, že většina čtenářů je stejně nadšená jako já. Komentáře jsou toho důkazem. Bohužel třetí díl už u nás v knihovně nemají což začíná být stejně nepěkná praxe jako u našich nakladatelů - pár dílů ano, další už ne. Budu muset všechny tři díly koupit a dát je jako dárek, ten třetí si samozřejmě před tím přečíst. Měla to být trilogie, ale autor vydal se stejným hrdinou ještě další tři díly, tak doufám, že nás Vyšehrad nezklame.
I ve 2. díle si čtenář užije toho, čím mě nadchnul ten předchozí. A to neopakovatelných reálií Belfastu z počátku 80.let. Vlastní kriminální příběh je pak ještě lepší. Udržuje čtenáře v napětí až do závěru. Ten je pak bohužel jedinou slabinou knihy. Ty zásahy tajných organizací opravdu nemusím. Devalvuje se tím celá logika a výstavba vlastního krimi příběhu.
“…Obrazy z asymetrických válek budoucnosti: zkroucené copánky kouře z unesených aut, armádní vrtulníky visící nad městem jako komáři nad louží, těžce vyzbrojení vojáci a policisté pohybující se v řadě za sebou po obou stranách ulice v obytné čtvrti…
Padá noc.
Obloha má barvu tmavého piva.
Vojáci mají v rukou poloautomatické samonabíjecí pušky a na sobě plnou výstroj. My, policisté pohybující se v semknutém útvaru, máme na sobě neprůstřelné vesty a v rukou samopaly sterling.
Sledujeme okna a střechy. Jsme roztaženi do rojnice a držíme si odstup od svého souseda, aby nás nastražená bomba nebo reaktivní granát nemohly pozabíjet všechny najednou. …“
…
Epilogem mne, jako čtenářku, autor vrátil zpátky do tvrdé reality života v Belfastu osmdesátých let minulého století. Znovu jsem uvědomila, na těchto posledních pár stránkách, že nejen samotné vyprávění detektivního příběhu tvoří tuto knihu, knihy autora. Detektivní příběhy severské, či italské, ale i ty anglické bývají zároveň i romány sociálními, popisující problémy v té, které době. Pan Adrian McKinty to tak činí velmi dobře, stejně jako např. pan Peter Robinson, paní Phyllis Dorothy Jamesová a další.
Jak už bylo i v komentářích zmíněné, oproti první knize je tentokrát zápletka dobře vystavěná a i vyšetřování postupuje logicky ke svému cíli. Než k němu oddělení Královské ulsterské policie dospěje, musí se vyrovnat i se špionážními službami, včetně FBI. Co jsem již při čtení vnímala, stejně jako inspektor Sean Duffy, jen jako rutinu, kulisu, denního života policisty, vojáka v Severním Irsku, připomnělo se mi opět ve zmíněném epilogu: “Nesmiřitelné sektářské násilí, kde příslušnost k té “správné“ straně má větší cenu než pravda.”
...
“…Procházíme branou hřbitova. Zkušený poddůstojník něco nadporučíkovi šeptá. Nadporučík se usměje a přikývne, souhlasí s poddůstojníkovým návrhem….
Hlídka míří přímo do republikánského sektoru. K hrobům mužů a žen z IRA, kteří zemřeli za Irsko.
Přicházíme k místu posledního spočinutí Bobbyho Sandse. Vrchního mučedníka. Velitele IRA ve věznici Long Kesh, který po šestašedesáti dnech podlehl hladovce.
Seržant vytáhne cosi z kapsy vespod neprůstřelné vesty a položí to na mramorový náhrobek.
Je to balíček dietních sucharů.
Vojáci si smějí.
Já s ostatními policisty se nesmějeme. …“
Bezva vysoustružená detektivka s prvky thrilleru. Severní Irsko, rok 1982, trvalý strach, zmar, tíseň, nikdo si není jistý životem. Tím méně policie, jejíž součástí je i Sean Duffy. Najde se mrtvola v kufru a je to případ, u kterého se postupně ukazuje, že půjde o záležitost v daleko vyšším zájmu.
Prostředí je vykresleno autorem velice přesvědčivě, určitě bych tam žít nechtěla. Ne tam, kde než vyjedete autem, musíte zkontrolovat jeho podvozek, jestli se tam neukrývá bomba. Kniha vyniká kromě čtivosti a dostatečného spádu děje i suchým, místy sarkastickým humorem, který mi dokonale sedl.
Závěr mě naštval a držím Duffymu palce.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
"Já jsem ve službě už osm let a zatím po mně nikdo nikdy nestřílel. "
"Mě postřelili už šestkrát."
"Co to o tobě vypovídá? Jak si to vysvětluješ?"
"Jak si to vysvětluješ ty?"
"Já si to vysvětluju tak, že tě lidi nemají rádi. Něčím je štveš."
"Díky, kamaráde".
Detektiv Duffy je sympaták se všemi lidskými neřestmi , který umí svou práci. Bylo pro mě překvapením, jak se dá žít ve městě, kde před tím než vyjedete, musíte zkontrolovat podvozek. Zajímavé prostředí vylíčené tak dobře, že bych ho ani naživo vidět nechtěla.
Ještě lepší než Mrazivá hlubina: autor ubral na politice a všudypřítomných hrůzách Belfastu v 80. letech, místo toho se soustředil na jeden rozvětvený zapeklitý případ sahající až do zámoří. Čtivé, svižné, koncentrované, s (ne)čekanými obětmi a hlavně závěrem týkajícím se hlavního hrdiny. 95%
Stará dobrá detektivka. Konec odpovídá střetu s politiky a "super" velmocí. Jen doufám, že bude pokračování. Pro mě skvělé čtení.
Tohle bylo opravdu parádní počteníčko. Duffy je fakt borec a konec mě teda pěkně nakrknul, protože si mě opravdu získal :)
Doba a místo, na kterém nechcete žít. Tíseň, hrůza, děs a všudypřítomný zmar je červenou nití dalšího příběhu detektiva Seana Duffyho, který se v Severním Irsku 80. let 20. století vymyká hned na několika frontách - vzdělaný a chytrý katolík v policejních řadách, který to ještě všechno nevzdal. Oproti prvnímu dílu ubylo nejrůznějších teroristických skupin (které je pro neznalého docela těžké sledovat), Duffy je ale stále cynický a sarkastický tak, jak to máme rádi. Dobrá série, těším se na pokračování.
Severní Irsko, Belfast, 1982. Země stále zmítána ve velké hospodářské krizi, přinášející obrovskou nezaměstnanost. Ulice jsou podobné válečné zóně a není vůbec jisté, kdo zde přestavuje zákon - policie nebo IRA? Na scénu se vrací svérázný detektiv inspektor Sean Duffy se svým dalším případem. A ani tentokrát to nebude mít lehké. Musí totiž rozlousknout případ mrtvoly nalezené v popelnici v pohozeném kufru. Případ, který jej tentokrát přivede i do nehostinné a drsné krajiny irského venkova a ukáže se, že půjde o hru v daleko vyšším zájmu... Já jsem nadšený! Kniha v sobě kloubí postupy policejní procedurálky a drsné školy, které výborně propojuje s historickými fakty. To zasazení do Severního Irska 80. let mi jednoduše přijde geniální. Na ulici si nikdo nemůže být jistý vlastním životem, Britové v zámoří válčí o Falklandy a na scénu se dostane slavný výrobce sportovních aut John DeLorean. Detektiv Sean Duffy je tvrdohlavý mezek s buldočí povahou, který jde za svým cílem vyřešit případ i za cenu nasazení vlastního života. Přesto, že trousí jednu cynickou hlášku za druhou, pořád je to správný chlap na svém místě... Adrian Mckinty skvěle ovládá umění psaní, stavění zápletek a dialogů a pro mě byla opět radost tohle číst. Po druhé knize můžu říct, že tady máme výbornou kriminální sérii, se kterou se doufám nesetkáváme naposledy.
Autorovy další knížky
| 2020 |  Řetěz |
| 2017 |  Mrazivá hlubina |
| 2019 | Ráno už tu nebudu |
| 2018 | Slyším sirény v ulicích |
| 2023 | Ostrov |
První díl mě oslovil mnohem více, ale tenhle mi zase přijde reálnější - ve smyslu každodenní ubíjející rutiny, která ale v tehdejším Irsku byla v podstatě bojem o život. Divné, nepochopitelné, místy hrůzostrašné a ve výsledku vlastně nudné: o prachy jde vždycky až v první řadě . . .
Určitě doporučuju a jsem moc ráda, že ji máme v knihovně.
P.S. Humor nechybí, ale mě dostalo tohle: "Vrchní inspektor Brennan si povzdychl a ukazováčkem začal vyťukávat rytmus do desky stolu, přičemž nevědomky (nebo možná vědomě) morseovkou vysílal slovo prdel."
Vyzkoušela jsem a sděluju: jen vyťukat to slovo mi dá pekelnou práci a už vůbec nechápu, jak by to někdo jiný mohl zaregistrovat a "přečíst"; smekám!