Mrazivá hlubina
Adrian McKinty
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/330116/bmid_mraziva-hlubina-6Xt-330116.jpg
4
99
99
Detektiv Sean Duffy série
1. díl >
První díl plánované trilogie zasadil oceňovaný irský autor do Severního Irska roku 1981. Neklidný Belfast se stává kulisou surových zločinů, které se pokouší vyřešit detektiv seržant Sean Duffy, mladý vzdělaný muž, který má své přednosti i slabosti. Zajímavá směsice dobré policejní práce a usilování mladého policisty, který si chce vybudovat kariéru a dostat se dál než jen do malého policejního okrsku, zaručují poutavý, dynamický příběh. Pátrání Duffyho zavede i do dalších menších měst, od jednoho podezřelého k druhému a zase zpátky, jako by se pohyboval v kruhu. Napohled se zdá, že tři případy vražd, jež Duffy vyšetřuje, spolu nijak nesouvisejí, ale v temném světě špinavých válek jen málokdy chybí mezi mrtvými spojitost, když volají z mrazivých hlubin země a dožadují se spravedlnosti.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2017 , VyšehradOriginální název:
The Cold Cold Ground, 2012
více info...
Přidat komentář
Vyšetřovat sérii vražd v Ulsteru v počátku 80. let bylo tedy vážně drsné. Všude plno sektářského násilí, mnoho skupin se bylo mezi sebou, vybuchovaly nástražné bomby a pořád byla slyšet nějaká střelba. V tom se musí pohybovat náš detektiv, který si také na přísná pravidla příliš nehraje, hlavně najít pravdu. A to se mi líbí a přečtu si od tohoto autora určitě další.
Musela jsem se nutit!Nesedlo mi téma a ta furt omílaná homosexualita mě rozčiluje.
Nejen jako detektivka, ale i zajímavý obraz irska v době IRA, která zase není tak hluboko v minulosti.
První díl nové série a už se skoro nedá sehnat!
Takže jsem si ho rychle koupila, ještě rychleji přečetla a teď už vím, že Sean Duffy bude další v řadě mých oblíbených vyšetřovatelů. Pravda, situace v Irsku 80. a 90.let je něco, na co si vzpomínám jako na zlý sen a v čem se vůbec neorientuju. O to záslužnější je připomínka těchto časů jako pozadí (a velmi pravděpodobně i popředí) tohoto detektivního příběhu. Přiléhavý překlad, absence tiskových chyb, skvělé postavy, vtipné a přesně padnoucí komentáře i neuvěřitelnost tehdejší každodenní irské (především belfastské) reality jsou zárukou výborné četby, takže já se určitě co nejrychleji poohlédnu po dalších doposud vydaných dílech této série.
„Já chápu celkovej obraz, Freddie, ale jenom přemýšlím . . . Přemýšlím, jestli náhodou neztrácíte ze zřetele tu obrovskou galerii, ve které ten obraz visí.“
Hned na úvod předešlu, že mám trošičku problém s hodnocením knihy, protože na 3* úplně není, ale když se dívám na hodnocení dalších dílů, nechám si vatu na to, abych mohl jít výš. A jelikož mám při psaní hodnocení dobrou náladu, začnu těmi pozitivními věcmi. Jednoznačným a obrovským plusem knížky je její zasazení do 80´s v Severním Irsku, kdy se okolnosti občanské války stávají naprosto luxusními kulisami a už jenom za toto by autor zasloužil velkou pochvalu. Samotný knížka má nápaditý děj a je psána čtivě, ale právě zmínkou o ději se přesunu k hledání negativ a tím by mohl být na můj vkus až moc prokombinovaný závěr, kdy mi přišlo, že vše do sebe zapadlo až moc ochotně a očividně. Byť jsem dlouho netušil, kdo by mohl být vrahem. No a právě konec, zejména noční návštěva u Duffyho doma a následný výlet za jednou postavou mi přišly už trošku přitažené za vlasy. Ale co vím, v Belfastu jsem tehdy nežil, tak třeba to bylo normální. Drobnou výtku závěrem mám k oslovování se postav, možná se to ztratilo v překladu, ale ono "kamaráde" a podobně mi trošku nesedělo.
No myslím, že se ke knížce už asi nevrátím. Dlouhé kapitoly, které by mohly být kratší o několik stránek kratší. Další dva díly určitě se pokusím přečíst, nevím proč, ale tento obsah a seznámení s Duffym mě nezaujal.
Začínám být dost odhalitelná ve výběru detektivek: má tam být skvěle zachycená atmosféra, vtipné postřehy a dialogy? A že případ možná trochu drhne? Nevadí, sem s ní!
Žít a přežívat v Severním Irsku v roce 1981 znamenalo mimo jiné už sebou netrhnout při výbuchu, pokaždé automaticky kouknout pod auto, po návštěvě kina se neradovat z filmu, ale z toho, že budova kina vydržela stát a ani nevyhořela. To začnete rozumět tomu, že Seanův marxistický holič čeká každou chvíli kolaps kapitalismu. Sean je katolík a vyšetřovatel, a to obnáší ještě mnohem víc: odvahu, nadhled, trochu cynismu a snad až potlačení pudu sebezáchovy, zvlášť když má případ homosexuální pozadí.
Těžko odolat pár citacím dokládajícím šílenost toho místa a té doby:
„Muž s obličejem potřísněným krví měl na sobě tričko s nápisem Papeže tady nechceme. Když se vzal v úvahu jeho současný stav, mohl se papež považovat za šťastného člověka.“
„Nikdo nechtěl dávat tip na vraha homosexuálů. V Ulsteru nebyli všichni tak šílení jako George Seawright, jenže se psal rok 1981 a my byli v Severním Irsku, které bylo jen o něco méně konzervativní než, řekněme, Salem v roce 1692.“
Skvělé čtení, které změnilo můj pohled na kriminálky s politickým pozadím; samozřejmě k lepšímu.
Zpívání v dešti z Molotovových koktejlů. Tahle kniha mě neskutečně bavila hlavně kvůli té lehce paranoidní atmosféře 80. let a severního Irska, se kterou se dá bojovat jen černým humorem. A hlavní postava jím oplývá víc než Bono altruismem. Pokud se na to dívám jako na detektivku, tak zápletka byla předvídatelná, pátrání chaotické a výsledek nemastný. Pokud se nechcete v ději ztratit, tak je nutné nastudovat si víc než text Sunday bloody Sunday (sorry Bono, fakt nic proti tobě).
“Kolem policejní stanice procházely malé děti, které si vzájemně předváděly nejlepší techniku pro házení Molotovových koktejlů přes plot. Kristepane, v jakém zlém snu to žijeme.
Toto město ukřižuje samo sebe.”
1981, Severní Irsko, Carrickfergus (město 18 km vzdálené od Belfastu). Válečná zóna, kde se lidé vzájemně mordují z historických, politických, nacionálních i náboženských důvodů. Policisté, hasiči, záchranáři ani běžní občané - nikdo si nemůže být jistý životem v zemi zasažené násilím. Terorismus se stal denní normou, střelba všední zvukovou kulisou, pečlivá kontrola podvozku auta nutností.
A tak je s podivem, když se mezi všemi těmi nástražnými bombami objeví případ, který vypadá jako “obyčejná”, pravděpodobně sexuálně motivovaná vražda. Vyšetřování vede detektiv seržant Duffy, jeden z mála katolíků mezi protestanty, muž s ostrým jazykem a ledabylým přístupem k zákonným postupům. Vtipálek, drsňák, stále však normální člověk se spoustou problémů, “léčených” (nejen) alkoholem.
“Včera večer jsem kamarádovi ze zvláštního oddělení vyložil svou teorii,” zakřičel jsem z koupelny.
“Co na to říkal?” zeptal se McCrabban.
“Říkal, že jsem génius a poslal mi spis Jacka Rozparovače.”
“Ten případ jsi taky vyřešil?”
“Byla to královna Viktorie.”
“Já to celou dobu tušil. Pod všemi těmi krinolínami je snadný ukrýt mačetu.”
Výbušně komplikované prostředí a sympatický hlavní hrdina, nikoliv vyloženě kladný, i živé vedlejší postavy, to jsou největší plusy “Mrazivé hlubiny”. Zápletka je ucházející, ovšem nepřevratná, vyšetřování kapku chaotické: mnoho adrenalinového popojíždění mezi stále stejnými podezřelými a střelby naslepo. Pokud vám schází povědomí o motivech a ústředních hráčích v táhlém severoirském konfliktu, doporučuji si před četbou prostudovat alespoň základní fakta.
Vážně jsem vděčná za české holubiččí (nebo ovčí, chcete-li) povahy, pro něž je obvyklým vrcholem agrese nadávání u piva. Co je to za mentalitu, chtít oddělat každého, kdo touží po nezávislosti, kdo dělá svou státem placenou práci, kdo místo svaté tykve uctívá svatý sandál, nebo čí praprapraděd přišlápl kuří oko sousedově praprapraprastrýci? Případně kdo měl jen tu smůlu ocitnout se v blízkosti nenáviděného cíle... Nechápu a nikdy nepochopím takto vyhrocený fanatismus. 80%
Taková tradiční netradiční detektivka. Thriller má na obálce, ale to platí snad jen pro pár stran v závěru, které jsou ale dobré, ostatně jako celá kniha. Tradiční proto, že jde prostě o vyšetřování zločinu ve stylu starých klasických detektivek. Netradiční proto, že je časově a prostorově zasazena do bouřlivého Irska roku 1981. Autor velmi detailně začleňuje děj a reálné události do příběhu, celkem přirozeně, jen občas se mi zdálo, že až moc tam tlačí ty reálie, především vše okolo hudby, co se hraje v rádiu, co poslouchá hrdina na kazetě či na desce... 80%, 17. 8. 2020.
Jako patnáctiletý kluk jsem slyšel o Belfastu že socialistických sdělovacích prostředků poměrně často. A přiznávám, že mě to zajímalo úplně stejně jako Rusáci v Afghánistánu, Palestinci v Izraeli nebo Korejci v Koreji - bylo mi to šumafuk! A možná právě proto jsem u této knihy vnímal stejným dílem prostředí i detektivní příběh. Spád sice nebyl nijak extra strhující, ale nenudil. Dobrá policejní rutina bez nečekaných a nevysvětlitelných zvratů, bohužel jen ten konec mi přijde zbytečně moc filmový...
Takhle jsem už dlouho žádné krimi nehltal. Perfektně zvládnuté řemeslo jak co se týče zápletky, tak denní práce policie. Někdy dost drsné, včetně výraziva. Ale bez toho se pořádná noirovka neobejde. A jako perla tomu všemu vévodí popis situace v Belfastu na počátku 80. let. Bohužel v té době k nám informace moc nepronikaly a později už měla IRA jednoznačnou nálepku. Takže spousta zajímavých nových poznatků z doby a regionu. Jen jsem nechápal, jak to tak autor dokáže popsat, když mu v té době bylo 13. Pak jsem si uvědomil, že jako mně v roce 68.
Jedním slovem - výborné. Uvěřitelně popsané prostředí Severního Irska 80. let, skvělé hlášky hlavního hrdiny, vtipné i smutné zároveň. Mě tahle knížka nadchla. 100%.
Pro mne to je jedna z detektivek, kdy "politická" linka byla mnohem zajímavější než samotné kriminální vyšetřování. To mi přišlo drobet zoufalé, nakonec, podobný názor na něj měli i samotní aktéři příběhu.
Ovšem atmosféra Belfastu 80. let minulého století je přímo hmatatelná...až nepředstavitelné, jak konflikt na hranici Irska a Velké Británie, na území Severního Irska, v demokratické části Evropy, probíhal, že k něčemu takovému mohlo vůbec dojít. Když si člověk čte jaká nenávist byla mezi obyvateli, mezi katolíky a protestanty, i uvnitř těchto komunit, jak zákonitě na to byl napojen organizovaný zločin, tak se ještě nepravděpodobnější potom může zdát, že vůbec ke smíru, v roce 2007, za vlády Tonyho Blaira, došlo. O to víc by se otázka irské hranice, v rámci uspořádání vztahů EU a Velké Británie, neměla brát na lehkou váhu...
Souhlsím se surikatou246. Tak v polovině knihy jsem se musel knihou prokousávat a měl chuť toho nechat. Protože chci číst další knihy v sérii, tak jsem to dočetl. Konec je tak trochu odměna za výdrž. Jsem rád, že jsem to nevzdal.
Velice drsné a temné. Hodně dlouho trvalo se tím prokousat,ale nevzdalo jsem to a dočetla až do poslední stránky.Muselo být těžké tam žít...
Autorovy další knížky
| 2020 |  Řetěz |
| 2017 |  Mrazivá hlubina |
| 2019 | Ráno už tu nebudu |
| 2018 | Slyším sirény v ulicích |
| 2023 | Ostrov |
Autor si vybral zajímavé prostředí a dobu, do které děj zasadil. Jsem ráda, že jsem se zas něco dozvěděla z historie, o které jsem neměla ani páru. Co se týče zpracování, tak mi to úplně nesedlo, přišlo mi tam hodně omáčky a popisů a děj tím vůbec neodsýpal, jak jsem zvyklá jiných u detektivek/thrillerrů.
Do dalších dílů se mi po pravdě už moc nechce.