Vzplanutí
Jiří Březina
Detektiv Volf série
< 3. díl >
Hromada popela byla ještě včera lidským tělem. Nadpřirozený jev, zvláštní shoda okolností, nebo rafinovaná snaha zničit důkazy? To je případ, nad kterým kroutí hlavou i vyšetřovatel požárů. Najít odpovědi rozhodně nebude snadné. Poručík Tomáš Volf na novém působišti v Praze mezi nové kolegy zrovna nezapadl a na složité vyšetřování je tak vlastně sám. Pomůže mu návrat k uzavřenému případu, který začal podobně hrůzným nálezem? Může se ale stát, že narazí na něco, co změní život hned několika lidí.... celý text
Přidat komentář


Jiri Brezina-popravde jsem se s timto jmenem seznamila ciste nahodou...a jen mne to utvrdilo v tom,ze nahody nejsou nahody-vse je tak,jak ma byt!Je to opravdu velmi dobre napsana detektivka,zacala jsem vcera cist a dnes jsem ji docela nerada doctenou odkladala-zamlouvalo se mi i to prolinani informaci z deniku se soucasnym stavem a snahou Tomase Volfa dopidit se pravdy...diky,pane Jiri Brezino!
A kazdopadne Vam pribyl dalsi ctenar-preji hodne stesti pri psani dalsich pribehu!
...a ja se zatim pokusim precist ty stavajici-a jeste jednou - D E K U J I !


Moc dobrá detektivka. Po špatných zkušenostech jsem se delší dobu vyhýbala domácím současným detektivním románům, ale tady mne zaujala anotace a vysoká hodnocení - a jsem velice spokojená. Napínavý, zacílený (bez vaty a otravných košatých odboček), věrohodný (jak co do jednání policisty, tak samotných případů a v nich zapojených lidí). A akorát tak dlouhý, to oceňuji!


Vzplanutí - jsou knížky, kvůli kterým na chvíli nechám ležet klávesnici a vlastní psaní. Vzplanutí byla jedna z nich. Tři roky stará Polednice Jiřího Březiny mě dostala na kolena a já byl zvědavej, co bude dál. A teď je to tady. Líbí se mi, že Vzplanutí na to jde jinak - s vraždou pomocí ohně se zase tak nesetkávám a tady to bylo dost dobře uchopený. Navíc bylo vidět, kolik si dal Jirka Březina práci s přípravou a bylo vidět, že tématu rozumí dost dobře. Pak jsem se bál, jak zvládne exodus hlavního hrdiny do Prahy - přišlo mi, že je dost navázanej na jih republiky a vesničky... ale povedlo se to. Praha je v jeho ulicích drsný a nepříjemný místo, především teda ta periferie, v níž se příběh odehrává. Pokud se mi na Polednice něco líbilo, byla to sonda do nitra do postav, ukazování sociálních problémů. A to je i ve Vzplanutí. A je to zase dost silný. Tak silný, že se to člověku dostane pod kůži. Jirka Březina je vlastně takovej kronikář, potažmo rozkrývač zločinů, co ležej v prachu. Zločinů v minulosti. Je to téma, který mají společný všechny jeho čtyři knížky. V Polednici a Vzplanutí to bylo zatím nejsilnější. Což je možná trochu slabina i týhle knížky, ale to kvůli spoilerům rozvádět nebudu. I tak jsem nadšenej, protože ta knížka má dobrý řemeslo, žádný hluchý místa a čte se skvěle. Jestli o víkendu, nemáte co číst, zkuste Vzplanutí. Tomáš Volf je skvělej společník a snad se zase brzo vrátí.
Skvělá kniha, velice dobrá česká detektivka, líbily se mi i ostatní knihy od J.Březiny. Těším se na další pokračování...