Detektivní kancelář „O“

13.04.2022

První příběh se mi zdál nejlepší, ty další už trochu zaostávaly. Ale do vlaku nebo na dovolenou se to rozhodně hodí.

04.01.2020

Oddechovka sestávající z příběhů na cca 40 stran, značka ideál :) příjemné čtení.

20.10.2019

Autor uměl napsat i jiné příběhy, než jenom detektivky o slavném komisaři. Tento souborečkek kratičkých povídek v tenounké knížečce ja toho důkazem. Vysloužilý inspektor z Maigretových příběhů si hraje na ředitele detektivní kanceláře a poslouchá mladíka, jemuž to neobyčejně pálí. Kdybyste se s knížkou setkali, neváhejte si ji přečíst!

30.08.2019

S detektivní kanceláří „O“ jsem se setkala poprvé. Je to taková milá, jednoduchá oddechovka. Rychlé vyřešení zápletky, lehce zkarikované figurky, prostě lze to číst kdykoli a kdekoli.

14.06.2019

Už trošku ošoupaná, až ošuntělá knížka. Málem jsem ji tam nechal ležet. Protože jsem ji ale neznal, tak jsem si ji nakonec vzal do práce, s tím, že by bylo pěkné tam mít pár drobných knížek, když se vyjimečně najde příležitost.
Otevřel, přečetl, a výsledkem bylo překvapení. Prostě je to tak trošku jiný Simenon.
Já mám Simenonovy maigretovky moc rád. Tedy ne, že bych je miloval, ale každá je po profesionální stránce perfektní, a domnívám se, že i kdyby se změnila vodítka, jméno detektiva, město, a celá řada dalších, tak by stále bylo jasné, kdo je autorem. Prostě je to něco jako budova v čistém architektonickém slohu.
O této knížce povídek je těžké říci, zda jsou lepší, nebo horší, než autorovy maigretovky. Jak je vidět z ostatních komentářů, každý ze čtenářů má po této stránce jiný názor.
Mne osobně tyto povídky moc potěšily, zvláště pak ta první, u které to pro mne bylo naprosto neočekávané.
Maigret bývá sympatický, a čtenář si jej musí prakticky v každé z detektivek vážit.
Tyto povídky jsou trošku z jiného soudku. Na vaší tváři se často objeví i úsměv, a není to ale vůbec na škodu věci.
Maigretovky jsou pro mne tak trošku něco jako krásná literatura v detektivním žánru, často tam bývá akcentován i sociální rozměr.
Tyto povídky vás zaujmou a potěší.
Rozhodně z mého pohledu, kdy vždycky hodnotím především, zda působí jako lék, tyto povídky přeci jen tak trošku vyhrávají.
Podle mne je to způsobeno i tou neočekávaností, kdy se čtenář navyklý na maigretovky náhle setkává s trošku jiným, lehčí a sympatičtějším žánrem.
V každém případě na stupnici 0 - 4, (kdysi jsem se zařekl, že 5 dám každému autorovi maximálně jen jednou,) se všechny tyto povídky pohybují mezi 3 a 4, tedy spíše mezi 3,5 a 4. Celkově si všechny tu 4 zaslouží, nejméně jedna z nich určitě i tu 5. Pouze pokud je chci mezi sebou porovnávat, objeví se tam většinou hodnoty 3,7 a 3,8.
Knížka se mi moc líbila, informace o tom, že sbírka oproti originálu obsahuje jen polovinu povídek mne překvapila. Když si uvědomím co všechno také, prosím bez urážky, vychází.
V každém případě se poohlédnu zda v některém z dostupných jazyků nevyšly povídky všechny. Francouzsky neumím, nebo téměř neumím, znám jen pár slov a základních frází, ve vyposlechnutém hovoru maximálně vyrozumím o čem je řeč a to je vše, a tak budu hledat zda to nevyšlo v nějakých pro mne dostupných jazycích.
Časem se pokusím ke komentáři vrátit, a doplnit jej několika málo stručnými citacemi, které mne zvláště zaujaly, případně pobavily.
Závěrem: Kdybych začínal číst Simenona od této knihy, asi bych po dalších sáhl, na rozdíl od uživatele jprst.

14.08.2014

Nečekaně milé počtení…
Po prvotních rozpacích (přece jenom je člověk u Simenona zvyklý na něco jiného) jsem stylu vyprávění nakonec podlehl a rtuť hvězdičkoměru dostrkal až na konečné 4*. Ty místy až dětsky naivní zápletky (vyklepávání morseovky podpatkem atd.) výsledný dojem přece jenom trochu degradují (nezapomínejme, že povídky byly psány před rokem 1943!), ale stylistická obratnost (budování vlastních příběhů i stavba dialogů), už jasně signalizují budoucí Simenonovo mistrovství.
A na závěr nostalgické povzdechnutí (spolu s mgeisselreiterem): Jak je možné, že se dodnes nenašel nikdo, kdo by vydal zbývajících devět povídek této sympatické série?

19.01.2014

Simenon v této knížce ukazuje, že je také mistrem povídky. Všechny příběhy jsou zajímavé, psány velmi poutavě, čtivě a mají rychlý spád, navíc nechybí jemný humor. Škoda, že z originálních 15 povídek vyšlo jen 6. 85%, 19.1.2014.