Děti boží
David Hidden
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/300069/bmid_deti-bozi-cAJ-300069.jpg
4
105
105
Pé jako Personne série
< 2. díl >
Pé jako Personne, Nikdo. Anglicky Nobody. Ale všichni mu tu říkají Frantíku. Nebo Newyorčane. Hlavní hrdina románu Děti boží se ocitá na mexicko-americké hranici, která je tichým svědkem únosů malých chlapců. Nesnesitelné lepkavé horko, smrad mexického vězení, pachuť strachu a hrůza vás sevřou a pustí až na poslední stránce knihy. David Hidden pokračuje v nastoupené cestě. S minimem odboček, uvěřitelně vykreslenými charaktery, v chandlerovském stylu a s lehkou ironií dokáže strhnout, i když sloveso „strhnout“ je v jeho případě jen velmi slabým odvarem skutečnosti.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2016 , XYZ (ČR)Originální název:
Les Enfants de Dieu, 2016
více info...
Přidat komentář
Druhý díl série o prapodivném Newoyrčanovi. Tenhle hrdina je alkoholik, troska, ale když chce, tak funguje. V tomhle díle dostává dost naloženo. Autor se nebojí drsných popisů a špatné chování nijak neobhajuje. Tahle knížka se mi četla lépe než první díl.
Tak nevím. Mně to napínavé nepřišlo. Spíš ufňukané. Zpočátku mi to trochu připomínalo knihu M. Bootha A Very Private Gentleman. Ten se mi zezačátku taky nelíbil. Ale pak se to postupně zlepšilo. To tady nenastalo, drželo si to svou nezajímavost až do konce.
Za to, o jakém píše tématu, bych nicméně dala ten střed. Opakovaně mi tu chybí možnost dát čistou střední cestu. Takže to berte jako 2,5 hvězdy.
Varování. Kniha není určena panbíčkářům, Hidden se hodně naváží do Boha, ale i tak doporučuji panbíčkářům knihu přečíst a vydržet až do konce. Hned od začátku jsem se začetl více než v Děsu. Kniha pěkně odsýpá, příběh je jednoduchý a přimočarý, i když trochu naivní a nevěrohodný, ale jde přece o pobavení. Do církví se uchylují jen pedofilové, buzíci a různí psychouši což se snaží zatajit i Vatikán. Je o tom napsáno mnoho knih a reportáží. Nejhorší je, že zneužívají malé děti a hrají si na svatoušky. Bůh nestvořil člověka k obrazu svému, ale člověk si odpradávna vytvářel Bohy ke svému obrazu. Výborný epilog.
Napínavý akční a dosti drsný thriller s přímočarým a rychle plynoucím dějem, jen ten závěr mi připadl poněkud uspěchaný a ošizený.
Dle slov spisovatele, příběh je zasazen do reálného prostředí a zmiňuje řadu situací, které se opravdu odehrály, ale stále se jedná o fikci a samozřejmě jména postav i míst jsou pozměněny. Hodně aktuální téma, hodně napínavé, hodně kruté a nelidské. Drsný příběh, který opravdu není pro slabé povahy.
(audiokniha)
Kdybych knihu nevyposlechla, jinak bych ji odložila už po pár stránkách. Pé je absolutní, nechutný bezdomáč alkoholik. Musím jít zřejmě proti proudu, ale kniha je napokraji odpadu. Nic tak napínavého mi v knize nepřišlo, protože o hlavního (anti)hrdinu jsem se nebála. A konec zcela odfláknutý.
Fíha, nooo... to byl můj první thriller, takže nemůžu moc porovnávat a hodnotit prvky u tohoto typu žánru, protože jsem doposud nečetla moc knížek s takovým zaměřením. Alespoň bych chtěla přispět svým subjektivním názorem. Zpočátku jsem si nějak těžko zvykala na autorovo přirovnání, která mi přišla někdy vtipná, ale pak jsem si na autorův styl psaní zvykla. Nicméně do poloviny knihy se mi děj velmi líbil, byl zajímavý, a celkem mě příběh velmi pohltil, avšak posléze, kdy se "Pé" začal už zajímat o případ zmizelých dětí, tak prostě některé scénky byly pro mě až moc zbytečně děsivé. Vlastně... ve výsledku tento příběh byl pro mě něčím zajímavým, avšak mi připadalo, že se v něm autor snažil nastínit až moc špatných událostí. Stejně tak trochu mě zklamal i konec příběhu, neboť jsem čekala, že rozuzlení bude vypadat malinko jinak a bude více rozveden. Každopádně jednou a stačilo a už nikdy více!
Audio :
Toto byla druhá kniha od autora. Děs se mi asi líbil víc. Knihu bych určitě nedoporučila slabším povahám. Bylo to opravdu drsné, ale napínavé.
Zejména od poloviny knihy dál se napětí stupňuje a atmosféra houstne. Cestu tunelem a pouští jsem prožívala dost intenzivně. Na závěr jsem úplně nechápala jednání Pé a vůbec všech, kteří s ním tak nerozvážně riskovali. Ale je to skvělá směs žánrů, líbí se mi citovaná krátká kapitolka, která jako by vypadla z westernového drama:
"Otče náš, jenž jsi na nebesích... vidíš ty čtyři muže ženoucí se na jih ve velkém černém autě? Vidíš jejich napjaté tváře? Jejich vytřeštěné oči? Vidíš, jak si nervózně mou ruce, jak vyklepávají rytmus kol špičkami bot? Vidíš, jak jsou ozbrojeni? Jak jsou plní touhy po pomstě?
Jsou to tví služebníci, Pane. První je pochybující kněz, druhý zoufalý otec, třetí zbabělec, který se v sobě snaží najít zbytky chlapa. A čtvrtý... je nikdo, Pé, Nobody, ale zároveň ponížený a zraněný Člověk. Člověk ztracený v tom tvém velkém zkurveném světě.
Vidíš je? Vidíš, jak se z nich vytrácí víra v tvou spravedlnost?
Vidíš je, ty krutý, bezcitný a nelidský Bože?
Jestli je opravdu vidíš, smiluj se nad nimi."
Opět se setkáváme s Pé(čkem), sice není úplně ve formě, ale to se dalo čekat. Kniha měla spád a nechybělo napětí, já ji měla za den přečtenou a bavila jsem se.
Ke komentářům níže mám následující:
Knížka není pro slabé povahy. Proč? Je to thriller jak má být a nepřišlo mi na něm nic "drsného". To, že se při mučení člověk pomočí a poexkrementuje není nic nenormálního. Mně by se to nejspíš stalo taky.
Děsivé detaily a nechutné výrazy. Autor se jen zlehka dotkl zneužívání chlapců. Můžeme být rádi, že tak, představivost na to určitě má. Nechutné výrazy jako hajzl nebo čur..? Řeknu vám tajemství. Lidi mluví sprostě (dokonce i pan prezident).
Z ochlasty superhrdinou. Nikoho nezajímají usoplený srabíci.
Když to teda shrnu a vezmu to kolem a kolem, vyplývá z toho, že pokud máte slabší nervy a žaludek nečtěte knihy žánru thriller.
Autor opět nezklamal, kniha byla napínavá a ani na chvíli jsem se nenudila. Jen bych uvítala více dořešený konec.
(SPOILER)
U téhle knihy trochu zavřu oči a dám 3,5 *
Líbí se mi téma a že se s tím autor nepáral. Ale.....
Pé není špatný člověk, jen měl v životě smůlu. Chlastá, je věčně pochcaný a špinavý a přežívá někde v zapadákově. Dokud se neztratí malý chlapec.. rázem je z ožralce superhrdina, navíc hrozně sexy, protože ženské mu lezou rovnou do postele. Nakonec je z něj poutník a lovec, co dostane celý gang. Bravo, Pé!
Zvoleno namátkou, výběr stvrzen nejvyššími hodnotami a pochvalnými komentáři od několika mých oblíbených čtenářů, ale tentokrát se s nimi neshodnu. Možná je to dáno neznalostí předchozí knihy (kterou číst nebudu, i kdyby "Děti boží" neprozradily vše podstatné), každopádně jsem hned ze startu zahořela antipatiemi k vypravěči. Já pro tyhle trosky, co veškerou důstojnost vyměnily za chlast, jaksi nenacházím pochopení. Bývalý elitní (?) voják se utápí v sebelítosti a alkoholu, místo aby výčitky svědomí mírnil například péčí o blízkou osobu, která byla postižena mnohem hůř.
Následují mírné spoilery. Pokud bych se přenesla přes své pohrdání k charakteru “Pé”, pořád zde máme nevěrohodnost v dalších ohledech. No jasně, agenti FBI jsou jistě celí žhaví žádat o pomoc psychickou i fyzickou zříceninu, šůrující podělané hajzly v putyce nejzapadlejší díry USA. Vždyť kdo by mohl být spolehlivějším spolupracovníkem při vyšetřování únosů dětí, než odepsaný notor, jehož jedinou životní potřebou je upíjet se každý den, dokud neupadne do bezvědomí ve vlastních chcankách a zvratcích? A také je to zřejmě ohromně sexy - krásné ženy skáčou zchátralému smraďochovi do postele div ne s rozběhem, dokonce i lesba se ochotně přitulí.
Nežrala jsem ani superrychlou léčbu závislostí: jakmile “Pé” přičichne k případu, najednou po chlastu ani nevzdechne. Pro drogy je později ochoten udělat COKOLIV, ovšem stačí se od nich vzdálit pár kroků a jsou zapomenuty. Mohla bych rozepsat více scén, zasluhujících přinejmenším nespokojený úšklebek, nechci však zabíhat do detailů.
Svým negativismem, popisy hnusu, deprimujících stavů, odporných rádoby lidí a nedostatkem světlých stránek mi “Děti boží” připomněly “Nabarvené ptáče”, akorát si za hlavní terč nevzaly nevzdělané burany, nýbrž církev (to není spoiler, už prolog ukazuje obviňujícím prstem na pány s kolárkem).
Nepříjemný román, zanechávající v duši prvoplánový zápach rozkladu; zvažuji svých 50% zredukovat na dvě zahnívající kupky mrtvol.
EDIT: Exekuce vykonána. V průběhu večeře jsem dojmy převalovala mezi pilinami a tři hvězdy by klamně naznačovaly převažující plusy. Pro mě bohužel ne. Souzním s postřehy Jizi.
V rámci žánru tohle nebylo marné. Oceňuji, že se autor nebál "ušpinit si ruce" s nechutnými / děsivými detaily (i když je patrné, že si v nich libuje). Někdy krapet zdlouhavé, ale čtivě napsané.
Další skvělý thriller z ruky Davida Hiddena, který opět nezklamal. Pé, neboli Persona, mr.Nobody, neboli nikdo se opět dostává k řešení případu, ikdyž o to vůbec nestojí.
Opět sledujeme jak vysloužilý voják Pé doslova hnije a utápí se v alkoholu kdesi v Mexiku a to jen do doby, než pro něj přijede velký černý džíp, který ho naloží a doveze na ústředí, kde ho poprosí o pomoc s pátráním po 9 ztracených chlapcích z oblasti, kde se Pé zdržuje.
Jenže Pé je a vždy byl samotář a tak to bere opět všechno do svých rukou.
Příběh se odehrává v Mexiku, kde řádí kartely, drogové gangy, zabijáci, každý chlap chodí ozbrojený, kde je nesnesitelné vedro a kde Pé rozhodně není vítán.
Mrazivá zápletka začíná v momentě, kdy je nám jasné, že chlapci byli unášeni jako oběti sexuálního zneužívání pro vysoko postaveného kněžího, pod záminkou skvělých studií na prestižní katolické škole. Začíná hon na mostra, kde se ale Pé chytí do pasti a kde ho skoro umučí k smrti.
Kniha opět skvělě napsaná, čtivá, mrazivá, brutální a místy nechutná, ale celou dobu jsem opět panu Pé fandila i přes to že vím jakej je to ochlasta, smraďoch a člověk, kterému je vlastně jeho život úplně jedno.
Hodnocení: 8/10
Velice syrový a drsný příběh, určitě není vhodný pro každého - jak formou, tak obsahem. Detektivky i thrillery mám ráda a po přečtení celé řady severských "krváků" jsem si myslela, že už jsem vůči násilí v knihách poměrně otupělá, ale tenhle příběh byl opravdu hodně drsný. Doposlouchala jsem (výkon Jiřího Žáka byl velice sugestivní), příběh je rozhodně zpracovaný kvalitně, ale některé scény nemůžu z hlavy dostat dodnes.
Superlativní dílo, audiokniha skvělá.
Strhující výpověď o monstrózním skutečném zlu v režii ochránkyně bědných a trpících.
Alarmující skutečnosti nabalené na kartely jsou pro zemi zhoubou a jen nová výzva z Vatikánu vysvětluje do té doby klamný význam Boží milosti.
" Ne Bůh člověka ke svému obrazu, ale člověk Boha ke své podobě."
Kniha s přesahem zasahující hořké problémy dnešní doby.
Přečetla jsem, ale , určitě tam mohlo být méně mrtvol. Konec- rozuzlení případu - nedořešeno.
Podle recenzí jsem měla obavy z popisů zvěrstev, ale autor prostě jen ostře nasvítí kontrast mezi nevinnou čistotou oběti a zvráceným zlem padouchů. Viz.popis znásilnění:
´Z postele se ozve pípání ptáčátka.
Otočil se.
Není to ptáčátko.
"Už jdu, broučku," řekl. "Už jdu."
Bosé nohy pleskají po podlaze. Tlustý bílý zadek se kroutí.
Za okny svítá.´
Hlavního hrdinu autor nešetří, ten se musí probojovat od čerta k ďáblu. Od svých vlastních démonů přes cizí až snad ke svobodě a uzdravení.
Zápory (maličké):
rozuzlení náhlé a uřízlé,
amatérské, příp.nelogické chování úředních sborů,
chování matky jedné z obětí nemyslitelné.
Klady:
aktuální témata,
napínavé, čtivé, bez hluchých míst, silný prožitek,
cesta pouští,
dobré dialogy i charaktery.
Audiokniha.
Jako první díl, tak i druhý byl plný hnusu a beznaděje, o to víc že oběti byli děti a pachatelé "neposkvrnění" duchovní. Rozhodně jsem nezměnil názor na církev po přečtení knihy protože tohle nebyla první záležitost věnující se problematiky zneužívání dětí, média nás zásobují pravidelně o sem-tam nějakém skandálu který se počestným věřícím nepodařilo ututlat. Ať žije celibát a neposlušné ocásky důstojných pánů ve vyžehlených sutanách.