Děti boží
Harold Coyle
Poblíž rumunských hranic, na národnostně smíšeném území, operují nacionalistické a fašistické milice ze sousedního státu, usilující o vládu nad celým regionem, terorizující místní obyvatele, nemilosrdně a sadisticky ničící vše, co jim přijde do cesty. Proti nim stojí americké jednotky z NATO, které jediné jsou schopny jim klást odpor. Smyšlená zápletka umožňuje autorovi na průběhu střetů, v nichž se s milicemi dostane do křížku malý americký útvar několika transportérů s posádkami, vyslanými původně na zcela běžnou hlídkovou výpravu, ukázat způsoby moderní pozemní války, bojové postupy i notnou dávku osobní statečnosti, jakou takový boj vyžaduje.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2010 , PlejádaOriginální název:
God´s Children, 2001
více info...
Přidat komentář
I když je příběh smyšlený, tak Coyle v něm využil své vojenské zkušenosti, doplněné o znalost z oblasti zbraní, armádní techniky či taktických postupů. Zejména se však soustředil na osobnostní rysy postav jejich pocity a chování.Prim pak hraje ,, duel'' dvou poručíků. Nově příchozí poručík Reider je čerstvým absolventem West Pointu a hned je natěšený ukázat jak nové koště dobře mete. Naopak poručík Dixon je mazák, který je u jednotky dlouho, ale má pouze dohlížet na první akci ve které je velitelem roty Reider.
Celý děj se odehrává při rutinní hlídkové výpravě po okolí.
Malinko netradiční válečný román, kde se sice také bojuje ( nakonec dost) ale tím hlavním jsou vztahy mezi vojáky v kritických situacích.
Velmi dobrý příběh. 70%.
Kniha písaná úsporným, vojenským až dokumentaristickým štýlom. Veľa postrehov a faktov. Výborné hlavne pre tých, čo s armádou majú skúsenosti. Je to hlavne o tom, že niekedy musíme nájsť cestu k ľuďom, s ktorými nemáme nič spoločné.
kniha je napsána více než výborně , znalost autora v oblasti armády a militarystiky je bez debat , ale příběh mi připadá spíše klidný . Není to ten přiblblý americký Rambo. :)
Skvěle napsaná kniha! Nejen díky ohromném autorově přehledu co se týká strategií, postupů v boji, techniky, zbraní a technologií, ale navíc výborný psychologický ponor do psychiky vojáků, vystavených nečekaným obtížím v neznámém terénu v soukolí dvou znepřátelených stran, z nichž oni jsou na straně třetí v pozici toho, který má udržovat mír... a navíc psychiky dvou mladých důstojníků jednotky, soupeřících o velení čety, v situaci, kterou by jim oběma asi málokdo záviděl. Čte se to bez dechu.
Děti boží
Ze všech čtyř knih, které u nás od tohoto autora zatím vyšly, mi tato přijde asi nejslabší. Příběh se začne slušně rozjíždět zhruba v polovině a zabývá se osudem jedné americké mechanizované čety, která se vydala na běžnou hlídku v Moldávii blízko hranic s Rumunskem, kde probíhají etnické čistky. Jako už to tak bývá, tak se něco zvrtne a četa se tak ocitá odříznutá od okolního světa. Ústředním motivem je konflikt dvou důstojníků, kteří mají této četě velet. Co mě hodně zklamalo byl konec. Ten je jako by zničehonic v nejlepším utnutý. Taky mě celkem zamrzely značné chyby v překladu.