Děti deště
Marta Veselá Jirousová
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/157018/bmid_deti-deste-74v-157018.png
4
22
22
Druhá básnická sbírka Marty Veselé Jirousové přináší vyzrálou, kultivovanou poezii, prodchnutou jemností ve vztahu ke světu a hlubokým duchovním rozměrem. Autorka se nebojí zpěvnosti, její verše jsou jasné a srozumitelné. Hledání životní cesty, láska, přátelství, děti, smrt, modlitba – to jsou základní tematické okruhy, které lze v jejích verších vysledovat. Autorka o sobě říká: „Vyrostla jsem ve Staré Říši na Vysočině v rodině s křesťanskou tradicí. U nás se malovalo, kreslilo, četlo, psalo a máma často zpívala mariánské písně. Po maturitě na Gymnáziu Otokara Březiny v Telči jsem vystudovala český jazyk a výtvarnou výchovu na pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Vrátila jsem se ale na Vysočinu, protože bych jinde žít nemohla. Zdejší krajina se dostane člověku pod kůži. Maluju, zahradničím a zpívám v kostelním sboru. V současné době učím na telčském gymnáziu. S manželem a třemi dětmi bydlím ve Staré Říši.“... celý text
Přidat komentář
V lastuře osamělé
objevím nebe celé
v setmělé hladině
spatřím Tě jedině
ve hvězdné obloze
zdravím Tě můj Bože
buď vždy mým majákem
mou Polárkou
ať se tu s tou bárkou
nepřekotím
Obdivuju všechny, kdo jsou schopní psát poezii. Při čtení sbírky Děti deště jsem je doopravdy viděla. Dobré je to!
S verši jsem to v dávném "tehdy" nevzdala (i když bylo bolestně zřejmé, že ze mne "mladá nadějná básnířka" opravdu nebude :)).
Poezii jsem zato čítávala hlava nehlava; dobrou, špatnou, tendenční, zakázanou, začátečnickou i mistrovskou. Je to podobné, jako s vínem; k jakémus takémus vhledu se člověk musí propracovat, a ani pak není jistota, že právě jemu obecně ceněné zachutná.
Mně ulpívají na jazyku jiné chutě, ze sbírky Děti deště mě oslovilo máloco (jistěže nemluvím o tématech).
Ale jako mám ráda některé z básní Ivana Martina Jirouse a některé míjím bez emocí, tak je určitě na místě otevřít ještě další ze sbírek autorky, třeba Procházku s andělem, a...
Sbírka básní, která je rozdělena na 7 částí. Autorka se v ní snaží vypsat ze ztráty svého táty. Pocitově je hodně smutně laděná. Ve čtvrté části knihy jsou básně vždy věnovány někomu jinému.
Autorka se vyrovnává ve verších se smrtí otce, v některých verších (Potkánek) navazuje na ruralisty typu B. Reynka.
Především verši prostupuje oddanost víře, ale i dětem.
"Modlitba"
Uzdrav nás žárem
svého těla
opatruj nás
a odpusť znova
co ve své pýše
zavinily
kroky naše
a jazyky
srpy
kladiva
svastiky
Autorovy další knížky
| 2013 |  Děti deště |
| 2019 | Zahrada |
| 2007 | Procházka s andělem |
| 2016 | 5 domů |
| 2023 | Kohouti budou zpívat |
Poezii Marty Veselé Jirousové mám ráda. Je jakousi ozvěnou poezie jejího otce, ale je víc ženská, což mě oslovuje. V této sbírce se mi nejvíc líbily básně ze VII. oddílu Ptám se Tě Pane:
"Ptám se Tě Pane poprvé
proč nataženou dlaň
mi probodají hřeby
Ptám se Tě Pane podruhé
proč mám tak hříchu zapotřebí
Ptám se Tě Pane potřetí
proč do očí mi sypeš sůl
proč nemám Tvůj kyj ani hůl"