Děti Halloweenu
Brian James Freeman , Norman Prentiss
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/387699/bmid_deti-halloweenu-7Xu-387699.jpg
3
58
58
Víte, co vás může potkat o Halloweenu? Naylorovi jsou běžná moderní rodina žijící v bytovém komplexu Stillbrook. Údržbář Harris a jeho z domu pracující manželka Lynn vychovávají dvě školou povinné děti. Všichni před sebou zároveň mají spoustu tajemství... S blížícím se Halloweenem zdánlivý poklid začínají narušovat nevysvětlitelné hlasy, jevy a tlaky. Neklid je patrný i na dalších svérázných nájemnících. Správa nemovitosti zvažuje, že z bezpečnostních důvodů letošní oslavu a koledování zruší. Ale je to vůbec možné? Je možné utéct před Halloweenem? Komorní hororové drama pro to nejtajuplnější období roku.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2018 , CarcosaOriginální název:
The Halloween Children, 2014
více info...
Přidat komentář
Dost mě překvapuje, že o Dětech Halloweenu není víc slyšet, ba že kniha schytává poměrně negativní hodnocení. Mě samotného děj svým svižným tempem pohltil už od začátku a odkládal jsem knihu jen nerad. Někdo snad může získat dojem, že se v příběhu nic neděje, nicméně to je dáno psychologickým laděním svazku. Najdete zde psychické jump scary, destabilizaci jistoty ohledně reality a pohledy manžela a manželky, které se coby vypravěči navzájem znevěrohodňují.
Zda jde o nadpřirozený horror čtenáři neprozradím, protože práce s odhalováním tohoto faktu je podle mě součástí knihy. Mohu k tomu říct jen to, že ta kniha je inteligentně poskládaná; například zdánlivě zbytečné emaily jisté studentky v kombinaci se sdělením jednoho z protagonistů vypoví mnohé. Možná že se postavy chovají nevěrohodně a zvraty se zdají příliš bizarní. Ovšem pokaždé když jsem chtěl knize něco vytknout, uvědomil jsem si, že to už bylo vysvětleno v jiné části dění. Je to skládačka, logický rébus - přesně jak mám rád.
Vyvrcholení se sice zdá být na efekt, na druhou stranu ovšem pokládá čtenáři otázku, co se to vlastně celou dobu dělo. Závěrečná analytická kapitola mě pak v některých odhaleních dostala, ačkoli jsem choval jistá nespecifikovaná podezření. Oba autoři odvedli pěkný kus práce; pevná vazba a poutavá obálka pak jsou jen třešničkou na dortu.
Doporučuji čtenářům psychopříběhů s nejednoznačným vyzněním.
Děti Halloweenu - Brian James Freeman & Norman Prentiss
Máte rádi Halloween? Dokážete si představit, že se na něj celý rok těšíte a najednou je tu možnost, že se jeho oslavení zruší?
Naylorovi jsou obyčejná rodina, která bydlí v moderním bytovém komplexu. Čím více se ale blíží Halloween, tím více se v celém domě dějí nevysvětlitelné jevy. Zároveň naše rodina zjišťuje, že mají před sebou nejedno tajemství.
Opět tu máme jeden kratší béčkový horor. Jenže tady mám mnohem více výhrad než u Domu u hřbitova.
Kniha je útlá, ale 3/4 děje se neskutečně vleče. Až na nějakých posledních 50 stranách se začíná dít něco strašidelného. Příběh, dle mne, měl navodit znepokojení a autoři nás chtěli napínat až do konce, ale napětí budovali až příliš dlouho, kdy se z toho stala spíše nuda a dotaz “Už se bude něco dít?”. Konec knihy byl pak rychle sfouknutý a než se člověk naděje, tak byl konec. Nejvíce jsem si užila finále příběhu a přepis výslechu. Zajímavým se staly i E-maily jedné ze sousedek Naylorových.
Co se ale vyvedlo je navození prostředí a atmosféry příběhu. Podzim a soužití v bytovém komplexu bylo takřka hmatatelné.
Harris, což je otec rodiny, je zvláštním podivínem, který dělá neskutečné rozdíly mezi vlastními dětmi. Až by se dalo říci, že svého syna poštvával proti sestře. Zároveň se s manželkou tak často hašteřili, až jsem si říkala, proč spolu vlastně jsou. Můj názor na jejich manželství podporovaly i “dopisy” terapeutovi, které psala manželka Harrise.
Děti Naylorových byl opět vyvedený prvek. Dětský svět a charaktery obou dětí se autorům povedlo dovést téměř k dokonalosti.
Celkově kniha je taková, že nenadchne, ale ani neurazí. Takový průměrný příběh s pár vyvedenými věcmi.
Hodnotím tedy 3/5⭐️
Hrozně mě mrzí, že se přidávám ke zdejším špatným recenzím. Dlouho jsem si říkal, že to není zlé. Pozvolna se tu buduje atmosféra, roste znepokojení a autoři sází na psychologii. Jenže ono to nikam nedospěje, najednou se spustí hororová smršť a je konec. Veškeré předchozí napětí je pryč, návaznost nulová a konec přes svou hrůznost je vlastně nudný. Přitom evidentně oba autoři psát umí. Jen je to takové nedotažené, nedomyšlené. Velká škoda.
Docela zklamání. Ne a ne se začíst. A to jsem si knihu nechala schválně na tohle roční období...
Takový polořízený chaos, který se na konci vymkl kontrole.
Ze začátku bylo rozhodně zajímavé sledovat psychologickou hru, kterou pomalu rozjíždí vypravěči, kteří svým úhlem pohledu znevažují důvěryhodnost vyprávění toho druhého. Ale ruku na srdce, Lynn mě štvala mnohem víc než Harris.
První půlku je to tedy takové psycho drama, pak se to zvrhne. Nejdříve to působí, že by to mohlo fungovat, ale konec to totálně zabije. Hromada hororu, ale závěr je dost pochybný a ne takový, s kterým by se jeden spokojil, působí to jak zpatlané rozuzlení šité horkou jehlou..
Tuhle knížku jsem si pořizovala speciálně na období Halloweenu a moc se na ni těšila! O to víc jsem zklamaná, protože tohle bylo velký špatný :(
Nuda, nuda a zase nuda. Za boha jsem se nemohla začíst, navíc v příběhu není snad jediná sympatická postava a nádech hororu pocítíte až na samém konci a to mi u tohoto žánru vážně nestačí... Bohužel. Příště těm zklamaným recenzím na Databázi knih budu věřit.
Taková splácanina. Jako by se jeden z autorů pokoušel o horor a druhý o rodinné drama, a na konci se potkají. Ale to už je pozdě, už to nefunguje. Cynik ve mně se směje: "Deník kastelána, americká edice!" Zbytek mě krčí rameny a souhlasí níže s Katerinou. Pár hvězd za čtivost, za chvíli bylo hotovo, ale i té chvíle byla škoda.
Uff, tak tohle bylo dost zklamání. Opět se mi potvrdilo, že bych se měla krotit ve svých očekáváních - u Dětí Halloweenu jsem je měla dost velká a nakonec mi tato kniha vůbec neseděla.
Nevyhovoval mi styl psaní, dělalo mi potíže se začíst. První polovinu knihy jsem měla dojem, jako bych nečetla horor, ale jako bych se nořila do psychologického románu o jakési podivné rodině nacházející se uprostřed rozvratu. Nesympatická matka na pokraji hysterie, otec nemastný neslaný, otrávený ze všech a ze všeho a k tomu ještě dvě děti, které si jako sourozenci jsou vzdálené tak, jak jen to snad jde.
I dějově mi první polovina knihy přišla dost otravná, nudila jsem se - nebavilo mne to. Styl psaní mi přišel krkolomný, nudný, nezáživný, skoro až školácký. Trochu na tom bylo znát, že to psali dva lidé - přišlo mi to poněkud nekompaktní.
Druhá půlka knihy v sobě skrývala aspoň trochu nějakou akci s náznakem napětí, ale na mne to bylo pozdě a tu knihu to pro mne vůbec nezachránilo. Kvůli první polovině knihy, která mne dost otrávila, jsem pak zbytek knihy cítila nutkání přeskakovat, abych zjistila, jak to skončí. A to prostě není dobře. Nemluvě o tom, že poslední část knihy mi nepřišla kdovíjak přesvědčivá jakožto nějaké rozuzlení. Dvě hvězdy z pěti a to ještě dost slabé. :-(
Matka co protezuje svou dceru a otec sveho syna v komornim bytovem pribehu, ktery vyusti v jedna velka jatka. Vyborny horor a nedivim se vubec, ze ho pan Zacek zaradil do sveho repertoaru.
Tohle napsali dobre kluci usati, americti.
Kniha me docela zklamala, cekala jsem neco jineho. Pohled z obou stran se mi libil ale ten konec...? Nepochopila jsem a nedavalo to smysl. V podstate jsem celou dobu cekala kdy prijde "šok" nebo neco a ono nebylo nic. Nemuzu psat vic abych nespoilerovala ale za me slabota. Hvezdy davam za ctivost, mela jsem precteno za 3 hodiny.
Táto kniha je podľa mňa úžasná. Za mňa naozaj hororová klasika so všetkým, čo má mať “halloweensky” horor.
.
Jediná škoda, že som ju nečítala presne na ten Halloween.
.
Šialenstvo. Pochybné postavy, neviete komu veriť. A vlastne, je vôbec dobré niekomu v tejto knihe veriť?
.
Veľmi som si užívala každú stránku a páčilo sa mi, že všetko je tak nejak inak, ako sa zdá na prvý pohľad.
.
Nechutné scény, ktoré nájdeme v knihe, mne osobne nevadili a bavili ma.... všetko je to o našej fantázii a predstavivosti a tej mám neúrekom.
Kniha sa mi čítala veľmi dobre a ten koniec?
Podľa mňa, čerešnička na torte!
.
Snáď vydavateľstvo Carcosa vydá aj jejo ďalšie knihy. Za mňa skvelý autor a teším sa na jeho poviedku v knihe Osvícení v temnotě.
Román používá zajímavé střídání vypravěčů. Lynn je poněkud úzkostná až hysterická matka, Harry alibistický a nepříliš spolehlivý otec. Lynn dává přednost dceři, Harry synovi. Sledujeme různé pohledy na stejné události a jevy, které jsou zneklidňující, už tím, jak jsou věrohodné. Dalo by se říct, že to je studie nenápadně se rozpadajícího manželství. Zdánlivě sterilní prostředí bytového komplexu je také podáno zajímavě, s několika temnými momenty a poněkud záhadnými spolubydlícími. Denní rituály se opakují, avšak napětí roste jen zhruba do dvou třetin románu, pak začíná stagnovat. Panoptikální konec je sice efektní, ale tak nějak proti vyznění předchozí části knihy, logiky a tempa vyprávění. Vše trochu vylepšuje závěrečný rozhovor, který aspoň naznačuje možné odpovědi na pochopitelné čtenářovy otázky. Vložené e-maily Jessiky Shepardové sice nadhazují problematiku samotných Dětí Halloweenu, ale k objasnění příběhu nijak nepřispívají a mohou se jevit jako do značné míry zbytečné a nepříliš logické. Nicméně na druhou stranu pomáhají zahušťovat atmosféru. Přes zmíněné výhrady nejsou Děti Halloweenu vůbec špatným čtením, autoři jsou vypsaní, výpovědi hlavních hrdinů znějí věrohodně. Je to opravdu taková (celkem příjemná) hororová jednohubka.
Dobrý bože, tohle bylo fakt zlý. Od začátku do konce. Chmátla jsem po ní v knihovně, občas to dělám, že vezmu něco z právě vrácených knih a občas to přinese dobré úlovky. Tentokrát ne.
Začíst se do toho nedalo. Abych horor četla po kouscích asi tři tejdny, to se mi snad fakt ještě nestalo. Neseděl mi styl psaní, neseděla mi kombinace deníkovejch záznamů matky a vzpomínek otce. Neseděly mi postavy - matka hysterická hrotivá pípa, co má potřebu všem šéfovat a mít všecko dokonalý přesně podle svejch představ; otec napůl uťáplej, ale ještě se jakštakš dal, takovej jednookej mezi slepejma králem. Dětičky protivní, nesympatičtí malí spratkové, z nichž si rodiče dělají modličky, a přitom si je tak divně tříděj a chovaj se k nim naprosto nesmyslně rozdílně - půl knihy mi vrtalo hlavou, jestli náhodou ti sourozenci nejsou nevlastní, každej od jinýho rodiče.
Absolutně to nemělo spád. Půl knížky čtu horor a řeší se jen to, jestli havěť půjde koledovat, co všecko má fotřík v domě opravit, pak spratci upečou tamto v troubě, matina je napíchne kamerou a fotřík má pár halušek? No tykráso. Pak teda halušky přešly v něco, co už asi tak docela halušky nebyly. Jenže to ve mně nevyvolalo ani špetku strachu a jen miniaturní kousek hnusu, jak to bylo podaný z rychlíku. Umělý, divný. Pak fotřík sleze do zdroje zla, najde tam cosik jako příčinu všeho, udělá s tím proces... a šup ho do blázince.
V blázinci se to konečně aspoň trošičku dalo a uvažovala jsem, že dám z milosti dvě hvězdy, ať to není taková ostuda. Takže... konečně teda víme, že to nebyly halušky, a uvažujme, kdo to moh být a proč. Dobrý, prošli jsme si možnosti a došli k nějakýmu závěru. Ale ta tečka... ta zase ulítne do totálního úletu. Jakože už se tohle někdy stalo? A někdo to zažil a neřešilo se to? Nechápala jsem. Nechápala jsem, proč se ty věci děly, co je iniciovalo, kdo/co to způsoboval/o. Sakra, autoři, jestli chcete psát tísnivý horory o posedlosti, halucinacích a prolínání reality a jinejch světů a představ, přečtěte si Kingovo Osvícení... nebo aspoň Lovecrafta.
Knihu hodnotím jako průměr, ničím mě nepřekvapila. Ale úplně špatná taky nebyla. Taková halloweenská oddechovka. ????
Dosť ma to bavilo a s prižmúreným zväzkom kľúčov „musím“ dať 4*. Hlavne začiatok je super. A aj stred. Ku koncu to začne skôr stagnovať, než aby to bolo strhujúce tak, ako by mal byť ku koncu strhujúci každý hororový triler. Možno sa autori mohli ešte šťavnatejšie vyhrať s halloweenskou atmosférou. Tá je síce sama osebe geniálna a šialene dobre sa hodí k žánru horor, ale v tejto knihe spracovaná predsa len trochu slabo (až na pár spomínaných tekvíc som ani poriadne nevedel, že sa dej odohráva počas Halloweenu). A z onoho obrovského bytového komplexu som žiadny pocit obrovskosti nemal; skôr to vyzeralo tak, že tam žilo šesť a pol človeka a jeden papagáj. Ale inak som si to užil, dobrá a vcelku kvalitná žánrová jednohubka. Som rád, že sa tuzemský fanúšik opäť raz zoznámil s preňho novými zahraničnými autormi.
První polovina naprosto perfektní, kdy cítíte, že se něco plíží celým domem.Bohužel, ta druhá polovina to zabila.
Zhruba 200 stran knihy sledujete povedenou psychologickou studii, kdy ale postavy jsou tak trochu karikaturami. Ona je úzkostná matka, která si neuvědomuje, jak dětem ubližuje a jak je paranoidní, on je zase chlap, co si myslí, jak dělá všechno dobře, že kolem sebe rozdává pohodu, ale přitom je to alibista, který se mnohdy raději rodiny straní, ač si to nejspíš ani neuvědomuje. Oba dospělí aktéři jsou nevyrovnaní, což dodává jejich psychologickým profilům zajímavé prvky. Po oněch 200 stranách dojde ke zvratu – vypadne elektřina – a dobrý psychologický horor se najednou mění na exploataci, která je sice hezká, ale jen na efekt.
Komorní horor s morbidně se stupňujícím napětím, kdy je od začátku jasné, že tenhle příběh dobře nedopadne a člověk spíš jen čeká, jak moc zlé to nakonec bude. Brian Freeman s Normanem Prentissem zpočátku rozehrávají malé rodinné drama a víc než půlku románu sledujeme rozdílné vnímání všedních situací rodičovského života. Občas tím probleskne nějaký ten hrůzný výjev coby políček uštědřený čtenářově nedočkavosti, ale jinak klid. Když pak ovšem přijde finále, je právě tak děsivé, jak člověk celou dobu tajně doufal.
Přesto nedokážu napálit plné hodnocení. Vyprávění totiž citelně chybí aktivní hrdina, který by se jen nevezl dětským zámkem hrůzy. Atmosféra příběhu je perfektní, stejně jako rozehrané charaktery či stylistická forma, jenže jakmile autoři přistoupí k páchání nepravostí, nemáte možnost někomu fandit, pouze sledovat šílené scenerie společně s hlavní postavou. Drobnost, ale ubrala jinak výborné knize na makabrózní dokonalosti. Každopádně pro halloweenskou noc ideální jednohubka.
Mně osobně se tahle komorní hororová jednohubka trefila do vkusu. Řeknu Vám, že DĚTI HALLOWEENU byly tedy kvítka, jen co je pravda. Pro fanoušky žánru a pro nás, kteří máme rádi mystickou atmosféru tohoto tajuplného období v roce, nezbývá než knihu doporučit.