Děti holocaustu
Allan Zullo , Mara Bovsun
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/420945/bmid_deti-holocaustu-HU5-420945.jpg
4
68
68
„Přežiju. Musím. Až válka skončí, musím být ta, která lidem řekne o naší rodině.“ Příběhy „dětí holocaustu“ představují strhující životní osudy devíti židovských dětí, které musely přežít hrůzy holocaustu po celé Evropě. V době největších zvěrstev, která se kdy děla, muselo každé z nich prožít své osobní peklo a projít noční můrou druhé světové války. Tato kniha je pomníkem jejich odvahy tváří tvář smrti. A také oslavou lidského ducha – vůle překonat nevýslovné hrůzy, vůle zvítězit nad zlem, vůle žít. Lidé v příbězích vlastně mají jednu společnou vlastnost – hluboko ve svém srdci věřili, že budou žít, i když mnoho jiných kolem nich umíralo. „Vím, že vznikne lepší svět, až tahle válka skončí. Nemůže to být tak zlé napořád.“... celý text
Literatura faktu Válečné Historie
Vydáno: 2019 , CosmopolisOriginální název:
Survivors: True Stories of Children in the Holocaust, 2004
více info...
Přidat komentář
Války se dotýkají všech. Druhá světová se jako několikátý delší válečný konflikt dotýkala hlavně děti. Vzpomínky těch, co přežili seskládané do příběhů, které čtenářům mohou přijít jako hororové. Tyhle se však skutečně staly.
Stará paní vzpomíná na to, jak jim do bytu vrhlo gestapo a život v Polsku se nejen sousedům převrátil vzhůru nohama, starý pán se při vyprávění příběhu opět vidí jako kluk, když v necelých 18 letech utekl se spoluvězněm z Osvětimi.
Všechny příběhy byly psané spíše pro starší čtenáře, není v nich taková brutalita, ale zároveň z mrazivých výpovědí není nic vynecháno.
Knížka sice obsahuje skutečné příběhy, ale mě osobně přišly příběhy téměř jako copyright jeden druhého. Skončila jsem asi v polovině a nedonutila se dočíst do konce.
V knihe je opísaných deväť skutočných príbehov detí ktoré verili že holokaust prežiju, deväť strhujúcich príbehov. Pri čítaní sa mi vo viacerých chvíľach chcelo plakať aké zverstvá nacisti dokázali. Toto sú len útržky niekoľkých ľudi ktorí prežili, no stojí zato si o tom prečítať aby sa na to nikdy nezabudlo. Autori vlastne s určite nie ľahkých rozhovorov s deťmi holokaustu poskladali príbehy a musím napísať že sa im to podarilo.
Knihu odporúčam všetkým ktorí sa zaujímajú o holokaust aj keď je veľmi smutná. Ja osobne takéto knihy moc nevyhľadávam, lebo dlho sa z nich potom spamätávam :-(
Setkáváme se s osudy 9 dětí, které přežily holocaust. Některý příběh mě zaujal více, jiný méně. Kniha celkově je jednohubečka. Kdo má rád čtivo z téhle doby, určitě bude znát informace. Ale ten kdo se seznamuje, bude asi více nadšen.
Kniha pro děti druhého stupně ZŠ jako součást povinné četby a teprve seznámení s holokaustem. Velmi svižné čtení.
Příběhy dětí, které přežily. Prošly si peklem, ale nevzdaly se a bojovaly. Silný a zároveň smutný příběh. Při čtení jsem bojovala se slzami.
Knížka není určitě špatná, ale taky se přikláním k názoru, že je spíše pro čtenáře, kteří se o téma holocaustu teprve začínají zajímat. Tím jak je každý příběh psaný jen na pár stránkách, se jedná spíše o stručné nahlédnutí do života daných přeživších. Na druhou stranu jsou zde popsány nejrůznější situace, které židé v době války museli prožít.
Kniha je vhodná spíše pro děti na druhém stupni, tipuji přibližně osmá třída, které se s tematikou holocaustu teprve seznamují. Nemyslím ale, že je to knížka pro ty, kteří už mají hodně o holocaustu načteno, styl je příliš jednoduchý a strohý, skoro mi přijde školácký, možná je to záměrná snaha přiblížit to dětem, ale mě osobně to nevyhovovalo. Věty jakoby nedrží pohromadě a přijde mi to stylově nedopracované. Dětem to ale asi vadit nebude...a ocení věcnost a spoustu zajímavých a pro ně nových faktů.
Srdcervoucí příběhy židovských dětí v době holocaustu. Každý z nich to zažil a přežil jinak, ale podepsalo se to na všech, ať už ztrátou rodiny, příbuzných nebo kamarádů, či opuštěním jejich domovů. Nejvíce se to podepsalo na jejich duši, která se už nikdy nezocelí tak jako dřív. Krásně čtivá kniha. Líbí se mi, že příběhy nejsou jen z koncentračních táborů, ale ukazují, jak dokázali přežít i jiní.
Při čtení této knihy jsem si opět připomněla, proč nemám ráda knihy, které se skládají z několika krátký příběhů. Na můj vkus a v porovnání s jinými knihami na toto téma byly příběhy velmi strohé a hodně ořezané podle mě. Na jednu stranu pro žáky ZŠ/SŠ ideální čtivo, aby si uvědomili, jaké mají štěstí, že žijí, jak žijí a že mohou dělat vše, co chtějí, aniž by je někdo omezoval kvůli původu. Na druhou stranu, pro mě, jakožto člověka, který se o téma holocaustu hodně zajímá a už toho hodně načetl, byla tato kniha celkem zbytečná ztráta času a vlastně i peněz.
Tato kniha by byla vhodná i jako doplňková učebnice na druhém stupni základních škol. Bylo by dobré, aby dnešní děti měly reálnou představu o tom, co museli za války prožívat jejich vrstevníci. Moc ráda jsem si ke konci každého příběhu přečetla osudy jednotlivých dětí. I když po válce ještě prožily plnohodnotný život a většina z nich se dožila vysokého věku, na to, co zažily, nebylo možné zapomenout. Všichni nosili tyto vzpmínky ukryté v sobě, i když se snažili zapomenout a raději nevzpomínat. Nebylo to lehké čtení, ale s přihlédnutím k tématu se četlo velmi dobře.
Kniha popisuje příběhy devíti dětí, které různým způsobem přežily válku - některé se skrývaly, někdo odplul na lodi, někdo přežíval na půdě, někdo se přidal k partyzánům - pořád ale dle mého názoru přežili válku relativně dobře - měly střechu nad hlavou, měly co jíst, takže nesrovnatelné podmínky oproti tomu, kdyby musely odejít do koncentračního tábora. Jiné děti strávily válku nejdříve v pracovním táboře, kde už podmínky pro přežití byly náročnější, některé nakonec skončily v koncentračním táboře. Pojítkem ale pro všechny je, ze válku přežily a s odstupem času byly schopné o těchto hrůzách mluvit.
Tohle by žádné dítě nemělo prožít, my bychom neměli zapomínat. Silné příběhy psány spíše jednodušším stylem, což ale neubírá na síle a emocích. Právě proto se hodí pro starší děti, studenty a ty, kteří s literaturou tohoto žánru začínají.
Příběhy, které jsem ještě nečetla, což mě potěšilo, protože knih na tohle téma mám přečtených hodně. Síla, odvaha. To si teď člověk nedokáže představit, čím si lidé za 2. sv. prošli. Příběh, kdy se 2 roky museli ukrývat na půdě a každý den se bát, jestli je někdo nezabije a pak se znovu učit chodit a mluvit, pár mrtvých členů rodiny včetně dětí muset oplakat.... Tuhle knihu si určitě přečtěte, budete si víc vážit toho, co máte.
Co ke knize napsat? Přišla mi úplně jiná, než běžné knihy o holocaustu. Možná proto, že šlo o osm jednotlivých příběhů devíti přežívších dětí té doby, nikoliv o ucelený příběh. Každý příběh je jedinečný - jiný, a přitom si jsou v mnohém podobné. Plné útrap, hladovění, ztrát, strachu, ale také naděje a víry v život. Opět kniha plná poselství!
Je mi smutno po každé takové přečtené knize. Ale je důležité abychom četly takové typy knih. Začneme si více vážit maličkostí. Devět smutných příběhů neskutečně silných dětí. Moc pěkně napsané.
Devět příběhů dětí, které přežily holokaust. Příběhy jsou každý úplně jiný, což bylo o to zajímavější.
Knížka je napsaná hodně jednoduchým stylem, a dost velkým písmem. Myslím, že knížka je vhodná svým podáním bude iseální pro mladší čtenáře, klidně pro školní mládež. Příběhy jsou podány dětmi a to bude dětem mnohem bližší forma k pochopení jaké hrozné věci se děli a přesto touha žít zvítězila. Moc se mi líbil dovětek ke každému příběhu, čtenář se dozvěděl co bylo s dětmi dál, jak se dokázaly jít dál a mít i přes to všechno pěkný život.
Deväť príbehov detí, ktoré prežili.
O hrozných časoch pomerne ľahkým štýlom, vhodné aj pre starších školákov s patričným vysvetlením. Kedysi sme si na dejepise čítavali z rôznych kníh (je to to jediné čo si pamätám z dejepisu v sekunde až kvarte a je to zrejme preto, že som bývala jednou z tých dvoch-troch, ktorí zvykli čítať nahlas). Viem si predstaviť, že niektoré časti z tejto knihy by boli vhodným doplnkom k danej látke. Jazyk je pomerne jednoduchý, kniha sa čítala rýchlo. Hodnota zanechaného odkazu je samozrejme "neohviezdičkovateľná".
Další kniha o válce, ale hlavně dětech, na kterých zanechala stopy. Děti přežily a vyrostly, teď jako staří lidé dávají dohromady s autorovou pomocí tuhle knihu. Vzpomínají a není to jednoduché otevřít staré, dávno zapomenuté rány, věci, na které nechce člověk ani pomyslet. V osmi příbězích devíti děti si přečtete, co se tedy vlastně stalo...
Každý příběh má tu zvláštnost, že je psaný z jiného prostředí (koncentrační tábor, ulička v polské vesnici anebo plavba na záchranné lodi) a formou , kterou mohou číst i žáci druhého stupně. Všechny jsou však s temným nádechem smrti a neustálého strachu z odhalení.
Dojemné příběhy, pro které mám od teď místo v srdci. Více takových příběhů se šťastným koncem.