Deti kapitána Granta
Jules Verne
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/396981/bmid_deti-kapitana-granta-8QJ-396981.jpg
4
805
805
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1948 , Bohumil BuocikOriginální název:
Les enfants du capitaine Grant, 1867
více info...
Přidat komentář
Celou edici jsem si postupně koupil a mám jí nachystanou na důchod, abych se vrátil do dětských let :-) . Tuto knihu zpracováváme s karádem do mluveného slova. Najdete jí na Youtube
Na příběhu je neúžasnější odvaha a sveřepost, s jakou se cestovatelé vydávají za svým nejistým cílem podle nejasných indicií napříč světem. Samozřejmě, že je vede prozřetelnost, jako každé dítě odhodlané prokousat se těmi stovkami stran textu, plných popisů dobových reálií skoro zaniklého světa. :) Doporučuji odhodlaným prokousat se sto padesáti osmi tisíci slovy.
Ja si nemôžem pomôcť, ale Jules Verne je neuveriteľný. Nielenže sú jeho príbehy pútavé, ale tento človek čitateľovi predostiera také množstvo informácií, že mi niekedy padala sánka. Skvelý príbeh! Skvelý autor! Odporúčam :)
Asi se budu lišit od ostatních komentářů, ale tato kniha mne tolik nenadchla. Mezi ostatními Verneovkami je to sice slušný průměr, je to napínavé, pěkné... i hledání souřadnic podle rozmazané zprávy je vynikající nápad a dobře zpracovaný...
Přesto to na Pět neděl v balónu, Tajuplný ostrov nebo 20 000 mil pod mořem nemá.
Ale pořád je to Verne a tak si 4* s přehledem zaslouží.
Úžasná knížka...plná příšerných nesmyslú. Méně by bylo více platí u tohohle románu stoprocentně. Méně kondorú, odnášejících v pařátech urostlého dvanáctiletého kluka a pak, se střelou v boce, ladně s uvedeným břemenem přistávajících. Méňe otravného pitomce Paganela, který je zde vědcem, aniž by věděl byť jenom kde sa nachází; týpek na hranici mentální dysfunkce - pane Verne, to jste...lecčeho méně.
...ale hezký, hezký příběh.
V dobách mého mládí a dospívání byla tato kniha jednou z mých nejoblíbenějších verneovek. Moc se mi líbila, byla napínavá, dobrodružná s lehkým nádechem romantiky ;-). Byla a je i v dnešní době čtivá a vyprávění má stále co nabídnout.
Jedna z těch lepších Verneovek - nejsem jejich zarytý fanda. Po polovině přichází trochu stereotyp - kdyby byla kniha o polovinu kratší bylo by to tak akorát...
Ako malý chlapec som si užíval putovanie ďalekým krajmi. Doteraz nezabudnem na scénu potopy, kde sa hlavní hrdinovia zachránili vylezením na obrovitánske stromy. Verne je naozaj dokonalý tvorca atmosféry a dobrodružstva. Odporúčam.
S touto knihou jsem měl od Verna problémy. Zkoušel jsem jí dvakrát a ani jednou jsem jí nedočetl. Začátek, nebo asi první třetina dobrá, ale pak se to začne tak neuvěřitelně natahovat, že to nevydržím. Přitom mě to tak vždycky zajímalo, jak to dopadne. Snad tomu dám zase někdy šanci a dokončím to.
Když jsem tuto knihu bral do ruky, říkal jsem si to nemůžeš přečíst, vždyť to má přes 500 stran.Přečetl a jsem nadšený dobrodružstvím které skupinu potkalo a co všechno museli podstoupit.Člen geologické společnosti Paganel podával naprosto zajímavé historické fakta o dobývání neznámých končin.Třeba u cest Jacoba Laupera a Johna Witcomba jsem viděl v televizi dokument a hned jsem si je vybavil.
Po pár Verneovkách už vím jaké mám rád. Ty s popisem zeměpisných reálií a cestopisné nikoli a tou je i tato tj. Děti Kapitána Granta. Kde jsou zeměpisné reálie v dávce vrchovaté a mohla by se spíše jmenovat Putování dětí kapitána Granta.
Tohle je zcela subjektivně moje nejmilejší verneovka. Když jsem se k ní po letech vrátila, četla jsem skoro až překvapená tím, kolik je tam zajímavých detailů (zeměpisných i dějových), na které jsem zapomněla. Mám dojem, že v dospělosti zvlášť na ty zeměpisné pasáže prostě mám víc trpělivost a taky jsem na ně víc zvědavá. Tak jsem moc ráda, že teď mám vlastní výtisk a můžu se k ní vracet dál.
K této knize mám trochu zvláštní vztah, protože Děti kapitán Granta byli mou vůbec první přečtenou verneovkou, která nakonec vedla i k tomu, že jsem u čtení Julese Verna zůstal dodnes. Jedná se sice o zástupce naivnějšího proudu verneovek, který se vyznačují silně romantickým chováním postav a poněkud černobílými charaktery, ale to pro milovníky Vernových knih jistě není překážka. O tom svědčí i velká obliba tohoto románu, nepochybně těžící i z vynikajícího námětu, díky kterému se spolu s hlavními hrdiny vypravíme na opravdu podivuhodnou a neuvěřitelně dobrodružnou cestu kolem světa. Pár dalších poznámek ke knize k přečtení zde: http://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/podivuhodne-cesty-julese-verna-zastavka-pata-deti-kapitana-granta-6613
Výborná dobrodružná kniha. Doslala jsem se k ní až v dospělosti a četla ji při plavbě na moři. O to byl můj zážitek silnější a strach z bouře a ztroskotání větší. Můj výtisk bohužel skončil zapomenut na jednom ostrově (ne tolik tajuplném), ale myslím, že by se to té knize líbilo.
Štítky knihy
Austrálie přátelství moře a oceány lodě francouzská literatura Nový Zéland dobrodružství Argentina námořníci odvahaAutorovy další knížky
| 1937 |  Dvacet tisíc mil pod mořem |
| 1965 | Cesta do středu Země |
| 1985 | Dva roky prázdnin |
| 1963 | Pět neděl v balónu |
| 1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Patří do skupiny těch verneovek, s kterými jsem vyrostl. Takže ji mám rád. A nejsem s těma pěti hvězdičkama objektivní. Z dnešního hlediska je to hezký námět a hezký příběh v konturách. V detailech a taky po stránce literární kvality tak na jednu vybledlou hvězdičku. Taky postavy černo-bílé a popsané jeho děsnými stereotypy. Jde ale o příběh, a ten je famózní. Až je málem škoda, že pan Verne vyčerpal tolik dobrého námětového materiálu na jediný román.