Deti kapitána Granta
Jules Verne
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/396981/bmid_deti-kapitana-granta-8QJ-396981.jpg
4
805
805
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1948 , Bohumil BuocikOriginální název:
Les enfants du capitaine Grant, 1867
více info...
Přidat komentář
Kniha byla velmi povedená a čtivá jako u ostatních knih autora i tady sem měl problém začíst se, ale když se to stalo kniha byla do pár dní přečtená.
Ještě dnes žasnu na tím, kolik toho Verne ve své době stihl do sebe nasát, aby mohl psát takové romány! Neměl k dispozici žádné informační kanály jako máme dnes a přesto na základě jemu dostupných dokázal rozvíjet svou obrazotvornost.
Trilogie o kapitánech Grantovi a Nemovi nepochybně představuje vrchol Vernova díla. Mám rád všechny tři romány, ale Děti kapitána Granta jsou asi přece jen nejlepší.
Pro mě je tohle asi jedna z nej- od Verna, mám tu knížku moc rád, četl jsem jí jako malý kluk, teď jsem se k ní vrátil, a zase mě naprosto pohltila:). Jacq Paganel je asi jednou z nejúžasnějších postav, které Verne kdy stvořil:)).
V téhle knížce si čtenář nepřijde na své ani tak co se týká Vernových vizionářských představ z oboru techniky, ale spíš co se týká zeměpisných, historických a přírodopisných údajů, záměrně nepíšu faktů, protože jsem nezkoumal, zda je to všechno opravdu pravda, a je mi to vcelku jedno:). Pravda, když to dneska čte člověk mého věku, tak se občas musí nad jistými pasážemi pousmát, ale proč ne?? Proč se nevrátit na chvíli zpátky do dětství, do těch dob, kdy každá Verneovka, které tehdy vycházely v dnes těžko pochopitelných periodách cca 1 rok, byla hltána jedním dechem?? ... pokud se jí tedy podařilo nějakým zázrakem někde sehnat...
I já mám dětství spojené s knihami Julese Verna a zůstávám jim věrná dodnes. Dříve pro mě byly postavy z Verneovek prostě báječní hrdinové na dobrodružných výpravách, které jsem doslova hltala. Dnes jsou jimi sice stále, ale zároveň pro mě dostávají i jiný, nový, rozměr. Když čtu tyhle skvělé příběhy dnes (a ráda se k ním občas vracím), pouštím se nejen na cestu za dobrodružstvím, při které si báječně odpočinu, ale zároveň na cestu za poznáním - dnes už vnímám i jinou rovinu tohoto příběhu, můžu vidět to, co jsem jako dítě prostě ještě vidět nemohla.
Verne možná píše jinak, než jak se píše dnes, jeho hrdinové jsou, v duchu své doby, "dychtiví" objevovat, jsou odvážní, pracovití, přátelští, ten entuziasmus je z nich přímo cítit , většinou jsou taky inteligentní a zároveň manuálně zruční :-), ... ale taky dost naivní, ... jak by taky ne, vzhledem k době, kdy vznikali, a přesto je Verne zároveň současný ... v té "druhé" rovině, můžeme vidět odkaz na naše schopnosti a možnosti (lidská mysl je v tomhle směru opravdu hodně unikátní :-)), všichni je nejspíš máme v sobě, ale jen někteří (jako právě např. Vernovi hrdinové :-)) je dokáží využít. Verne nám přitom připomíná (a to je hodně současné), že to naše lidské snažení a příroda spolu vždycky nějak souvisí a že jí nemůžeme ignorovat, nebo brát přírodní síly na lehkou váhu a to co nám příroda poskytuje, bychom měli přijímat s pokorou.
A tak už se těším, že se s Vernem a jeho knihami zas někdy, v brzké době, opět setkám ... ještě jsem je stále nepřečetla všechny :-).
Tak tahle verneovka je moje neoblíbenější. Dnes už bych ji asi nečetla, ale moje dětství bude navždy spojeno s touto dobrodružnou knihou.
Další oblíbená kniha od Julese Verna.Jeho knihy jsou tak poutavé,že jsem to někdy taky chtěla zažít.
Opět skvělý dobrodružný cestopis, i když tentokrát se mi zdá poněkud zdlouhavý. Možná jsem postižen současnými možnostmi cestování, tudíž není chyba v autorovi, ale ve mně.
Jedna z nejlepších knih pro dospívající. Před touto knihou jsem vůbec nečetla, nebavilo mě to. Ale pak jsem ji dostala k Vánocům, a tak jsem se přinutila ji začít číst a totálně jsem si jí užívala, měla jsem ji hned přečtenou a od té doby čtu strašně ráda. Fakt doporučuji.
Asi nejdelší kniha, kterou jsem, kdy přečetl a vůbec toho nelituji. Sice mně občas vadily pasáže, kde se Verne věnoval jen popisu místní fauny a flory, ale jinak poutavé dobrodružství se šťastným a dojemným koncem, které zaujme i po tolika letech od autorovy smrti.
Tato kniha jak už vzpomněl můj předřečník přímo vyčnívá mezi ostatními verneovkami svým objemem. Hned vedle tohoto románu mám v knihovně autorovu další knihu Ocelové město, která řeší přesně opačný problém. :-) Jules Verne nás zde zavede do mnoha končin světa a musím uznat, že je to skvělé dobrodružství...
Jedna z nejtlustších knih - verneovek, ale zároveň také jedna z nejlepších. Škoda, že už současná generace dětí příliš nečte, toto je hluboká studna, ze které může dítě čerpat a rozvíjet představivost.
Jako kluk jsem tuto knihu přehltal a později jsem si to i zopakoval. Považuji ji za jeden z velkých čtenářských zážitků mého dětství a navíc mě dotáhla i k dalším verneovkám. O to více mne mrzí, že u dnešních dětí už asi tolik bodovat nebude.
Samozřejmě že jako dospívající holka, dychtící po dobrodružství, jsem knihu přečetla se zatajeným dechem. Pro mě jako suchozemce to bylo dobrodružství na naše poměry nepředstavitelné, o to více to jitřilo mou fantazii. Mohu jen doporučit.
Štítky knihy
Austrálie přátelství moře a oceány lodě francouzská literatura Nový Zéland dobrodružství Argentina námořníci odvahaAutorovy další knížky
| 1937 |  Dvacet tisíc mil pod mořem |
| 1965 | Cesta do středu Země |
| 1985 | Dva roky prázdnin |
| 1963 | Pět neděl v balónu |
| 1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Tuto knížku jsem milovala v dětství. Díky čtenářské výzvě jsem se k ní vrátila a opět nezklamala. Velmi napínavý, dobrodružný děj. Některé dlouhé pasáže vyprávění Paganela jsou náročnější, ale popisné momenty má Jules Verne ve všech svých knihách, tudíž ani v této knize se čtenář tomu nemůže divit.