Děti, které přežily
Richard Dean Rosen
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/298303/bmid_deti-ktere-prezily-sDB-298303.jpg
4
80
80
Na osudech tří židovských dívek – z Polska, Holandska a Francie – autor otevírá téma židovských dětí, které přežily druhou světovou válku v úkrytech. Dočteme se o polské Židovce Sophii, které spolu s její matkou zařídil jejich otec falešné doklady a rodné listy prokazující křesťanský původ. Sám krátce poté zmizel a rodina o něm už nikdy neslyšela; matka tak s malou Sophií zůstala sama a v neustálém strachu z prozrazení přežily celou válku. Díky tomu, že hovořila německy, pracovala jako písařka u místního SS důstojníka, který ani netušil, že zaměstnává Židovku. Malou Floru odložila matka nejprve do kláštera, a když i tento úkryt začal být příliš nebezpečný, putovala holčička do bezdětné rodiny francouzsko-švédských manželů, kteří byli chráněni švédskou ambasádou. Malou Carlu zase spolu s její matkou ukrýval holandský holič. Kniha se věnuje i tematice vlivu dětských traumat na život v dospělosti obecně: v kariéře, navazování vztahů, ale i v psychické vyrovnanosti a povědomí o vlastních kořenech.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry
Vydáno: 2016 , Ikar (ČR)Originální název:
Such Good Girls, 2014
více info...
Přidat komentář
Knížka je rozdělená na několik částí. Nejčtivější je část, kde jsou příběhy tří dívek, které rodiče zachránili tím, že je vydávali za katolíky, popřeli jejich víru a umístili do pěstounských rodin a katolických škol. Život dětí byl po válce hodně složitý a vychovávaní jako věřící katolíci pociťovali i nenávist ke svému židovskému původu. Později byla založená organizace ''Ukrývané děti'' která jim i po letech pomáhala dostat se z traumat, které jako děti prožívaly i v dospělosti. V knížce je vysvětleno, proč o této době dlouho nechtěli vyprávět a své někdy až děsivé zážitky si drželi v sobě. Já jsem ateista a pro mne je víra většinou jen původ zla, ale oni i po tom všem často ve své víře setrvali. Určitě byly příběhy čtivější, ale je také dobré dozvědět se a upozornit na to, že ani po válce to nebylo pro tyto lidi jednoduché.
Jiný pohled na holokaust, příběh tří přeživších.. ale, forma jakou je kniha psána a vyjadřování autora, mi prostě neseděla. Musela jsem se nutit a ke knize se vracet. Nerozporuji ovšem, že příběhy, které jsou popsány v knize, jsou děsivé a smutné - zničených životů nespočet a chapadla války a holokaustu poznamenaly nedozírné množství lidských životů a osudů všemi možnými kruhy pekla...
Tři příběhy dětí,tak odlišné a přitom tak podobné. Muselo být děsivé zažívat takové časy plné strachu o své milované.
Osudy tří různých dívek z různých zemí, které se musely skrývat během války. Jejich matky udělaly vše, aby přežily. Některé se musely vzdát i jména a víry....
Překvapila mě i druhá část knihy, která je vyrovnání se s tím vším v dospělosti. Rozhodně jejich strach neskončil květnem 1945.
Přečteno, není to sice standardní válečná nebo táborová literatura, ale něco do sebe to má. Jak asi vyrůstaly děti, které buď rodinu ztratily úplně, nebo se jim rodiče naprosto odcizily, musely se vzdát náboženství a kolikrát i života a byly svědky toho, jak si na cizím neštěstí leckdo kolem napakuje břuch. No, opravdu spíš trochu okrajový téma, ale pro leckoho z nich to bylo po psychický stránce horší než tábor.
Tak takto pojatá kniha o holocaustu mě nadchnula. Jasně, lehčí je číst drastický příběh, který časem překryje jiný, ale Rosen mi dalšími kapitolami nahradil debaty na toto téma, které, jak sám píše, nikdo nechce absolvovat. Po Anně Frankové má člověk představu o skrývání, ale dál nic. Takové dopady jako ztráta identity, náboženství, lásky k rodičům, k dětem, paradoxní antisemitismus, zneužívání, to je hutné téma a bolavé. A musí se o tom vědět.
Pro mě zcela nový pohled na holocaust a jeho dopad na děti, které semusely se vším vyrovnat jinak než dospěli.
Z knížky mě až mrazilo..Musím říct, že jsem věděla, že ta knížka bude opravdu děsivá, ale až takhle? Vůbec jsem nevěděla, že je tolik děti, které přežily. Bylo to pro mě opravdu hrozně naucne si to přečíst. Určitě si knížku někdy příště zase přečtu! :)
Začátek byl hodně zajímavý a smutný, Ale konec jsem nedočetl. Strašně nezajímavý a zdlouhavý.
Myslím si že knize hodně ubližuje.
Příběhy na začátku byly moc pěkně napsané a další část knihy moc obsáhlá, neodočetla jsem
První půlka knížky se třemi příběhy byla opravdu skvělá a dala bych plný počet hvězdiček, kdyby se v tomto duchu táhla až do konce. Bohužel ale druhá půlka se zvrhla na jakýsi zdlouhavý psychologický rozbor životů a postojů tehdy přeživších dětí. Čekala jsem něco trochu jiného a ke konci už jsem se nemohla dočkat, až budu mít dočteno - už toho bylo moc.
Pěkné, smutné a dojemné...čekala jsem příběh, ale šlo spíše o dokument. I tak byla kniha velmi silná...
Je to literatura faktu, ne román jak jsem čekala. podle obalu jsem soudila že bude něco jako Vyhnání od Tučkové. Ale kniha si čtenáře najde, pořád nás fascinují války a nacisti. Téma ukrývání dětí málo zpracované , když pomyslím jakou práci musela dát najít ty staré paní a poslouchat jejich vzpomínky na téma , které by raději neprožily.
Rozhodně zajímavá sonda do života specifické skupiny přeživších holocaustu a jejich potomků.
Knihu jsem precetla jak jednim dechem. Povazuji ji za vynikajici od zacatku az do konce, vcetne usporadani a pojeti tematu. Vrele dekuji za jeji ceske vydani.
První příběh v knize byl velice pěkný a velice mě zasáhl. Ale kniha je tak zvláštně napsaná.. No strašně jsem se na knihu těšila a u.. Po přečtení prvního příběhu přišlo zklamání.. Nevím anotace slibovala asi víc a od knihy jsem čekala,že bude napsaná jinak.. No ale obálku to má pěknou..
Takhle krásně bych komentář k této knize nenapsala jako .. adlenka". Souhlasím se vším, kromě druhého odstavce. Líbili se mi všechny tří příběhy.
Děti, které přežily
Hodně zajímavá kniha o židovských dětech, který se musely celou válku ukrývat před nacisty. Ale nakonec přežily a dodnes o tom podávají svědectví.