Děti, které přežily Mengeleho
Lisa Rojany Buccieri , Eva Mozes Kor
Evě Mozes bylo deset let, když byla se svou rodinou poslána do Osvětimi. Zatímco její rodiče a dvě starší sestry byli posláni do plynových komor, Evu a její dvojče Miriam si vybral coby pokusné objekty muž, který byl znám jako Anděl smrti – Dr. Josef Mengele. Dívky byly podrobeny sadistickým medicínským experimentům a musely každodenně bojovat o svůj život. V tomto neuvěřitelném příběhu, který sepsala samotná oběť děsivých událostí, jsou čtenáři svědky dětské odolnosti proti mimořádnému zlu. Eva byla například vystavena infekci, u níž Mengele věřil, že bude smrtelná, a bude pak moci provést pitvu i na Miriam, která měla sloužit jako „srovnávací vzorek“. Přežila – a dodnes neví, jaké onemocnění to bylo. Po osvobození tábora sestry založily skupinu, která podporovala bývalé oběti Mengeleho experimentů.... celý text
Literatura světová Literatura faktu Historie
Vydáno: 2015 , GradaOriginální název:
Surviving the Angel of Death, 2009
více info...
Přidat komentář
Tuto knihu jsem přečetla za 3 hodiny jedním dechem. Je to neuvěřitelný, nepředstavitelný a silný příběh, který se bez pochyby zaryje do paměti. Člověk si po přečtení uvědomí, co je v životě opravdu to důležité a hlavní poselství pro mě plyne: Nikdy se nevzdávat. Nemohu jinak než udělit plný počet hvězdiček.
Jedna z několika knih, které na mě čekaly pod stromkem. Přečtena ani ne za jeden den. I když se jedná o pouhých 220 stran, asi jsem trhla rekord.
Příběh dvojčat Evy a Miriam je příběhem neskutečně silným a dojemným. Myslím, že dnes už si nikdo neumí představit, čím vším si museli lidé v koncentračních táborech projít . Jakkoliv se nám z toho všeho může dělat ne úplně dobře, či úzko, realita byla jistě tisíckrát horší. Rozdělené rodiny, násilím odtržené matky od dětí, hrůza, kde mnohdy smrt byla vysvobozením. Za zvlášť odporné považuji nesmyslné a sadistické experimenty Anděla smrti - dr. Mengeleho.
Obdivuji sílu obou děvčat, vzájemnou lásku i podporu. Obdivuji všechny, kteří si prošli tímto peklem a měli sílu žít dál.
Kniha se opravdu četla sama...opravdu silný pravdivý příběh... K tomu není co dodat.. Ani jsem nevěděla co za komentář jsem mám napsat.. Kniha me hluboce zasáhla a určitě poznamenala do života..
Velmi silný příběh o obrovské vůli paní Evy žít a neuvěřitelné krutosti nacistů... Velmi dobře se kniha četla. Doporučuji.
Velmi silný příběh, který nenechá nikoho chladným .... příběh plný bolesti, smutku, touhy po lásce a odhodláni žít .... jen těžko se věří tomu, Jakých činů byli naciste schopni .....
O této knížce se nedá říct jestli se mi líbila nebo nelíbila, rozhodně jsem ale ráda, že jsem si ji přečetla. Toto téma je příšerné a já obdivuji Evu, že se rozhodla o ty hrůzy podělit se světem. Bohužel se to stalo a my to už vrátit nedokážeme, takže jsem vděčná za to, že vím, čeho je člověk schopný. Knížka je také obohacena fotografiemi, takže jsem to prožívala ještě víc. Byla to tragédie.
Knížku jsem přečetla za jedno odpoledne, není rozsáhlá, ale i přesto dokáže zasáhnout. To zvěrstvo, co nacisté prováděli, je až neuvěřitelné a na takovýchto skutečných příbězích ještě neuvěřitelnější.
Tuhle knížku jsem měla přečtenou za dopoledne ve škole. Je velice jednoduše psaná a něco se zase navíc člověk dozví. Příběh na mě velmi zapůsobil a holčičky měly jediné štěstí, že to přežily, protože každý to štěstí neměl. Pro mě je to něco nepředstavitelné někde takhle být ponižována atd. Tuhle knihu určitě doporučím dál.
Až neuvěřitelně silný příběh o tom, jak z běžných dnů vás může vytrhnout fanatismus, kterého si myslíte, nejste součástí. Obdivuji sílu malé holčičky a všech co byly s ní, je to až neuvěřitelné, když se dnešní člověk zamyslí, že to není vymyšlené, ale že se to opravdu stalo. Paní autorce patří obdiv za vše co překonala a rozhodně si myslím, že toto dílo by mělo být uznáno jako povinná četba, aby si každý dospívající člověk uvědomil, že ne vždy bylo tak dobře jako je teď. Obdivuji i to že autorka se dokázala do Osvětimi podívat a odpustit...
Přečteno jedním dechem během 3 hodin. Někdy uvažuji jestli bych tam vydržela jako dospělá, ale jako dítě, to si ani nedovedu představit. Síla desetileté dívky je neuvěřitelná. Pro dnešní děti by to měla být povinná četba, aby tak nehazardovali se svým životem.(drogy, alkohol, cigarety). A za druhé, aby se něco podobného už neopakovalo. Pasáž, která mě dostala byl skok z pekla Osvětimi do pekla komunismu.
Kniha je psaná jednoduchým jazykem, bez přílišně barvitého a podrobného líčení hrůzných scén - prostě tak, jak si situaci zapamatovalo desetileté dítě .... a tím je působivější, tím více si člověk tu zrůdnost a děs uvědomuje. Velmi silná byla pasáž o odpuštění..... no a určitě to nečtěte před spaním jako já.
Moje tříhvězdičkové hodnocení nijak nesnižuje příběh. Ten je silný, děsivý a téměř neuvěřitelný. Z představy, jak bych se cítila já na místě paní Evy... to se prostě představit ani nedá. Děs.
Jsem ráda, že podobná knížka vznikla. A klidně bych ji vrazila do ruky dětem na základce. Jen ať se lidstvo poučí! Alespoň... snaha o to se cení, nebo ne?
Ale možná právě proto, že bych to dala číst i dětem, mi to přijde psané trochu letem světem, ačkoli silné scény nechyběly. A o panu Mengelem tam toho na můj vkus zase tolik nebylo... Z doby před koncentrákem hups do Osvětimi a pak rovným skokem do komunismu. Na tak nízký počet stránek trochu široké rozpětí...
Knížka je sice útlá, ale obsahuje velmi silný příběh o zvěrstvech, která byla napáchána na nevinných lidech. Příběh určitě doporučuji všem čtenářům, kteří se o toto historické období zajímají. Myslím, že není psán nijak drasticky, aby jeho čtení někdo nezvládl nebo z něj musel mít obavy.
Více v recenzi v záložkách - Můj knižní ráj.
Dávám 5 hvězdiček za odvahu a za to, že autorka nezahořkla a svoje zkušenosti předává dál.
Knihu jsem přečetla, abych zjistila, co malá Eva dokázala, že přežila. Musela jsem ale hodně tlumit svoji představivost a empatii, abych knihu vůbec mohla číst.
Před paní Evou se hluboce skláním a moc doufám, že se lidstvo dostatečně poučilo.
Paní Eva Mozes vzpomíná na své dětství a hrůzy, které zažila za holocaustu i po válce v Rumunsku a v USA, kde ji místní děti kreslily na dům svastiky. Obdivuji její sílu i to, že svým mučitelům "lékařům" dokázala odpustit. Překvapilo mě, že právě ona a její sestra jsou ony děti na slavné všude přetiskované fotografii z osvobození Osvětimi.
Poutavá knížka a přestože se mi do ní zprvu moc nechtělo, nakonec jsme se od ní nemohla odtrhnout a přečetla ji za 2 hodiny. Příběh je opravdu silný, nepřestanu žasnout nad hrůzami, kterých byli Nacisti schopni a hlavně jak jim to mohlo tak dlouho procházet. Rozhodně by četba některé z knih s touto tématikou měla být povinná, tahle by mohla být pro děti bližší tím, že je vyprávěna osobou mladé dívky. Pro starší bych doporučila "Utekl jsem z Osvětimi" ta mě asi zaujala více. Přesto dávám plný počet hvězdiček, už jen za to, že v sobě autorka našla odvahu znovu na strašlivé okamžiky svého života zavzpomínat a podělit se s čtenáři.
Kniha byla moc krásná a dojemná. Četla se skoro sama a bylo v ní spoustu momentů, které pohladily po duši. Velmi silné bylo Evino dopracování se k odpuštění, bylo i moc pěkně připodobněno. Také se mi moc líbilo, že kniha nekončí osvobozením tábora, ale že dál vypráví hrdinčin návrat do normálního života. Škoda jen, že se to všechno opravdu i stalo...