Děti na zabití
Milada Golobová
Skutečný příběh dětí, které neměly přežít Autentický příběh o týrání dětí je inspirován případy, které byly soustředěny v záznamech pracovníků Fondu ohrožených dětí. Autorka líčí vlastní životní příběh sirotka, vychovávaného macechou. Po smrti matky se otec oženil s mnohem mladší, primitivní ženou, která se za každou cenu chtěla dětí zbavit a spolu s otcem, který jí bezvýhradně podléhal, je vystavila kruté izolaci a tělesnému týrání. Celých šest let zůstalo jednání rodičů jejich okolí utajeno a až umístění v Masarykově dětské léčebně v Šumperku přineslo dětem vysvobození.... celý text
Přidat komentář
Ta kniha je dobrá, její poselství důležité.
Ale ten název? Otřesný a trapný, podlézavý a hodný maximálně titulku v bulvárních novinách.
“Člověk raději zapomíná na to zlé, co prožil, jenže odepsat se to nedá, jde to s námi i nadále
Při čtení s vámi budou cloumat různé emoce, tedy spíš ty nepříjemné jako je bezmoc, soucit, nenávist, zloba, lítost, nepochopení, co se vlastně děje. Čtení bylo o to horší, že hned na začátku si přečtěte, že se jedná opravdu o skutečný příběh. Kniha rozhodně není pro každého a ke čtení to chce pořádnou dávku odvahy a odhodlání.
Autorce patří obdiv, že se při psaní byla ochotna vrátit do dětství a prožít ty hrůzy znovu. Bylo mi špatně jen při čtení, natož to prožít a psát o tom.
Kniha byla vydána před více než 20 lety, ale to ji na čtivosti neubírá. Na konci knihy je několik dalších skutečných příběhů týrání děti, ze kterých mi šel mráz po zádech a které se zrovna tak četli těžce a s nepochopením, čeho jsou rodiče schopni.
Milada je jedním z dětí, které bylo týráno. I její bratr si prožil peklo na zemi. Přitom dokud žila jejich maminka, tak obě děti prožívaly šťastné dětství. Maminka zemřela za podivných okolností a tatínek si našel novou ženu. Mnohem mladší a ta děti nenáviděla. Praktiky, které jsou v knize popisovány a formy týrání nejsou pro slabé povahy. Děti žily ve špíně, v mrazu, bez jídla a pořádného ošacení, trestány za každou maličkost. Navíc je macecha strašila tím, že mají oba dva smrtelnou nemoc. Šest let trvalo než tohle peklo skončilo a děti byly zachráněny.
Na konci knížky je několik případů z Česka, které ne vždy skončily záchranou dítěte a můžu vám říct, že to jsou otřesné příběhy. Některé si i pamatuji, když jsem o nich slyšela v médiích.
... teda to byly síla, jedním slovem STRAŠNÉ. Čtivý, ale drsný příběh plný strachu, násilí, nesvobody. Při čtení mi šel mráz po zádech.
Nevlastní matka primitivní bestie, otec slaboch a zbabělec, který měl patrně na svědomí i smrt své první ženy. Je neuvěřitelné, že si nikdo ničeho nevšiml, nikomu nebylo nic divné....
Ačkoli tyto příběhy se stále občas opakuji : Normální rodina, bez problémů..... A nakonec vyjdou najevo hrůzné skutečnosti o týrání nebo zneužívání.
Silný a velmi smutný příběh autorky, kterou opravdu obdivuji, že se rozhodla jít s kůží na trh a hlavně znovu se probírat vší tou hrůzou. Podobné příběhy se bohužel odehrávají i v dnešní době. Macecha Pepina byla strašná bestie, ale ještě horší byl podle mého soudu Otec Hubert, protože to, co nechal páchat na svých vlastních dětech, je neskutečné. Zbabělec je velmi slabé slovo. Kniha se hodnotí velmi těžko, protože to, co je popsáno, se normálnímu člověku líbit prostě nemůže...
Velmi čtivý a smutný příběh o utrpení dětí. Jak snadno se z milujícího otce stane vrah,slaboch,a tyran někoho, pro koho je celý svět.
Občas mě opravdu až mrazilo.... V dnešní době by něco takového snad nebylo ani možné... Děti které si místo dětstvím prošly peklem. Jen mě mrzí ten konec knihy, že nevím jak se jim poté dařilo.
Tato kniha je důkazem, že jsou na světě lidé různí. Nejen dobří a zlí, ale i lidé, kterým záleží jen na sobě. A kolikrát je těžké potrestat zlo některých lidí vůči jiným lidem.
Velmi silný a smutný příběh, ale kniha se mi nečetla dobře, nevyhovoval mi autorky styl../
Strašný příběh. Někdy jsem si říkala, že to musí být přibarvené. Pokud není, hodně děti lituji. Ve druhé díle je sice Mila už dospělá, ale štěstí se jí vyhýbá pořád. To snad ani není možné.
Ze začátku mě absolutně nebavila ale pak byl najednou takový spád,že se nedalo přestat číst,nechápu kde se v lidech bere taková zloba a tyranie.Vubec jsem nepochopila ani otce že tohle dopustil dělat vlastním dětem.Nevim ani jestli chci číst druhý díl....otřesné
Četla jsem ji před 13 lety a nemuzu na ten příběh nikdy zapomenout je to strašně smutné celou knihu jsem probrečela nejvíce část ve vaně. Teď se chystám číst pokračování ale nemam odvahu číst znovu první část. Nejhorší na to je ze takové věci jse ději na světě pořád a to je mi moc líto. Na knihu jsem získala když sem byla na návštěvě klokanku fond ohrožených deti a ještě jednu jsem našla deti ze stanice zoo bylo mi 13 a obě mi změnily život.
Důležitá a hrozná autobiografická kniha o domácím týrání malé holčičky. Není to vůbec příjemné čtení, ale bohužel je nutné aby se takové případy dostávaly na veřejnost.