Deti palisandra
Sahar Delijani
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/264605/mid_deti-palisandra-264605.jpg
3
39
39
Každý z nás má v sobě strom. Najít ho je jen otázkou času. Strom ztracených vzpomínek je nadčasové drama o třech generacích rodiny zmítané událostmi a přesto pevné v kořenech jako strom, který stojí na zahradě jejich rodného domu. Je to strhující vyprávění o osudech žen, mužů a dětí v porevolučním Íránu, kteří nesmírně toužili žít normální život, studovat, milovat, vychovávat děti, prožívat běžné denní radosti i starosti. Bojovali za změnu, věřili v nový lepší život, ale osud je nemilosrdně a krutě srazil na kolena. Ale právě rodina a láska jim pomohla znovu vstát, hledat nové cesty a nové naděje mnohdy daleko od svých nejbližších. Pouto s rodnou zemí a těmi nejbližšími se nepodařilo přerušit ani vězením, ani odloučením, ani smrtí. Autorka čerpala ze skutečných zážitků svých přátel a své rodiny. Jejich příběhy před námi ožívají jako na filmovém plátně. Hrdinové jsou nesmírně živí a uvěřitelní. Čtenáře nenechají ani na chvíli v klidu. Írán, tak vzdálený, je najednou velmi blízko. ... celý text
Přidat komentář
Toto je velice zajímavá kniha, složená z několika různých příběhů, které se prolínají osobami, osudy.
Pohled do občanské války v Iránu, úplně jsem cítila tu hrůzu, beznaděj, semknutí rodin i lidí, ale i naději.
Je to psáno syrově, ale myslím, že tady se hodí vzhledem k tématu knihy.
Myslím, že se tato kniha měla číst.
Hodně zajímavé, dobré, ale těžké čtení. Kniha má 7 kapitol a v každé jde o jiný příběh, v jiném čase a jiném místě, tak jsem musela dávat větší pozor a dělat si poznámky se jmény a jejich rodinnými vztahy, protože jsem v tom měla trochu guláš. Určitě doporučuji, už jen to, že autorka čerpala ze skutečných zážitků svých přátel a své rodiny.
Jediná kniha, ktorú som nedočítala. Nebola som schopná. Každú knihu čítame v istej etape svojho života a podľa toho sa nám otvára jej svet. Mám rada knihy východných autorov, sú iné. Veľa negatívnych recenzií bolo za zdĺhavosť či nepekné slovo, nudnosť. Toto je ale, myslím si, zámer autorky. Ide o iné pojatie času a rozprávania. Nebola som schopná ju dočítať, dostala som sa do cca polovice. Je tak pod kožu idúca, nechcem napísať depresívna, no je fakt zvláštnou kombináciou rozprávania ženy, veľmi emotívneho a zároveň tak fatalistického, vecného, racionálneho. V podstate je o pomalom strácaní toho, čo milujeme, možno až toho, čo sme ešte ani nestačili mať. Neviem, či knihu niekedy prečítam. V každom prípade jej dávam plný počet bodov.
Kniha je spletitou mozaikou jednotlivých prožitků postav, kterých je hodně a čtení je náročnější, o to víc ale vyžaduje pozornosti. Někdy jsem musela zalistovat zpátky, abych se ujistila, že jsem si je zařadila správně. Přesto pro mě byla kniha velmi zajímavá, protože ukazuje svět, který opravdu není černobílý a vlastně je všude stejný. Závěrečné uzavření kruhu bylo víc než zdařilé.
Styl psaní je syrový, nevybroušený, ale svým způsobem se hodí ke stejně syrovému a bolavému obsahu. Rozhodně to není kniha pro každého, ale kdo ji pobere, ten v ní najde mnohé.
Co mě ale hodně rušilo byla odfláklá redakce, jak po jazykové, tak po grafické stránce. Škoda, kniha jako tato by si zasloužila mnohem víc. Za redakci hvězda dolu.
Děj knihy mě vůbec nezaujal.Možná začátek,ale pak už to byla jedna velká nuda.Nehledě na to,že jsem se ztrácela v postavách.Nedočetla jsem.Myslela jsem si,že bude víc zajímavá,škoda :-(
Obsah knihy mě zaujal, ale ve výsledku mě tato knížka vůbec nebavila. Vracela jsem se k ní jen z povinnosti, abych ji dočetla. Určitě je zajímavé si přečíst, jak se lidé měli během občanské války, ale to je tak vše. Příběh mě nevtáhl.
Zajímavá kniha z arabského světa. Něco nového jsem se dozvěděla z Íránu, z pohledu lidí, kteří tam žijí. Není to úplně jako Khaled Hosseini,, který se stal mým oblíbeným autorem ze života v Afghánistánu, ale kniha se mi celkem líbila.
První třetina knihy mě vtáhla, poté mě množství postav a přebíhání z jednoho příběhu do druhého mátlo, až jsem knihu musela odložit a nepodařilo se mi do ní znovu začíst. Škoda, možná až příliš složitě psané, ale téma velmi zajímavé a do značné míry i poučné.
občas se člověk ztrácí ve spleti postav a jejich příběhů, ale stejně jako se větvě pojí v jeden strom, postavy se pojí v jednu rodinu.
moje první kniha z prostředí Íránu, takže pro mě nejen zajímavé ale i poučné, o jeho (nedávné) historii jsem nevěděla prakticky nic. ale ať už si čtu o porevolučním Íránu nebo okupovaném Československu, vidím, že lidská krutost a naopak i dobrota a odvaha, je všude stejná. "Írán, tak vzdálený, najednou velmi blízko."
třebaže se nestala světovým bestsellerem, zaslouží si kniha mnohem více čtenářů.
.... a jedna zajímavost - dvakrát je zde zmíněn M. Kundera.
Nádherná kniha. Smutné osudy žien, mužov a detí popretkávané poetickými obrazmi.
Deti palisandra
Zajímavý a nevšední příběh. Trochu fantasy a komplikované peripetie z porevolučního Íránu. Četl se mi hezky.