Deti polnoci
Salman Rushdie
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/384042/bmid_deti-polnoci-lp8-384042.jpg
4
218
218
Rushdie rozvíja príbeh s prvkami magického realizmu: súkromné dejiny troch generácií jednej rodiny, ktorých životy sa prelínajú s modernými dejinami Indie od roku 1910 až do roku 1976. Rozprávačom je Salím Sináí, ktorý sa rovnako ako tisíc ďalších detí narodil 15. augusta 1947, keď India spoločne s Pakistanom získala nezávislosť. Tisíc a jedno dieťa – a každé z nich je nadané nadprirodzeným darom a všetky spája Salímova schopnosť telepatie. Čím bližšie k polnoci, tým väčšie nadanie dieťa má. Presne o polnoci sa narodili dvaja. Salím a Šiva, dobro a zlo. Salímovými zmyslami, predovšetkým jeho zrakom a magicky citlivým čuchom, vnímame indickú realitu, v ktorej sa spája to najlepšie i najhoršie z oboch svetov, navzájom od seba neoddeliteľné – rovnako ako Salím a Šiva.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2018
,
Slovart (SK)
Originální název:
Midnight's Children, 1981
více info...
Přidat komentář
Tok Rushdieho románu připomíná mnohaúrovňový, dálniční sjezd, po kterém se, i s korálky lidí, zvolna sunou dějiny. A byť často mluví o věcech neveselých, je celý s typicky britskou lehkostí prohnut v blazeovaném úsměvu onoho na boku ležícího budhy. Nakonec jsem téhle zvláštní směsici přičich, do příběhu se pohodlně zachumlal, uvelebil a prostě se jím těšil, smutnil i nad ním rozjímal. Celé si to tak nějak podivněznepokojivěvtipně doplulo vstříc cíli a mě nezbývá, než Děti šoupnout zpět do knihovní police, hezky pod R, jako Rushdie, zvažovat případnou koupi a udělit 5 slušných ***** Jo a dejte pozor na, jaksemenuje, paví vějíře!
PS: Možný spoiler. Kniha mi ve svém vyznění fatalistická nepřijde (trochu narážím na cessy), naopak, spíš naznačuje, že i když dětmi půlnoci zrovna nejsme, nepřímým taháním za nitky jejich vlasů jsme prostřednictvím jejich osob propojeni s osudem země stejnou tajemnou mocí, jako oni sami. Takže bacha na to – vlnky se šíří oběma směry, prázdná zavařovačka budoucích historíí čeká a, protože tohohle varování nebude nikdy dost: Paví vějíře ani v nejhorším dusnu!
Na tuto knížku člověk musí mít klid a náladu. Je to jedna z mála knih, které jsem nedokázala číst v obýváku, když se rodina dívala na televizi. Knížka není čistě dějová, nečekejte chronologii, spíš jakési sbírání střípků, náznaků, kousků vypravování, částí dějin ... to vše poskládáno a doplněno bohatým jazykem a slovními hříčkami.
Jsem absolutně uchvácená...ta hra se slovy a slovíčky je fantastická...tolik let jsem se jí vyhýbala a bála jsem se "těžkosti"...pořád na mě jen zírala ze seznamu, co bych ještě měla přečíst a teď si říkám...na co jsi proboha čekala?!? Jelikož je dokonalá... vždy, když jsem jí vzala do ruky, tak se čas zastavil a já JEN byla... v Indii se Salímem... je úžasná!
Fascinující, mnohovrstevnatý a stále překvapující román. Magie, historie, politika, fantastický příběh hlavního hrdiny se chytře prolínají - co si vychutnat, co objevovat dřív?
Co říci k tak rozsáhlé knize? Úžasné postmodernistciké vyprávěcí postupy, kterým se nedá vytknout prakticky nic. první polovina knihy čtenáře nádherně navnadí, je plný očekávání, co se s dětmi půlnoci bude dít, dokonce si i zvykne, že vypravěč stále utíká do tématy, ale problém je, že je čtenář ve výsledku zklamán, téměř žádné očekávání není naplněno.
Přesto je kniha velice zajímavá a určitě stojí za přečtení!
velká sága o čertvě narozené Indii a jejich "dětech", šířka hřbetu knihy vyvolává uctivý respekt ale po začtení se přestane vadit, i když na Kindlu by to bylo pohodlnější xD
"Abyste pochopili jenom jeden život, musíte spolknout celý svět."
Vyvstáva mi otázka, či je táto kniha knihou, ktorú treba čítať po kúskoch, alebo ju zhltnúť čo najrýchlejšie? V mojom prípade sa jedná o to druhé. Stačilo len pár dní a ja som do seba "nahustila" celú knihu. A to z jediného dôvodu. Aby som nestratila niť príbehu, pretože čítanie tejto knihy nie je ani zďaleko niečo jednoduché, práve naopak. Na druhú stránku, po prečítaní, uvažujem o tom, či som sa nejak neunáhlila a neprišla o to "vychutnanie si" až na maximum. Každopádne je to zaujímavé dielko, či už obsahom, alebo formou a ja mu dávam 4,5/5.
Po nie práve vydarenom literárnom stretnutí s Besom som na Salmana Rushdieho takmer zanevrela, no románom Deti polnoci sa u mňa Rushdie naplno rehabilitoval. Dať druhú šancu sa niekedy oplatí... Kniha na prasknutie nabitá magickým realizmom silno zapôsobí na každého, kto rád číta fiktívne príbehy vystavané na podklade reálnych historických udalostí, resp. nepohrdne pohľadom autorov reagujúcich na prevratné spoločenské zmeny dejúce sa v ich rodnej krajine a významné osobnosti, ktoré o nich rozhodujú. Motív, ktorý sa často vyskytuje v mnohých iných knihách (zmes súkromných dejín niekoľkých generácií jednej rodiny a verejných dejín štátu, rozpor medzi tradičnými hodnotami a túžbou po výdobytkoch moderného sveta) Rushdie podáva vďaka prvkom magického realizmu ako rozprávku pre dospelých, kde proti sebe bojujú dobro a zlo a posledné slovo má aj tak vždy osud...
dlouhé čtení,... zpočátku mě příběh zaujal, ale četl se mi čím dál hůř. Ale určitě má svou atmosféru, člověk může přímo cítit autenticitu prostředí i událostí.
Kniha mě doprovázela na cestách po Indii, takže se mi některé obrazy denně zpřítomňovaly... Děsivě autentické a (bohužel?!) stále aktuální. Úžasná forma.
Ačkoliv obsah se mi pomalu ale jistě zamlžuje, ten pocit ze čtení této knihy se zapomenout nedá. Nádherné, pestré, inspirativní. Řadím ji k tomu nejlepšímu, co jsem kdy přečetla a rozhodně se k ní chci jednou vrátit.
Měsíc a půl trvalo než jsem Děti půlnoci přečetl. Ukusoval jsem z této indické(ale přece jenom trochu poevropštěné) pochutiny jen po malých částech, byla totiž na mě příliš sytá. Na každé stránce tisíc (a jeden) podnětů k přemýšlení, to zkrátka nešlo jen tak zhltnout! Rozežral jsem se teprve až na konci a stejnak to nebyla žádná velká hostina. Ostatní knihy v mé knihovně už propadaly depresím, že se na ně nikdy nedostane. A to ještě nevěděly tu nejhorší věc – že si hodlám Děti půlnoci přečíst znovu.
Je to text, který má hvězdné parametry. Forma je nevšední a důmyslná, o obsahu se dá říci to samé, už dlouho jsem nečetl tak hutnou, inspirativní a literárními prostředky naplněnou knihu. Kdyby to nebyl naprosto nevhodný výraz, řekl bych, že Děti půlnoci jsou cool. Objektivní hodnocení dopadlo dobře a to subjektivní (a ne tolik racionální) snad ještě líp, neboť Salímův příběh je mi z jistých důvod blízký. Nikdy jsem neměl telepatické schopnosti, nikdy jsem se nezamiloval do nevlastní sestry(respektive nikdy jsem neměl nevlastní sestru), nikdy jsem se nepodíval do kouzelného pralesa Sundarbanu a můj počet prstů je už bezmála dvacet let konstantní. Přesto je mi hlavní hrdina sympatický, líbí se mi jeho nadhled, se kterým hodnotí absurdity, které ho v životě potkaly. Všechno ponížení už ignoruje, život s ním smýkal jak se mu zachtělo a dělal si z něj dobrý den, proč ho teda brát přehnaně vážně?
Ale už dost řečí… V Dětech půlnoci je toho mnohem víc, mnohem víc, než je schopný jakýkoliv komentáříček pojmout, než jsem já schopen pojmout. Pokud chcete znát opravdovou pravdu musíte si román přečíst a najít si v tom orientálním mišmaši to své.
Chcem čítať znovu! Rusdie a jeho indický magický realizmus ma úplne dostal. Len zďaleka Vám môže pripomínať Marquezov román Sto rokov samoty. Taktiež ide o príbehy rodiny troch generácií, no Rusdie mu dal vlastnú pečať a rozvinul príbehy Salíma a detí polnoci so zázračnými schopnosťami na pozadí historických udalostí v Indii. Kniha pozostáva z troch „kníh,“ no najviac sa mi páčili prvé dve, kde bol magický realizmus „najkoncentrovanejší,“ dokonca niektoré kapitoly si budem dlho pamätať, napr. Pohroma v koši na špinavú bielizeň alebo Rádio India. Môže sa Vám stať, že vás začiatok knihy trochu zmätie, pretože hrdina chce toho porozprávať strašne veľa naraz a nevie, kde by začal, no postupne Vás kniha úplne pohltí a každú stranu si užijete. Veľmi pôsobivý je i záver knihy, autor má celý čas na zreteli svojho čitateľa a prihovára sa mu. Viac neprezradím, no ak máte radi magický realizmus a výnimočné knihy, táto by nemala chýbať v zozname prečítaných. V tom mojom už je :-)
Štítky knihy
Indie telepatie anglická literatura rodina magický realismus Pákistán záměna dětí Bookerova cena hysterický realismusAutorovy další knížky
| 2009 |  Děti půlnoci |
| 2015 |  Satanské verše |
| 1990 | Hanba |
| 2018 | Zlatý dům |
| 2010 | Čarodějka z Florencie |
Súkromné dejny indického subkontinentu od Salíma Sinaího. Prejde všetky dôležité historické momenty, ktoré sa tam udiali od nezávislosti až do 70.tych rokov. Nadýchne sa kozmopolitnej atmosféry postkoloniálneho Bombaja či smradu Starého Dilí, na motorke sa popreháňa rýchlorastúcim pakistanským Karáčí a stratí sa na člnku v močiaroch bangladéšskeho Sundarbanu. Zmes histórie, geografie a mágie, kde práve posledná zložka je tá najpodstatnejšia.
Deti polnoci mali zvláštnu vlastnosť. Len ťažko som sa vedel prinútiť pustiť sa do čítania každej ďalšej kapitoly, ale akonáhle som už čítať začal, nebolo ľahké prestať. No predsa len na mňa trocha moc postmodernizmu. Množstvo odbočiek od hlavného rozprávania, no práve tie boli často veľmi zaujímavé. A tak... Ešte som asi na takúto literatúru nedozrel.