Děti poslouchají Pink Floyd

29.09.2024

Zvláštní a určitě nemusí sednout každému.
Párkrát se zde v komentářích objevuje srovnání s Helenkou Součkovou. Ano, svým způsobem to chápu, ale Gorkowova kniha je výrazně jiná. Sice se v ní také objevuje dětská naivita, ale jednak je poněkud korigována názory obdivované starší sestry, jednak ta západoněmecká realita byla výrazně odlišná. Takže nechtěný humor zde je také, ale v podstatně menší míře než v Budžesovi. Navíc je celý děj posouván k tragice tím věčným stínem smrti.
Originální vhledy do hudby hvězdného období PF mi leckdy připomněly moje vlastní názory, i když já jsem se k jejich hudbě dostal o něco později než autor, občas jsem s jeho názory nesouhlasil.
A ten epilog s Watersem nemá chybu.

11.12.2023

Dá se říct, že jsem vrstevníkem hlavního hrdiny. Bavilo mě tedy porovnávat své prožitky ze školního dětství s autorovými. Zásadní rozdíl a hendikep však byl dán samotným prostředím, kde my jsme si tu mohli poslouchat a snít Pink Floyd? Nemám staršího sourozence a nikdy mě nenapadlo, jaký silný formativní vliv mohou mít. Bohužel jsem se nedozvěděl, co měla sestra tak zásadního proti Mothers of Invention, že jimi strašila svého bratra.

06.02.2023

Jsem podobný ročník jako chlapec Alexander a některé historky mi připadaly velmi blízké. Pohled na monstra (a kdo jsou ta monstra) a jejich život pod postelí, v garáži či pod zahradou, vyrovnávání se strachy a obavami, některé příběhy ze školy i popis svérázných sousedů s opakujícími se vzorci chování.
A nad tím vším je starší sestra, nemocná se srdcem, ale se silou mládí rebelující proti zavedeným pořádkům a rodičům.
Vše rámuje hudba Pink Floyd, které jsem si kvůli knize po mnoha letech pustila (Roger Waters mne také svými výroky před pár lety naštval, tak jsem je přestala poslouchat).
Moc pěkný epilog.
A dobré, přesné postřehy stran lékařů a jejich dost nevhodného chování vůči nevyléčitelně nemocným dětským pacientům. Kdo nezažil, neuvěří.
Mám pocit, že by si Alexander mohl rozumět s českou holčičkou Helenkou Součkovou z Ničína. Oba velmi o věcech přemýšlí a hloubají.

edit: 8. 2. 2023 přikládám odkaz na článek. Že by přeci jen byl Roger Waters nejděsivější monstrum ze všech? https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-rusko-zada-aby-ho-roger-waters-hajil-na-zasedani-rady-bezpecnosti-osn-40422347#dop_ab_variant=0&;dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=3&utm_campaign=abtest214_doporucovane_medium_varA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

21.12.2022

Bylo potřeba se včíst a naučit se číst zvláštní autorův styl, ale když už jsem do toho vplula, bavilo mě to. To okouzlení hudbou (Pink Floyd především) bylo úplně nakažlivé. Samozřejmě do uší museli jít Floydi jako správný podkres. Autobiografické prvky dodávají na intenzitě. Některé historky a postavy, které se vyskytují v okolí Chlapce, jsou výborné. Jo, a skvělý epilog!

15.10.2022

Chvílema jsem měl záblesky do svého dětství, kdy se u nás s bratrem začal rodit náš entuziasmus pro hudbu. Tenkrát nebyl takový přetlak a jedna deska nebo kazeta se poslouchala do nekonečna. A stejně tak kouzelné to měli sourozenci Gorkowovi. Po další stránce, mě příběh moc nezaujal. Občas mi to přišlo jako vyprávění Petra Bajzy. Přesto je celkový dojem díky zmíněným flasbackům, Pink floydům a epilogu, spíše kladný.
60%

11.10.2022

Zpočátku jsem se nemohla začíst. Zvláštní styl, zvláštní názory, zvláštní rodina.
Ale nakonec jsem se chytla a poněkud trhlí a svérázní Gorkowovi mě náramně bavili.