Dětská nevěsta
Delphine Minoui , Nojoud Ali
Jen co bylo Nodžud deset let, otec ji proti její vůli provdal, aby nemusel živit tolik krků. Se svým mužem a jeho matkou pak prožívala peklo, znásilňování a bití. Nodžud neznala nic než dřinu a ústrky. Když ji jednou poslali pro chleba, pevně se rozhodla, že se domů už nevrátí.
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2014 , AlpressOriginální název:
Moi Nojoud, 10 Ans, Divorcée, 2004
více info...
Přidat komentář
Je to jen taková rychlovka. Kniha na toto téma by se dala určitě více rozepsat, abychom se dozvěděli detailnější informace z tradičního života místních a ne jen tak letem světem.
Kniha je pěkně odbytá. Přišlo mi, jakoby to autorka psala ve spěchu, aby to bylo rychle hotové. Nestačila jsem se ani pořádně ponořit do děje a už bylo po všem. Nepřijde mi úplně normální, že by ji nechali tak snadno utéct. Prostě ji pošlou koupit chleba a ona místo toho jede na soud a vymůže si rozvod. Trochu přitažené za vlasy. Nicméně holčičky mi bylo opravdu líto, smutné je, že se tohle opravdu ještě v dnešní vyspělém světě děje.
Knížka je dobře napsaná. Je to smutné dětství malé holčičky z Jemenu, která svou odvahou změnila další osudy mnoha dívek, které byly proti své vůli provdány. Škoda, že jsem nikde nenašla další osud této dívky.
Přečteno během jednoho večera. Silné téma. Děsivé. Jen to mohlo být napsané trochu lépe. Propracovaněji, poutavěji.
Při tématu této knížky je těžké napsat, že se mi to líbilo. Kniha je nicméně napsaná velmi čtivě, děj vás strhne, až si někdy během čtení říkáte, to snad ani není možné a hrdince málem hlasitě fandíte. Klobouk dolů před touto holčičkou, co všechno prožila a jak to všechno zvládla. Nedělám si ale iluze, že by došlo k rychlému zvratu a už by k tomuto nikdy nedocházelo. Toto je jen malá kapka v moři. :(
Poměrně odbyté, nesugestivní, po čase v hlavě zůstane jen mlhavá vzpomínka na otcem prodané děvče, které šlo k soudu a zvítězilo nad dospěláky - muslimskými muži. Už nevím, kdo jí pomohl, evidentně nějaká instituce nebo příbuzný, protože nedospělá dívka si odskočila pro chleba a rozhodla se, že se už nevrátí, prostě normálka, která bezprizorním dětem asi běžně prochází, mají alternativu kde klidněji žít, spát a kde jíst?
Pamatuju si na dvě silnější scény - novomanželská noc s manželem, jenž byl opilej a smrděl česnekem,vžila jsem se do děvčátka, jak pro ni musela být první noc odporná. Také vzpomínka na přísnou tchýni, která dohlížela na správně vydrhnuté těžké nádobí, zatímco holčička si chtěla jít hrát ven s dětmi. Vše, co se mi z knihy vybavuje. A to je při takhle silném námětu opravdu málo. Velice povrchní podání a neuvěřitelně snadný vykročení ke svobodě. Realita musí být v řadě případů drsnější, bez možnosti úniku. Toto bylo trochu o ničem, ani jsem si k hlavní postavě nestačila udělat silnější vztah.
Útlá kniha, ale obsahově silná. Změní se někdy tradice těchto národů? Jedno děvčátko je snad zachráněno, ale kolik je takových děvčátek o kterých se neví? Strašný život.
Kniha se mi zdála napsaná velmi dobře. Rozhodně ve mně vybudila pocity lítosti nad hlavní hrdinkou a hněvu nad útrapami, kteří jí ostatní způsobili. Dle mého názoru byla dostatečně podrobná. Konec byl ne přímo happy end, ale dopadlo to celkem dobře.
Je to téma pro které není každý vhodným čtenářem. Citlivějším čtenářům nedoporučuji.
Knih s touto tématikou jsem už přečetla hodně. Ve srovnání s ostatními je tato poměrně stručná, autorka se moc nerozepisuje. Přesto se knížka dobře čte a na tři dny mi byla společnicí do tramvaje při cestě do práce :)
Knížka mě nějak nezaujala. Určitě si děvčátko prožilo hrůzu, která ale není v knížce zachycená. Nějak to tam šlo všechno rychle a hladce. Nějak se mi nechce uvěřit, že by to šlo vše tak jednoduše, jak bylo popsáno. Pokud ano, je to fajn, ale na to, jak její otec a její manžel u soudu hrozil, že pošpinila rodinu ve jménu cti, tak holčičku bez dalších problému přijal zpět a odpustil jí. I holčička se z trauma, které prožila nějak rychle dostala. Přeskakovalo se tam a zpět. Nějak celému průběhu, ačkoliv by měl být popsán tak, jak se stal, nevěřím. Je to moc lážo plážo na mentalitu a kruté tradice země, ve které žila. Nějak moc všichni věří a pomáhají malé holčičce. Většinou to bývá tak, že dítě je ten poslední človíček, komu se věří a jeho slovo má nejmenší váhu. U soudu, jí stačilo, že vždy řekla, on lže u otce i manžela a byla rozvedná. Knížka mi spíš připadá jako zbožné přání spisovatelky nebo knížku jednoduše odbyla :o( Pokud se mýlím, a opravdu je knížka napsaná podle pravdy, byla bych ráda. Byla by to první knížka muslimského děvčátka, kterému se něco podobného v tak krátké době povedlo.
Dnes jsem si ji přečetla.Je to stručná zpověď malého děvčátka z Jemenu,která se vzepřela starým tradicím její země.Dívky jsou od mala vedeny k naprosté polušnosti a prodávány jako dobytek.Na druhé straně jsem si uvědomila jinou věc.Ano jsou to lidé zaostalí a podle nás krutí k svým dcerám,ale co my !!My žijeme v civilizované zemi.Zneužívání dětí je u nás trestné,dětská pornografie je u nás trestná.Tak proč se to děje u nás?Proč otci,dědové i strýci zneužívají děvčátka z rodiny.Vědí že je to špatně, nebyli vychováni jako v Jemenu.Kolik jen případů týrání a zneužívání vidíme v televizi.A úcta k ženě?Kolik jich bylo v poslední době zabito svými partnery a kolik jich je týráno ?Nedozvíme se nikdy přesné číslo .Otázka tedy je - co je ksakru z některými muži (a to i studovanými)v nepořádku ?????
Děsivý příběh malé dívky- ano je zvláštně popsán, ale to co si musela vytrpět Nodžur ve svých 9 letech je naprosto děsivé a pro nás nepochopitelné. Je dobře, že se píší i takovéto knihy, abychom věděli ,co všechno je možné. Co se děje v chudých zemích na Arabském poloostrově, kde právě chudoba ,nevzdělanost a místní kultura má vliv na provdání dcer ,někdy i teprve sedmiletých. Je dobře ,že se Nodžur rozhodla stát advokátkou a bojovat za práva těchto nešťastných dívek.
Právě jsem dočetla tuhle knihu a hned jsem si "vygooglovala" malou Nodžud. Když jsem na fotkách viděla, jaká je to holčička, chtělo se mi plakat. A to ten příběh nerozvinula do podrobností o životě, jaký v té době žila. Pravdou je, že knih s podobnými tématy už jsem několikrát četla a přestože se mi zdá neuvěřitelné, že se někde žije tak barbarským způsobem, ráda se k tomuto tématu vracím. Člověk by nevěřil, že ve 21. století někde není kanalizace, elektřina - zkrátka středověk, který pokud člověk na vlastní oči neuvidí, tak tomu neuvěří. Tato kniha mě opět ujistila, že se vlastně u nás máme naprosto královsky a svobodně a že moje dcera vyrůstá úměrně svému věku ve šťastné rodině.
Prijde mi jakoby tu kniznu Nodzud nenapsala . Doufala jsem se si zase nad necim pobrecim a ono nic . Uprimne byla ztrata casu knizku cist ...nic noveho ,zadna zapletka ......skoda
Škoda, že nebyla pořádně propracovaná. Příběh měl obrovský potenciál, stejně jako všechna podobná témata. Na konci knihy vlastně zjistíte, že byla o ničem a nedozvěděli jste se nic nového.
kéž by se našlo víc lidí, co má odvahu bojovat - a kéž by to konečně vedlo k nějakýmu velkýmu třesku! Jsem ráda, že holčička bojovala a vyhrála. Doufám, že se jí povede dobře a splní si svůj sen, stát se právničkou a pomáhat podobně stiženým holčičkám.
Kéž by se našlo víc statečných lidí jako je Nodžud, předčasně vyspělé děvčátko i její teta, která ji podporovala ač se proti ní mohl obrátit hněv celé rodiny a společnosti, právnička, která se nebála zahájit proces a medializaci....
Pro naši kulturu nepochopitelné jak rodiče mohou provdat děti v deseti letech.
Nodžud má velkou odvahu,co musela prožít je naprosto přišerné.
Smutné detstvo maloletej dievčiny, ktorú vydali proti jej vôli...v moslimských krajinách je to bežné...
Ona sa napriek všetkému zoprela a bojovala za svoju SLOBODU...
Smutný, no silný príbeh...
Knihy s touto a podobnou tématikou mám rada, takže mne sa páčila a ODPORÚČAM