O mé rodině a jiné zvířeně

29.07.2018

Vrátíte se do dětství, jak jste běhali v poli, šťourali se v potůčku, odkrývali kameny, stavěli skrýše v keřích a mazlili se s koťaty. Moc pěkná knížka, která pohladí.

19.04.2018

Ke knížce jsem se dostala přes seriál. Opravdu velmi povedená, nemám, co bych vytkla. Krásně napsané, popisné pasáže přírody se krásně střídají s příhodami s rodinou. Mohla bych se dál rozplývat, ale to už za mě tady udělali ostatní. Všem doporučuji a už si v antikvariátu rezervuji další knížku od Gerryho.

08.04.2018

Moja milovaná kniha, ktorá je taká plná humoru a pohody, že mi zlepší náladu, nech už sa cítim akokoľvek. Gerald Durrell bol nadšeným prírodovedcom, ale ako sám priznáva, jeho vzdelanie v ostatných oboroch nestálo za veľa. Nedávno som sa v životopise od Douglasa Bottinga dočítala, že Durrell poslal túto knihu pred vydaním na kontrolu Theovi Stephanidesovi, ktorý bol na Korfu jeho mentorom. Theo mu opravil zopár chýb a dodal, nech v opise divadelného predstavenia o bitke pri Termopylách preboha prepíše „Turci“ na „Peržania“, pretože pri Termopylách Turci nebojovali.

02.02.2018

Tuhle knihu jsem dostala od mamky k Vánocům, moc jsem si ji přála. Jako malá jsem totiž dostala na zapůjčení v lete od dědy Ptáci, zvířata a moji příbuzní kterou jsem zhltla a chtěla další díl. Je to můj nejcennější poklad co mám protože mamka uz davno nežije a ja si pokaždé pri jeji četbě vzpomenu jak jsme se některým uryvkum společně smály.

26.12.2017

Milé vyprávění o dětství příštího biologa na řeckém ostrově Korfu.
Na onom ostrově jsem se před lety o prázdninách usalašila pod košatou olivou a měla výhled na moře i na půvabnou vesničku. Asi za hodinu se začali trousit angličtí turisté s útlou knížkou v ruce a pořád si v ní četli. Pak ukazovali na bílý dům a na modrou zátoku a podivovali se, jakoby cosi porovnávali a nadšeně mezi sebou diskutovali. Když jsem zpozorovala už asi desátého, říkala jsem si, co blbnou? To je nějaká epidemie nebo co? A protože jsem příšerně zvědavý tvor, nedalo mi to a šla jsem na výzvědy.
V místní kavárničce jsem si opodál objektů mé detektivní práce dala frapíčko a nenápadně šilhala, až mne oči bolely, po té knize, co jim nedala pokoje. Když jsem odcházela, prokmitl mezi Angličany kousek titulu: ald Durre. Nójo!!! Rozsvítilo se mi a už jsem to chytla taky: tak támhle to je ten dům, kde rodina bydlela, tohle je ta terasa, kde maminka pletla a tady v té zátoce učinil malý Gerry své první biologické výzkumy! A navždy se proměnil můj vztah jak k tomu místu tak ke knize. Dotkla se mne minulost a teď mohu kdykoli knihu nejen přečíst, ale i prožít.

04.12.2017

Krapet bláznivá rodinka v čele se stoicky klidnou matkou. Mladý Gerry je sympaťák, ale za bráchu bych ho asi tak úplně nechtěl. Každopádně, život na Korfu je mi tak nějak velmi blízký a věru přiznám, že jsem jim jej záviděl. Příběhy byly jemné a laskavé a ke všemu se člověk i přiučí nové věci o cizokrajné fauně a flóře a taky o životě místních lidí. Kniha se mi líbila a určitě se k ní vrátím. Můžu jen doporučit.

17.11.2017

Celkově se mi kniha moc líbila. Příběhy o tom co všechno Gery objevil za živočichy a přitáhl je domů bylo fakt úžasné. Jeho rodina byla velice zajímavá. V některých situacích jsem viděla samu sebe. Například když omylem shodil gekona přímo před ropuchu. Všem milovníkům živočichů vřele doporučuji.

12.11.2017

Lehká, úsměvná kniha mě dostala! Líbil se mi její styl, neotřelost a moudrost, která z jednotlivých příhod vyplývá. Doporučuji na dovolenou nebo na odreagování. Souhlasím s komentářem níže, že být matkou této rodiny muselo být fakt dost krušné.

11.11.2017

Laskavá, překypující humorem a rodinnou pohodou přesto, že matka to asi neměla úplně snadné. Nadhled a životní optimismus, nikdy nekončící zážitky se zvířaty, přírodou i řeckými sousedy. Škoda se nepotkat s Durrelovým viděním světa.

31.10.2017

Milá kniha, v dnešní době už se nic podobného opakovat nemůže, Gery měl krásné dětství a klobouk dolů před matkou :) , to co ona bych určitě nezvládla

18.10.2017

Oblíbený autor. Veselé příhody se zvířaty z dětství známého zakladatele zoologické zahrady. Z Korfu jsem bohužel zatím viděl jen jednou z lodi přístav, a ještě to bylo v noci.
-
2018 08 26 - Naposledy jsem ji četl asi před deseti lety. Neodolal jsem. Hvězdičky jsem tehdy dal hned. Širší komentář, jaký mám rád, napíši, až bude příležitost se vrátit, a znova si ji přečíst. Je to takový, tentokrát již o něco starší "Hýta a Batul," ve fázi objevitelské. Příběhy jej zachycují ve věku kdy mohl své aktuální zájmy poněkud rozšířit a prohloubit, byť, pravda často trošku neočekávaným způsobem. Knížku doporučuji zvířátkomilům, ale i všem rodičům a učitelům, stejně jako sousedům mladých objevitelů. Pro "postižené," je studánkou ze které mohou čerpat energii a trpělivost k životu s nejmladší generací, i její výchově. Aktuálně "nepostižení," se nad ní určitě budou přinejmenším dobře bavit. Pro každého je příležitostí ke vzpomínkám na vlastní dětství, byť tak pestré, jako v případě pana autora třeba nebylo.

13.10.2017

Dostala jsem kdysi od kamarada jako jednu z jeho nejoblibenejsich a nejvtipnejsich knizek... Tak jsem se v ramci vyzvy hecla,ze si ji po x letech konecne prectu dal nez na 20.stranku. Dala jsem to,ale byl to dlouhy boj. Sem tam knizka vykouzlila usmev na tvari,ale nejvtipnejsi a nejrychleji ubihajici mi pripadala asi az predposledni kapitola,coz je,aspon pro mne,fakt pozde. Zachranovala to trosku jmena ochocovanych zvirat,preci jenom Bobek a Blink ci Dracata jsou vybornou inspiraci,kdyby mi nahodou nekdy mel po dome pobihat nejaky tvor. Nekdy pro me byly popisy realne az tak moc,ze jsem se oklepavala... Aspon jsem si ten sychravy podzim trochu prozarila korfskym slunickem,ale znovu se na tuhle vypravu urcite poustet nebudu.

20.09.2017

výborná kniha sršící humorem, ale ruku na srdce, klobouk dolů před Durellovou matkou,tolik havěti bych doma nesnesla.

26.08.2017

Moje nejoblíbenější kniha od Durrella. Četla jsem ji dvakrát a rozhodně ne naposledy. Nikdy už nezažijeme původní krajinu a lidi z ostrova. Avšak mladíky dychtící po poznání fauny doufám ano.

25.07.2017

Konečně jsem si to přečetl celé, a ne jen pasáže, které jsem znal z vyprávění. Jako celek to působí ještě více milým dojmem než historka o škorpióní matce v krabičce od sirek nebo o všetečných Dráčatech, která si zasedla na Larryho...

10.07.2017

Knihu jsem četla jako malá s velkým nadšením v době, kdy mě "ovládala" posedlost knihami Geralda Durrella. Nevím, jak by se mi líbila dnes, zjistila jsem, že mi ve vzpomínkách poněkud splývá s knihou Ptáci, zvířata a moji příbuzní, kterou jsem četla zřejmě jako první. V té době jsem přečetla téměř všechno, co u nás od autora vyšlo a k většině titulů se už asi vracet nebudu. Nicméně, kdo autora nezná a má rád anglický humor, ať určitě vyzkouší, jak se mu bude líbit.
Dovoluji si jen opravit - originál je mnohem starší, než je uvedeno výše, poprvé kniha zřejmě vyšla již v roce 1956, ne 1989.

03.07.2017

Kniha mě opravdu moc nezaujala, dočetla jsem jen kvůli povinné četbě. Některé pasáže nebyly úplně k zahození, ale příliš časté rozbory středomořské fauny-nic pro mě, ale kdejaký biolog by možná jásal. A pak to již zmiňované využívání vlídných místních obyvatel se mi velmi příčilo. Na druhou stranu úplně neodsuzuji, druhá polovina byla lepší.

31.05.2017

Mé první setkání s Geraldem Durellem a je z toho můj soukromý čtenářský objev roku!!! Tak dobře a vtipně píše opravdu málokdo. Stavím jej po boku Aldouse Huxleyho a Jacka Londona.

23.04.2017

Musím říci, že první polovinou knihy jsem se těžce prokousávala. Špatně se to četlo a pak sáhodlouhé kapitoly o hmyzu. Naštěstí jsem se nenechala odradit a nelituji toho. Druhá polovina byla zajímavější, čtivější, vtipnější, prostě celkově mnohem lepší. Jen jsem dost litovala paní Durrellovou, se kterou mohly děti orat a vláčet (hlavně nejstarší syn).