Zahrada bohů

14.12.2024

Udržet ve všech třech dílech volného souboru knih stejně špičkovou literární úroveň je mistrovské dílo samo samo o sobě.

23.08.2024

Durrel je můj oblíbenec. Opět moc pěkné.

16.08.2023

Tento díl se mi líbil nejvíc, vtipné příběhy, krásný popis krajiny.

07.07.2022

Povedlo se mi přečíst závěrečný díl „Korfské trilogie“ na Korfu, což mu rozhodně dodalo na plasticitě. Pojmy jako „město“ nebo Liapades už pro mě nejsou abstraktní; umím si přesně představit, kde Margo políbila škrpály svatého Spyridona; na prašných cestách mezi olivovníky jsem v duchu viděla malého Geralda jedoucího na Sally s ušisky čouhajícími ze slamáku. A hlavně, hlavně už znám vilu Durrellových i zátoku, kde asi kotvívala Bublina. Zkrátka Korfu, s kterým jsem se (stejně jako můj otec a dědeček) důvěrně seznámila z Durrellových knih, je mi teď ještě důvěrnější.

Ale nemyslím, že se mi 3. díl líbil nejvíc jen kvůli tomu. Je zralejší, a to i spisovatelsky, byť houšť adjektiv by potřebovala prosekat (Hemingwaye by z nich stoprocentně ranila mrtvice). Příběhů o rodině Durrellových i zvířátkách, od plšíka po strašníka, je tak akorát. Objevují se tu Theodor a rádža Džidži, pravděpodobně nejcharismatičtější z korfských obyvatel/hostí (ačkoli v seriálu je mám radši než v knihách). A láska k ostrovu, Řekům i přírodě, spojená s jejich znalostí, dodává autorovým vzpomínkám velice příjemný tón.

Obdivuji Gerryho, který ve svém dětském pokoji prováděl operace zlomených ptačích křídel, a přeji mu těch pět let mezi olivovníky prozářenými světluškami.
Mimochodem mě potěšilo, že hodně věcí se na ostrově nezměnilo - třeba klepy probírané na náměstí, protože tu každý každého zná. Nebo zákonitost, že libovolný pokus něco organizovat ústí do katastrofy (vítání královské návštěvy), což je fenomén jaksi trvalý a panhelénský. A pak mě také těší, že některé věci se naopak změnily alespoň častečně; například, jistě i Gerryho zásluhou, zacházení s oslíky.
PS. Titul této knihy, „Zahrada bohů“, si Korfané vepsali do Durrellova památníku na náměstí. :)

26.11.2020

Nejslabší z celé trilogie. Jsem ale fanda a pod pět hvězd prostě u Geralda jít nemůžu.

13.03.2020

Vynikající a velmi vtipná kniha, spousta historek je lehce přikrášlených, ale celkově je to pohodová řecká jízda, jedna z nejlepších Durellových knih!

Knížka zábavná, neztrácí dech, ale ten překlad (mám z 1996) je prostě strašnej!

06.10.2019

Roky jsme netušila, že knížky pana Durella o Korfu mají i třetí díl. Před chvílí dočteno a jsem zase nadšená. Úžasné historky, vkusný humor, skvělá atmosféra, zvířátka, rodina...prostě paráda. Můžu jen doporučit všem milovníkům zvířat, ale vlastně všem, kdo hledají inteligentní a milý homor, který zaženě splín. Tohle je to pravé čtení na prázdniny, pro volný čas, vlastně kdykoli.

20.07.2019

Úžasné vyprávění, na kterém mě mrzelo jediné... bylo to příliš krátké. Durrellova dobrodružství bych mohla číst donekonečna... Skvělá kniha, hotová léčba duše, po dni plném stresu. Když chce člověk aspoň na chvíli utéct daleko od trablů běžného dne v práci, stačí sáhnout po jedné z jeho knih.

12.09.2018

Po dlouhých asi dvanácti letech jsme se stavili s mužem na siestu u našich úžasných přátel na řeckém ostrově Korfu. Jsou stále stejní. Jako kdybychom se viděli naposledy minulý týden. Pohostili nás vůní moře, veselými historkami, zápalem pro každou havěť a žoužel a mnoha maminčinými dobrotami. Občas se stavil někdo z báječných přátel slečny Margot, Mandloňového kvítku. Nebo prošel kolem někdo z řeckých sousedů. Trochu jsme pomohli Gerrymu vyhrabat všech jedenáct štěňat. Škoda, že nám ani jedno nechtěli vzít do letadla:( Když jsme pak tři dny jezdili po ostrově, dívali jsme se na vše zcela novýma očima!! Často jsem se pak na plážích při čtení smála nahlas.
Díky Gerry za tolik nadšení a srdečné atmosféry.

17.07.2018

Já už si snad ani neumím představit léto bez této knihy!

10.05.2017

Gerald Durrell je moje srdcovka a nemohu jinak,než dát pět hvězdiček.

07.05.2013

Stejně jako ostatní knihy o Durrelově dětství na Korfu je tato knížka úžasná a vhodná i k předčítáním dětem, hemží se zvířátky, o kterých člověk už slyšel nebo taky nikdy neslyšel a vyloženě vzbuzuje touhu rozjet se na Korfu a otáčet tam kameny, jestli pod nimi někdo nebydlí :-)