Deus ex machina
Ferdia Lennon
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/535506/bmid_deus-ex-machina-660c389d38efb.png
5
17
17
Na ostrově Sicílie, uprostřed peloponéské války, Syrakusané přišli na to, jak naložit s přeživšími Athéňany, kteří měli tu drzost napadnout jejich město: nahnali ubohé válečné zajatce do kamenolomu a nechali je tam hnít. Lampón a Gelón, dva nezaměstnaní hrnčíři se slabostí pro poezii a pití, hledají způsob, jak zabít čas, a tak se vydají do lomu, aby Athéňany nakrmili. Ale jen pokud se jim podaří zarecitovat pár vybraných veršů jejich oblíbeného dramatika Eurípida. Netrvá dlouho a oba kamarádi spřádají plán na režii plnohodnotné inscenace Médeii. Koneckonců, můžete lidi nenávidět, ale milovat jejich umění. Ale jak se blíží premiéra, to, co začalo jako legrace, rychle spustí sérii mimořádných událostí a naši svérázní hrdinové si začnou uvědomovat, že inscenování hry může být stejně nebezpečné jako boj ve válce, s nejrůznějšími riziky pro život, zdraví i přátelství.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2024 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Glorious Exploits
více info...
Přidat komentář
Kniha se vůbec nečte lehce, je to částečně tématem, kterým není primárně divadlo, ale lidská přirozenost. Otvírají se tu mnohé otázky a nejvíc asi ta, zda jsou lidé v jádru dobří nebo zlí. Jestli myslíte, že jak kdy a jak kdo, tak jste asi na stopě. A divadlo je opravdu magie, jen to někdy nestačí. Zvláštní kniha s hlavním antihrdinou, jehož civilnost mi chvílemi šla na nervy, za což jsem ubrala jednu hvězdu.
Ty jo, tak to bylo něco! Něco, co jsem ještě nikdy předtím nečetla, historie v moderním kabátku, dobré kombo. A postavy, které si oblíbíte a najdete si k nim cestu, i když to napoprvé tak nevypadá, protože se občas chovají jako blbci, ale pak udělají něco, čím vás dostanou.
Titul sám o sobě je stejně pozoruhodný jako obálka a téma má v sobě přitažlivost, že zvědavost zvítězila.
Jo, googlila jsem, a ani se nedivím tomu propojení fantazie v takovém prostředí s historií dělají své.
Příběh z doby kdy Řekové byli kolonizátoři a přes násilí a války které rozsévali, jejich kultura, ta v ústním podání v herních dramatech, byla ceněna.
Citáty co se zaskvěly :" Děláme poezii", zašeptá. "Kdyby to bylo jednoduchý, nic to neznamená."
"Hlad, jaká to zvláštní věc. Vychází každá láska z nedostatku? Utváří právě nedostatek emoce? Nikoli přítomnost, ale její opak. Abyste došli naplnění, musíte být nejdřív prázdní?"
"Říká se v nejlepším divadle nejde o to něco ukázat, ale najít."
"Selský rozum je selský, postrádá představivost a zakládá se pouze na precedentu. Když se jím člověk řídí, vždycky o něco přijde - buď o majetek, nebo o kus sebe. "
Je tam krásně v Syrakusách, inspirativní prostředí pro oživlou, dávnou, pestrou historii.
Ač je to román ze starověku, je neskutečně moderní. Možná k tomu přispívá i ten fakt, že je psán současným jazykem bez jakýkoliv archaismů. Naopak Lennon používá termíny, které se do mluvy dostaly až ve dvacátém století. Situace v příběhu jsou leckdy dramatické, jindy nemají svým humorem daleko ke karikatuře. Čtenář je tak neustále napjatý jak struna, co dalšího si pro něj autor ještě přichystal. A věřte mi, není toho rozhodně málo.
Celé v recenzích.
Zvláštní kniha, která klame svou obálkou. Působí vtipně a sleduje vás, kamkoli se hnete. Možná si myslíte, že taková bude i uvnitř, ale ona ... není. Je smutná a svým způsobem velice tragická. Je božská a zároveň na pokraji života, který v té době měl jen pramalou cenu.
.
Athéňané nepochodili a Syrakusané je nahnali do kamenolomu, kde prostě... existují. Den za dnem tam čekají, až je vysvobodí smrt, která je občas přeci jen milosrdná. Jenže pak se objeví Lampón a Gelón - dva hrnčíři s láskou k pití a poezii, kteří se nudí. Rozhodnou se tedy za kus poezie dát kus jídla. Ale nemůže to být jakákoli poezie, ale pouze Eurípidus.
.
Nakonec se rozhodnou, že tomu dají styl. Že tomu dají život a zinscenují Médeu. Mají herce, kteří v sobě ještě našli sílu bojovat, mají jídlo, hudbu, lásku v srdcích. A nakonec mají dokonce i publikum ...
.
Prvních pár stran opravdu působilo trošku komediálně, ale to se hodně rychle změnilo a konec to jen potvrdil. Četlo se dobře, možná víc než to. Podobnou knihu neznám a jelikož mám sama toto období ráda, bavilo mě to, až na ten delší začátek, kdy si musíte najít cestu k hlavním "hrdinům". Tu cestu si ale najdete a pak ... no, pak vás to možná bude mrzet.
U této knihy 100% platí rčení: ,,Nesuď knihu podle obalu." Ona totiž vypadá na bláznivou komedii, anotace tomu i lehce napovídá, ale příběh má v sobě mnohem víc.
Příběh z doby antiky o touze, síle přátelství, neutuchajícímu humoru, chuti do života a o lásce.
Ještě se mi nestalo, aby se mi v průběhu čtení tak měnily emoce. Ze začátku byl příběh komický, skoro až tragikomedie. Po půlce to začalo být vážnější a konec?! Tam už byly potoky slz.
Příběh je psaný naší mluvou, takže očekávejte občas peprnější výrazy typu vole. Můžete oponovat, že tohle tam prostě nepatří. Sama bych s vámi souhlasila, ale uvidíte, že patří. Autor to pojal moderněji, s čímž se, v tomto případě, dokážu smířit.
Máme tu dva hlavní hrdiny, režiséry, milovníky Eurípida, dlouholeté přátele. Každý je jiný. K Lampónovi jsem si našla cestu až po 200 stránce. Neseděl mi svou povahou, rozhodnutími, jež vykonal. Typický Pat a Mat. Ale v průběhu příběhu se nám Lampón otevírá, zjišťujeme, že vůbec není takový trouba. Gelón byl od začátku kápo. Jeho sebejistota, láska k poezii, nebojácnost. Gelóna jsem si zamilovala hned. Důležité je ale uvědomění, že bez jednoho či druhého by to nebylo ono.
Pokud jste nevěděli, o čem Médea a Trójanky jsou, tak v Deus se to dozvíte. Nečekejte nic podrobného, ale povědomost o těchto hrách dostanete.
Za mě vřele doporučuji k přečtení. Je to jedna z nejzajímavějších knih a zároveň nejpřekvapivějších. Nečekala jsem tak duševně silný příběh, který nenechá vydechnout, dokud jej nepřečtete celý. I když vás nemusí lákat vypouklé oči na obálce, tak vězte, že budete mile překvapeni. Po nějaké době si knihu znovu přečtu, protože tohle stálo za to.
Děkuji Nakladatelství Beta za poskytnutí výtisku v rámci spolupráce.
Deus ex machina je kniha, po které bych normálně asi nesáhla, kdyby mi nebyla nabídnuta v rámci spoluprácea kdyby mi Jirka Ondera z Bety sám nenapsal, že se jedná o zajímavou knihu a číst ji rozhodně bude. Řecko a Řím jsou období, která mě nikdy za srdce nechytla. Tím nepopírám jejich význam, ale už na škole jsem data a jména z téhle doby nesnášela. "Machina" je ale přesto kniha, která mě zasáhla a která přináší příběh Gelóna a Lampóna v takové podobě, že Vám přirostou k srdci. Jedná se o příběh plný přátelství, laskavosti, překážek a jejich řešení. A jsem jsem strašně ráda, že se mi tahle kniha dostala do rukou. Tohle období a primárně syrakúsy mám teď o něco radši.
Moje hodnocení: 9/10
Deus ex machina
Musím se přiznat, že jsem netušila, jak moc se mi ten příběh dostane pod kůži. Kniha je sice nenápadná svou obálkou, ale uvnitř se skrývá něco tak originálního, co vás chytne za srdce a zároveň pobaví, nechtělo se mi z příběhu odcházet.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků