Deváté dítě
Frank Rossavik
Kniha vypráví životní osudy Edgara Brichty, narozeného v roce 1930 v židovské rodině v Bratislavě. Po vypuknutí války na podzim roku 1939, kdy se situace pro osoby židovského původu v Československu ještě více zkomplikovala, se Edgarovi rodiče dozvěděli o možnosti poslat svého syna do tehdy neutrálního Norska. O čtyři roky mladší sestra Vera byla na cestu příliš malá. Dohromady odjelo z Československa do Norska 37 dětí. Edgar byl umístěn u manželského páru v Bergenu v západním Norsku. V dubnu 1940 však obsadili Němci i Norsko a v roce 1942 bylo také zde přikročeno k zatýkání a deportacím židovského obyvatelstva. Edgarův pěstoun se navíc stal členem Národního sjednocení - norské národně-socialistické strany - a záhy byl Němci dosazen na místo starosty v obci Laksevag nedaleko Bergenu. Jak je možné, že židovský chlapec přežil druhou světovou válku v rodině předního nacistického činitele? Jeho pěstoun byl nejen kolaborant, ale také přesvědčený antisemita a s Edgarem měl několik konfliktů, nicméně paralelně mezi nimi vzniklo silné osobní pouto. Důležitou roli v Edgarově osudu sehrála také pěstounka, která se o politiku nijak nezajímala, a několik dalších osob, jež Edgarovi během války i později pomáhaly. Po podepsání míru se Edgar rozhodl k návratu domů. Důvodem byla jeho snaha najít své rodiče a sestru. Po dlouhém a složitém pátrání se mu podařilo zjistit pouze to, že se v roce 1942 dostali v jednom transportu do Osvětimi, kde také zahynuli. Edgar žil po skončení války chvíli v Československu. Zde se v sionistickém táboře v Bratislavě připravoval na emigraci do Izraele, na poslední chvíli se však rozmyslel a po složitých jednáních se vrátil do Norska. V té době už byl jeho norský pěstoun odsouzen za vlastizradu. Edgar udržoval s pěstouny kontakt až do jejich smrti v 90. letech. Později Edgar emigroval do Kanady a USA a stal se nejprve vojenským a poté dětským lékařem. Dnes žije v Kalifornii se svou ženou, která také pochází ze Slovenska a válku přežila za podobně dramatických podmínek, a se svými pěti dětmi. Kniha se opírá o rozsáhlý rozhovor s Edgarem Brichtou i jeho současníky a o množství archivních materiálů.... celý text
Přidat komentář
Skutočný príbeh o chlapcovi zo Slovenska, ktorého cez vojnu ukrýval nórsky fašista. Kniha je napísaná dosť jednoducho, veľmi rýchlo sa číta, ale príbeh je originálny, zaujímavý a dojemný.
Deváté dítě
Ačkoliv se jedná o poměrně tenkou knihu, tak je objemná svým obsahem. Příběh je vyprávěn z pohledu malého chlapce, který musel opustit svou rodinu ve velmi nízkém věku. Tento pohled je velice zajímavý a dosud jsem takovouto knihu zatím nečetla. Autor vyprávění doplňoval historickými reáliemi, což umocňovalo celý příběh a čtenář přesně věděl, kde je a jak daná doba vypadala. Kniha je psaná částečně jako bádání a částečně jako vyprávění příběhu, což mě osobně se velice líbilo. Sama jsem takový historický badatel, takže to byl přesně šálek mého čaje. Jsem moc ráda, že existují takovéto knihy, aby poukázaly na zvěrstva a hrozné osudy, které se staly, ale také na to, kolik skvělých lidí existovalo a pomohlo zachránit x lidských životů. Zároveň kniha ukazuje, že nic není jen černé a nic není jen bílé. Nesmíme zapomenout a jako světová populace bychom se měli poučit a nepodléhat propagandám, aby se historie už nikdy neopakovala. Kdo má rád tento druh literatury, tak určitě doporučuji. Kdo je slabší povaha, tak vzhledem k dětské linii tuto knihu radši nečtěte.