Devatero pohádek
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/502848/bmid_devatero-pohadek-638324ae85f5c.jpg
4
1184
1184
Devatero pohádek Karla Čapka, s ilustracemi jeho bratra Josefa, bezesporu patří do zlatého fondu literatury pro děti. Pohádky původně vznikaly jednotlivě a prvního knižního vydání se dočkaly v roce 1932. Autor s milým a vřelým humorem, pomocí pohádkových příběhů, objasňuje různé jevy běžného života a vysvětlí nám spoustu faktů ze psí a kočičí říše či tajemství profese pošťácké, loupežnické, vodnické i doktorské. V tomto našem souborném vydání najdete všech devět pohádek a tři další jako přídavek: Velká kočičí pohádka, Pohádka psí, Pohádka ptačí, První loupežnická pohádka (1. přídavek od Josefa Čapka), Pohádka vodnická, Druhá loupežnická pohádka, Pohádka tulácká, Velká policejní pohádka, Pohádka pošťácká a Velká pohádka doktorská… a dvě krátké, které běžně v Devateru nebývají: O začarovaném tulákovi a O šťastném chalupníkovi.... celý text
Přidat komentář
Pohádky, které čteme už ve druhé generaci a i když je Evi jen 5-ti letá, moc se jí líbí. Nejvíc ovšem Pošťácká pohádka, jak skřítkové poznají, jestli v dopisech někdo posílá své srdce. I mně se pohádky stále líbí, Karel Čapek má obrovskou slovní zásobu, s kterou umí pracovat, pohádky jsou vlídné a jsou tam pro děti i věci nebo spíš činnosti, které neznají, tak si můžeme po pohádce pěkně povídat.
Musím přiznat, že Devetero pohádek nepatří mezi mé favority mezi pohádkami, nejhůř hodnotím Velkou kočičí pohádku. V poslední době zjišťuji, jaký byl Karel Čapek úžasný PAN spisovatel, ale Devatero pohádek považuji za slabší dílo ve srovnáním s dramaty. Nicméně 4* si zaslouží.
Velmi milé pohádky, které stojí za to. Originální jsou jak příběhy, tak vyjadřováním, kdy například autor za sebe dokázal nastřádat tolik synonym, někdy i podobných slov, že člověk musí žasnout, jaký rozmanitý ten český jazyk je. :)
Nepamatuji se, zda jsem ji četla jako malá, ale teď jako dospělec, jsem si ji moc užila, hodně jsem se u ní nasmála a vychutnávala si plnými doušky překrásnou hru slov, lehký tanec příběhů a obdivuhodnou autorovu fantazii.
Vtipné, chytré a zábavné pohádky, které pobaví malé a možná o trochu víc i velké čtenáře. Mezi mé nejoblíbenější budou už asi napořád patřit Velká pohádka doktorská a pohádka Pošťácká. A samozřejmě nezaměnitelné ilustrace Josefa Čapka (a i jedna pohádka).
Jako dospělák s radostí čtoucí hravou, krásnou a nekonečnou češtinu jsem si tuhle knížku opět, už asi po dvacáté, užila. Jako předčítající rodič jsem ale nově naplněna pochybnostmi, jestli si to stejně radostně užívají i děti. Aspoň ty naše – jsme multilinguální rodina a jim je zatím bližší holandština a měla jsem trochu potřebu jim častěji něco objasňovat a „překládat“. Ale snad jen sýčkuji! Pro mě bylo třeba obohacením to, že teď z pohledu člověka učícího se právě holandsky, jsem si v Detektivní pohádce uvědomila, že tlustý holandský detektiv Valijse (pozor, někdo můžete mít jiné vydání, kde figuruje jako francouzský detektiv Valis!) se holandsky čte jako „valejse“, což zase věci přidalo nový rozměr :-)
Samozřejmě pět hvězd a do dětské knihovničky (a vlastně i dospělácké knihovny) rozhodně patří!
Tak se mi tak přihodilo, že i já jsem se k této knize dostal- díky mé ženě, která má u svých rodičů zázračnou truhlu, kde najdete jakékoli poklady naší literatury. Pohádku o černokněžníkovi, co spolkl pecku ze švestky jsem poslouchal, když ji četla nemocné vnučce a tak se smály, že jsem neodolal a poté, co obě holky usnuly nad nedotčenou pohádkou jsem potichu zhasl lampu a pohádku si dočetl vedle v pokoji - přiznám, že nejen pohádku, ale když dnes odpoledne obě holky odjely, zašil jsem se s těmito pohádkami před celým světem a bylo to opravdu velice poklidné a milé nedělní odpoledne . A přiznám se, že jsem se i kolikrát zasmál, jen mi chybělo jedno - přeci jen, když to čte babička a já jen s vnoučaty poslouchám, je to o moc příjemnější- přeci jen ty babičky to čtení zvládají a jejich změny hlasu při čtení jsou nenahraditelné. Už moje babička to uměla famózně a moje žena je v tomto naprostý profík.
Klasika, kterou je radost číst, neboť Karel Čapek si uměl tak nádherně hrát s českým jazykem, je to studnice synonym a přirovnání. Pravý poklad českého jazyka.
Super pohádky, chytře napsané a neuvěřitelná slovní zásoba. Jsem ráda, že jsem je konečně dočetla a určitě si je ještě někdy přečtu
Přímo mistrovské dílo, páni Čapkové. Tolik slovní zásoby a synonym, velmi podařené a vtipné pohádky, nejen pro děti.
Moc pěkné pohádky, doporučila bych je však spíše starším dětem. Čapek opět použil nádherný jazyk a ukázal, jak je čeština rozmanitá. Moc se mi líbilo, že se děti nenásilnou formou seznámí se slovy z několika oborů či poznají zákonitosti přírody.
Můj milovaný Karel Čapek s jeho neuvěřitelně bohatým jazykem a dětskou fantazií. Nádhera.
Devatero pohádek, které dětem vysvětlí spoustu jevů, se kterými se
mohou v životě setkat, tak třeba např. listovní tajemství, ... taky dětem objasní nejrůznější termíny ... z profese pošťácké, řemesla vodnického i zlodějského :-) ... a vyloží některé zákonitosti ... z říše kočičí a psí :-) ... to vše samozřejmě okořeněné milým a vstřícným humorem :-) ... mám Vás ráda, pane Čapku :-).
Já mám pana Čapka velmi ráda, ale ty jeho pohádky, ty mi k srdci nepřirostly. Úplně se to stydím napsat, protože zde je to samý pochvalný komentář, ale mě se bohužel příliš nelíbí. Nemám ráda "moderní pohádky", kde jsou vodníci a automobily v jednom příběhu, také mě tahá za uši ten jazyk, který je plný podivných slov (paní králová, místo královna atd.).
Úžasná knížka, zbožňuju Čapka a jeho styl psaní! Nevím jistě jestli si ty pohádky užívají více děti, nebo dospělí, skoro bych se přikláněla k dospělým. Teď jenom marně vzpomínám, kdy jsme některé pohádky slyšela jako dítě, protože některé jsem znala skoro slovo od slova, ale přitom si nedokážu vybavit, že by mi je někdo četl...
Pohádky, které prostě nikdy neomrzí. Při každé pohádce se prostě budete usmívat jako idioti, nejspíš se dostaví i vzpomínání na dávné doby, kdy jste koukali na Včelí medvídky, ve vyhřáté postýlce plné plyšáku a s hrníčkem v ruce. Škoda jen je, že se animované pohádky horší, třeba takový Večerníček, se kterým to jde od desíti k pěti!
Ale zpátky ke knize. Karel Čapek je jedním z nejlepších českých spisovatelů, hlavně ta jeho úžasná slovní zásoba, o které se můžete přesvědčit ve všech těch roztomilých "nadávkách", kterých v jedné větě dokáže nashromáždit i deset.
Část díla
Druhá loupežnická pohádka
1932
Pohádka pošťácká
1932
Pohádka psí
1932
Pohádka ptačí
1932
Pohádka tulácká
1932
Autorovy další knížky
| 1948 | Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Velmi milé pohádky psané nádhernou češtinou (samozřejmě u pana Čapka vždycky).