Děvčata a řeka
Eduard Petiška
Obraz z prázdninového života dospívajících dívek je sestaven z malých i větších příhod, ve kterých autor ukazuje význam kamarádství, odpovědnosti, otevřenosti a upřímnosti. Poznání, že vykonat něco, čím sepomůžeostatním,jehrdinství, kterého je v běžném životě hodně zapotřebí, nabývá širšího významu i mimo rámec knihy.... celý text
Přidat komentář
Vtipné, milé, úplně obyčejné příběhy. Člověk se zklidní, vzpomene na dětství. Moc pěkná kniha.
Knížku jsem četla asi tak v šesté třídě a docela se mi líbila. Což je pro ni zřejmě vyznamenáním, vzhledem k tomu, že jsem vlivem staršího bratra byla vždycky zaměřená na klukovskou literaturu a k té dívčí jsem se dostávala jen náhodně (když mi někdo něco daroval a "nic jiného mi nezbylo, než to tedy přečíst"). I si z příběhu Lidky a jejích kamarádek celkem dost pamatuji - zkrátka se zdá, že pan Petiška uměl dobře napsat cokoliv a pro jakýkoliv věk, od předškolního až do dospělého. Nestihla jsem se seznámit se všemi jeho knihami, ale co jsem četla, to mě zaujalo všechno.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2005 | Staré řecké báje a pověsti |
1975 | Birlibán |
1996 | Alenčina čítanka |
1986 | Příběhy tisíce a jedné noci |
1987 | Anička a básnička |
Lidka válčící se zeměpisem a přísnou babičkou, vsevedka Danuše, sportovkyně Věra, budoucí operní zpěvačka Fanynka a smutná básnířka Olga, která se přistěhovala do malého města z Prahy, tvoří jádro pribehu, který se odehrává během prvního prázdninového týdne. Kánoe na řece, noční hlídání švestkové aleje spojené s taborakem, cesta na kole na pouť, ale i náhle probuzena touha objevovat neznámé světy a psát.... Připomíná mi prázdniny v jižních Čechách, na které mám hezké vzpomínky.