Děvčata první republiky
Jana Poncarová , Dita Pepe
Kniha Děvčata první republiky přináší vyprávění osmi žen, které se narodily a vyrůstaly v době prezidentování T. G. Masaryka, aby poté prožily bouřlivé 20. století – i kus toho současného – se všemi jejich zvraty a proměnami. Na pozadí velkých historických událostí hrdinky knihy studovaly, pracovaly, vdávaly se, zažívaly křivdy komunistického režimu i násilnosti v manželství, musely se vyrovnávat se ztrátami dětí i svých blízkých a dělat náročná životní rozhodnutí. Příběhy děvčat první republiky pro knihu zachytily spisovatelka Jana Poncarová a fotografka Dita Pepe, která pracovala i s dobovými fotografickými archivy jednotlivých hrdinek.... celý text
Přidat komentář
Jednotlivé príbehy boli super, čo sa však asi dalo čakať, veď keď človek prežije cca 90 rokov v jednom z najturbulentnejších storočí, výsledkom takmer zákonite musí byť dramatický životný príbeh ;). Osobne ma bavila najmä rôznorodosť jednotlivých príbehov, keďže každá z respondentiek mala svoju povahu, zázemie, osud, sny, názory, čo všetko dokopy vytvorilo zaujímavý mix.
Obdivujem aj prácu autorky; určite to chcelo námahu vykresať z hodín (?) nahrávok niekoľko strán uceleného, učesaného, zmysluplného textu. Najmä ak platí, že za cca 90 rokov toho človek nažije za román, nielen na pár stránok...
Úplne najviac však obdivujem krásne fotografie Dity Pee a celkovú knižnú úpravu Štěpána Malovca. Už len listovanie tejto knižky je tak trochu estetickým zážitkom.
Vzpomínky osmi žen narozených za první republiky . Díky jedné paní a jejího vzpomínání se mi vybavila kniha o dvou dílech "Šikmý kostel" od Karin Lednické , protože paní se v Solci narodila a žila a vzpomínala na lázně Darkov a majitele panství. "Babičky" krásně vyprávějí své vzpomínky a zajímavé osudy, kniha je doplněna krásnými fotkami. Půjčeno z knihovny.
Takové milé počtení o osmi dámách, narozených za tatíčka Masaryka. Příběhy většiny z nich byly dramatické, neobvyklé až mě napadlo, podle jakého klíče je autorka vybírala. Náhodně nebo hledala vysloveně ženy s příběhem? Protože když se podívám hluboko do dějin naší rodiny, žádné takové speciální osudy se tam neodehrály. Což na druhou stranu také není na škodu.
Knížku jsem přečetla, pokochala se krásnými fotkami a zas ji vrátím do knihovny. Není z těch, které bych toužila mít doma.
Vzpomínky osmi žen narozených ve 20. letech minulého století. Příběhy o radostech a strastech života, o šťastných i těžkých okamžicích. Některé příběhy byly opravdu velmi silné a hodně mne dojaly. Vždy jsem měla ráda poslouchání příběhů mých babiček a dědečků a toto bylo hodně podobné.
Kniha je bohužel už všude vyprodaná, a už další dotisk nebude. Naštěstí se ke mně dostala z druhé ruky z bazaru, moc jsem po ní toužila. A předčila má očekávání! Popisek k hodnocení pěti hvězdičkami je "Přečteno jedním dechem". Ale právě že vůbec, každý příběh jednotlivých žen jsem si vychutnávala a přidělovala postupně, abych jej právě najednou nezhltla. Neskutečné a zároveň obyčejné příběhy žen za minulého století. Fotografie knize dodávají hlubokou atmosféru, celá grafika knihy je parádní. Vypíchnu Hanu Gerzanicovou, kdo tuhle paní nezná, přečtěte si o jejím životě, je to barvitější než hollywoodský scénář!
Orální historie o dámách z první republiky. Je to takové hezké povídání na jeden den. Nic moc se nedozvíte, ale je to milé.
Na knihu jsem narazila náhodou, když jsem hledala v knihovně dílo Jany Poncarové. Kniha se mi moc líbila. Mám ráda, když se o dějinách mohu dozvídat skrze osobní příběhy pamětníků. Připadá mi to mnohem autentičtější a mnohem více vypovídající. Někdo by mohl oponovat, že je jsou dějiny zahaleny subjektivitou pamětníka, ale opravdu je to mnohem více vypovídající než záznamy v kronikách. V jednom díle Anastasie zazněla myšlenka Rodové knihy. Každá rodina by měla zaznamenávat události života a rodiny do knihy, která se dědí po generace. To nejvíce vypoví o historii a zároveň to umožní budoucím generacím poznat své předky. Ta myšlenka se mi moc líbila.
Já sama jsem v rámci závěrečné práce na VŠ zaznamenávala formou rozhovoru osud poslední židovské obyvatelky v původní židovské vesnici a bylo to pro mě nesmírně přínosné.
Na knize se mi líbil nádech první republiky, který zde byl cítit v každém vyprávění. Líbilo se mi,jak všichni pěkně mluvili o dětství a rodičích. Škoda, že některé příběhy nebyly více zacílené na konkrétní osudová témata, potenciál tam byl. Ale záleží na vztahu a důvěře, jaký si autorky s dotazovanými ženami vybudovaly. Někdy to prostě nejde a člověk se neotevře.
Gratuluji k takovému počinu a knihu doporučuji každému, koho zajímá historie a každodenní život.
Tento typ knih mám moc ráda. Ráda čtu o dobách minulých. A jsem ráda i za obrazovou přílohu. Co mi vadilo, byla absence odstavců.
Zajímavé vyprávění žen, které se narodily před 2.sv válkou. Měly toho hodně společného, podobné zážitky a přesto různé životy. Všechny se shodly na tom, že jsou šťastné, že se dožívají tak vysokého věku.
Chválím grafické zpracování knihy a fotky. Vyprávění žen je zajímavé a tak akorát dlouhé k udržení pozornosti.
Velmi milá kniha.
Vážím si autorky za tento její počin.
Byla radost číst o těchto dámách a jejich životě v období první republiky.
Grafickým zpracováním velice originální a krásná kniha. Bohužel, forma vítězí nad funkcí a tak, obzvlášť pro starší lidi, je text hůře čitelný, takže navzdory obsahu to není úplně ideální dárek pro babičku. Možná to ale vůbec nemá být kniha primárně pro prarodiče, nýbrž pro nás, o dvě nebo tři generace mladší. Škoda, že po mojí babičce takový ucelený životní příběh zaznamenaný nezůstal.
Milujem rozhovory starých ľudí a ich spomínanie. Z tých českých podobných ma už pred rokmi zaujali Palánovi samotári. Tentokrát tu máme trošku inú sortu- staršie panie, ktoré si spomínajú na svoje detstvo a život celkovo. Príbehy jednotlivých žien nie sú dlhé, knihu naozaj zhltnete raz-dva-tri. Mali ťažký život, narodili sa počas prvej republiky a rozhodne by ich príbehy vydali na romány. Skvelý počin, veľmi zaujímavé vydavateľstvo!
Kniha mě bavila, jednak byla krásná do ruky i na dotek. A vyprávění - smířenost s životem se všemi chvílemi náročnými i krásnými. Mám ráda vyprávění lidí, co už mají odstup k událostem.
Moc pěkné a milé povídání, teda vlastně čtení.... Vzpomínky na svůj život osmi žen narozených v letech 1925 - 1930 zapsala spisovatelka Jana Poncarová spolu s fotografkou Ditou Pepe, která fotila. Kniha obsahuje fotografie současné i z rodinných archivů děvčat první republiky. Nejvíc mě zaujal životní příběh Hany Gerzanicové, který je vydán i knižně, takže její autobiografii Stát zas mezi vrátky připisuji na seznam ke čtení.
Můj pohled na svět formovala první republika...