Děvčata z Rijádu
Rajaa Alsanea
Muslimové nejsou jen teroristé - nejdůvěrnější pohled do soukromí arabských žen. Mladá arabská autorka se před časem rozhodla podělit se s ostatními o své zkušenosti ze světa muslimských žen. Bez přikrašlování, ale také bez zbytečných nářků vypráví příběh čtyř přítelkyň, dívek z rijádské smetánky, které se zamilovávají, zasnubují, vdávají a rozvádějí, studují, pracují, trápí se i radují. A tak postupně nenásilně pronikneme do tajů uvažování místních mužů a rodinných klanů, zamyslíme se nad fungováním arabské a západní společnosti a začneme mít dojem, že těch nesmiřitelných rozdílů není zdaleka tolik, jak jsme se ještě nedávno domnívali. Na počátku ale vůbec nebyla kniha. Začalo to pravidelnými pátečními e-maily, které mladé autorce v její domovině vynesly chválu, ale i vyhrožování smrtí!... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2008 , MetaforaOriginální název:
Girls of Riyadh
více info...
Přidat komentář
Kniha velmi poutavě napsaná.Mladé dívky mají stejný starosti jako u nás. Mnohé sem se dozvěděla.
Jak tak čítám, ty holky tam mají úplně stejný problém s chlapama, jako my tady - je jich jako šafránu. Knížka mi přišla do ruky vhod, protože mě opravdu zajímalo, jak to s těmi vztahy v Saudi je. Koukla jsem na autorku, je krásná, ale je škoda, že má tolik plastik - nejspíš nos, botox ve rtu určitě. Proč to ty ženské dělají?
Konecne kniha z Rijadu :-) Pokud si chcete rozsirit vedomosti a zajimaji vas tradice stredniho vychodu a mentalita arabu tak tato kniha je dobra volba.
Kniha byla zajímavá na začátku, pak ale nuda a nuda. Zlepšilo se to v druhé polovině, ale oni to už to nezachránilo.
Stačila poloviční délka, ke konci zdlouhavé a pro mne již zbytečné... I přesto ze začátku poměrně poutavé.
Jediný saúdskoarabský román na českém trhu (byť v nepříliš zdařilém překladu přes angličtinu) bývá často přirovnávaný k Sexu ve městě nebo dokonce i k Deníku Bridget Jonesové. První by ještě jakš takš dávalo smysl, hrdinky knihy jsou čtyři přítelkyně, které tak či ona prožívají milostná vzplanutí v zemi s tak přísnými společenskými restrikcemi, že z toho našinci zůstává rozum stát. S Bridget to nemá společného vůbec nic, to někdo jednou plácnul a všichni to opakují. Co to skutečně připomíná, je seriál Gossip Girl (Superdrbna). I tady máme neznámou vypravěčku, která po celý jeden rok každý pátek posílá na všechno dostupné saúdskoarabské emailové adresy příběhy svých čtyř přítelkyň. Bez elementárních znalostí wahhábistické společnosti si čtenář jen těžko představí, jak velký skandál román v době svého vydání vyvolal. V autorčině domovině byl zakázán a ona sama se dostala na seznam nežádoucích autorů. Knihu je samozřejmě možné číst "naplocho" jako romantické příběhy, nicméně pod nimi se skrývá silná kritika patriarchální společnosti, absence ženských práv a degradace ženy na úroveň chodícího inkubátoru. Navíc je stále potřeba mít na mysli, že tu čteme vyprávění o horní společenské vrstvě, o těch (nej)bohatších a (nej)svobodnějších - jak to potom asi vypadá mezi těmi, kdo nemají nic, než své tradice? Jen škoda, že ve vydavatelství usoudili, že patří na police "romány pro ženy" a nedaly si s knihou větší práci. Zasloužila by si to.
Mě se knížka velice líbila, jedna s těch lepších co se o arabských ženách napsaly, je velice čtivá , není to typický životopis je to spíše forma románu.
Věta : Deník Bridget Jonesové po arabsku , to vystihuje úplně přesně.
Hrůzné líčení osudů dívek- kamarádek, nemají žádná práva, jen teror a nadvládu. Fuj, nikdy bych tam žít nechtěla.....ale líčení zdejšího života bylo psáno zajímavě a poutavě.
Moc hezky napsané příběhy, které jsou na první pohled běžnými milostnými příběhy, ale ukrývají v sobě hloubku a beznaděj muslimských žen i mužů, kteří se kvůli rodině, společnosti a tradicím musí své lásky vzdát a vdát se či oženit jak jim velí rodina a jejich kmenová příslušnost. Tato témata a citová vyznání jsou v těchto společnostech tabu a tak není divu, že kniha vzbudila rozruch a je víc než dobře, že autorka našla odvahu a pustila se do této práce a dává naději i odvahu prolomit tento začarovaný kruh, i když to ještě potrvá hodně dlouho než se budou moct v této věci tamní lidé svobodně rozhodovat.
Zařadila bych knihu jako povinnou četbu pro všechny, kdo si idealizují každodenní život v muslimských zemích. A nakonec i pro ty, kdo si jej démonizují. Mám jen výtku k délce, ke konci už autorce docházel dech.
Tahle knížka se ke mně dostala na hromádce knih s arabskou tematikou, která mě zajímá. Lehkou románovou formou poskytuje vhled do arabské společnosti, při kterém zůstává rozum stát - a to jde o tu nejprivilegovanější společenskou vrstvu! Je zajímavé vidět, že tamější ženy řeší podobné problémy jako my, ale k tomu mají ještě svoje mnohem nerovnější postavení ve společnosti, skoro žádná práva a tak dále.
Překlad místy pokulhává, děj není tolik čtivý a strhující jako v jiných knihách, ale pokud se zajímáte o arabskou společnost, za přečtení stojí.