Děvčátko
Martin Goffa
Novinář Marek Vráz série
< 3. díl >
Uprostřed poklidného květnového dne je přepadena banka v samém centru Prahy a osamělý střelec v ní drží nevinné rukojmí. Jeho požadavky jsou ovšem více než podivné, nejde mu o peníze ani cennosti, dokonce policii nežádá ani o vozidlo, kterým by unikl. Jediné, co chce, je dostatek času a setkání s novinářem Markem Vrázem alias Terencem. Kdo je onen tajemný muž? O co mu ve skutečnosti jde? A jak se vším souvisí smrt dívky, které už od dětských let nikdo neřekne jinak než Taja?... celý text
Přidat komentář
Spoiler !
Vyrazíte na plánovanou dovolenou, těšíte se na aktivní odpočinek, nové zážitky, čistou hlavu a pokud jste Marek Vráz, tak jen o pár hodin později vám z dovolené zbyde roztříštěná mozaika vířících emocí. Nasloucháte někomu, koho jste mysleli, že znáte, a slyšíte od něho popis nepředstavitelné bolesti, bezmoci.
Doprovázíte ho svým nasloucháním po cestě, která vám zprostředkuje kus pekla.
Pekla osobního, společenského, peklo bez návratu skrze špatná rozhodnutí. A jaká rozhodnutí by byla správná ?
Autor dokáže čtenáře dovést svými slovy nad propast.
Raději si nepokládejte otázku, co bychom dělali, pokud by naše dítě semlelo soukolí drog. Ta zoufalá bezmoc je vykreslená velmi barvitě. Nikdo si nepřejeme jít tou cestou a toužíme aby kroky našich dětí, vnuků, blízkých a mláďat obecně, do temných uliček závislostí nevstoupily.
Otázky kolem pomsty a jejího naplňování v praxi, si musí zodpovědět každý sám.
Výborně napsáno. Děkuji.
Zajímalo by mě, KOLIK čtenářů si po dočtení vyhledá odkaz z posledních stránek knihy a poslechne si árii. Mrazí mě ještě teď !!
Už jsem se chystala napsat, že s Goffou je to jako s dobrým jídlem... celý den strávím u plotny, nadřu se...a chlapi to pak jedním hltem se...ou, teda sní :) Přijde mi to hrozně nevyvážené - to množství úsilí a požitek na krátkou chvíli...
Nevím, jak dlouho píšete jednu knihu, ale já ji přečtu za den...(moje měrná jednotka 1Goffa/den). Naštěstí knihy nejdou sníst (pokud nejste termit nebo myš) a tak posílám dál :) a požitek přesouvám dalším :)
Dobře a uvěřitelně popsaný drsný příběh o pomstě muže, který nemá co ztratit. Hlavní hrdina série má tentokrat pouze roli posluchače, což však nijak nevadí.
Skvěle napsané a velmi čtivé.
Opravdu šílená jízda, ten drsný příběh měl obrovský spád a nesmírně se mě dotýkal. Asi těžko se může rodičům dítěte stát něco horšího, než tady a já pomstu otce chápu a asi i souhlasím.
Je zbytečné opakovat, že pan Goffa prostě umí. Tentokrát Martin Vráz nikde nepátrá, ale je povolán do banky, kde s ním chce mluvit únosce s dvaceti rukojmími, a ze kterého se vyklube bývalý kamarád. A Martin si tu vyslechne příběh otce, který už žil jen pro pomstu.
Člověk nikdy neví, čeho je schopen, dokud nepřijde ten okamžik, kdy pustí své démony ze řetězu. Pak nejspíš už jen přemýšlí o tom, jestli to v sobě nosil odjakživa.
Poprvé dávám Goffovi méně hvězd. Psychologický příběh jedné rodiny. Přítel Marka a jeho zpověď. Na mě dost brutální a deprimující. Raději mám od Goffy krminální příběhy s klasickým vyšetřováním. Snad příští kniha taková bude.
Jako vždy skvěle napsané, četlo se to samo. Jinak poučné a drsné, ale Walta úplně chápu a fandil jsem mu, kdo ne.
Psychologický rozbor jedné rodinné tragédie a jednoho velkého duševního zkratu. Trochu mi připomnělo Vánoční zpověď, nebo Rémiho, z tohoto důvodu mám ke knize obdobné výhrady.
Každopádně autor umí hodně sugestivně vylíčit duševní pochody zoufalého člověka a atmosféru okamžiku.
Nicméně na mě byl celý příběh až přehnaně vyhrocený a krutý, mám raději Goffovy detektivky více „ze života“. Forma knihy, kdy děj je z velké části podaný jako vyprávění, mi taky moc nevyhovovala, vztah dcera – otec, včetně těžko uvěřitelného věznění, by měl sílu sám o sobě, takto je jen stručně převyprávěn.
Ale chápu, že někomu může tahle smršť emocí a závěrečná akce vyhovovat, chvílemi měl příběh skutečně sílu.
Vždyť to bylo jenom čtrnáctileté děvčátko ....
Drama, které tu autor odkrývá je téměř antické- zrada a pomsta ....
Jak by mi bylo v roli Terence - vyslechla bych zpověď svého přítele ?
S každou další stránkou mi bylo jasné, že ano ... ale také narůstal smutek ....
A bezmoc, protože jak už u Martina Goffy tuším, jeho příběhy mají reálný podklad ....
Nastavené zrcadlo skutečnosti .....
Děvčátko není klasická detektivka, jde spíš o pořádné psychologické drama s motivem pomsty. Ten příběh je tak drsný, že čtení až bolí.
Kniha má vynikající a zároveň nervydrásající děj, obrovský spád a obsahuje neuvěřitelnou nálož bezmoci...
Výrazy jako čtivé a poutavé tady tak úplně nestačí. Od tohoto příběhu se prostě neodtrhnete, na začátku vás pohltí a na konci vyplivne s pořádně pocuchanými nervy.
Doporučuji, ale je to těžké čtení...
Má cenu zas a znovu p.Goffu jen chválit?
Ano,samozřejmě má.Budu se opakovat,ale Děvčátko je prostě zase pecka. Skvělý příběh o nešťastném muži,který vzal spravedlnost do svých rukou a Terence zde byl vlastně jakousi vrbou,i když jeho momentální plány byly úplně odlišné,ale člověk míní,život mění,že?
Děkuji Martinu Goffovi za další skvělou knihu a už teď se těším na další.
Šílená jízda, která začala nevinně v jedenáct večer a skončila v jednu v noci. Goffův styl, krátké kapitoly a Marek Vráz vtažen do situace přítele, ve které by se žádný rodič nechtěl ocitnout, mi nedala na výběr. Skvělé jako vždy.
uzasna, strhujici, plna akce a zvratu. klidne by si zaslouzila trochu vice stran. Na muj vkus kratka, ale urcite autora, zaradim mezi mou cetbu. Po docteni se dostavil WOW EFEKT. Nemohu jinak nez vrele doporucit
Přiznejme si to, Martinu Goffovi prostě sedne žánr revenge thrillerů... tedy příběh o chlapovi, kterýmu zabijou nebo mu umře přítelkyně nebo dcera. Prakticky se to táhne v jeho sérii jako červená nitka. Ukázal to v Dítě v mlze, na plno to rozjel ve Štvanici... a teď to ohulil ještě na větší grády v Děvčátku, což je knížka, ve který se vrací jeho stále ještě nový hrdina Marek Vráz. Pokud mi tahle postava připadala v Přiznat vinu docela nezajímavá a nevýrazná (přeci jen ta knížka dorazila těsně po poslední(?) knížce s Mikem Syrovým, pak tady mi sedla skvěle. Pokud je v roli, pozorovatele, naslouchače, kterýmu někdo vypráví svůj příběh, pak mi to fakt sedne. Což je přesně tenhle případ. Začíná to docela obyčejně. Marek Vráz si vyrazí na dovolenou na kole, ale po velice krátký chvíli ho naženou policajti. Potřebují pomoct, protože banku přepadl magor s granátem a chce mluvit právě s naším novinářem... a než se Vráz naděje, vyklube se ze cvoka jeho kámoš z minulosti, kterej mu začne vyprávět svůj příběh. A není to teda vůbec veselý čtení... naopak. Je plný bolesti, krve, násilí a drog. Tenhle příběh je o ztrátě milovanýho člověka, o touze pomstít se za každou cenu. Četlo se to perfektně a rychle. Goffa od svojí první knížky ušel velkou cestu a patří ke stálicím český detektivní scény. A jeho příběhy navíc dávají něco víc a skvěle zrcadlí společenskou situaci a ukazují, že sklouznout po hraně je otázka několika vteřin. Děvčátko jenom potvrzuje, že tenhle chlap má neskutečnej talent, zkušenosti a to všechno umí fakt skvěle využít a převést v parádní čtení.
Stále dobrý, dá se přečíst za jeden den, ihned vtáhne do děje, ale první dva díly byly o něco lepší, zbytečně nechutný scény
Bohužel, tentokráte to nebyl ten Goffa, na kterého jsem byl zvyklý. Autor se přizpůsobil současnému trendu a v této knize hodně přitvrdil. Jeho hrdina, ať už byly jeho pohnutky a záměry jakkoliv ospravedlnitelné, řádil jako Zorro mstitel a hrabě Monte Christo dohromady. Jen stěží uvěřitelný příběh, i když na druhé straně čtivost se mu rozhodně nedá upřít.
Tak snad se autor příště zase vrátí na zem.
Za dva dny přečtené a opět příjemné, chvílemi i mrazivé.
Příběh se klidně může stát a základ se jistě i děje, jen to skoro nikdo nedotáhne až do konce, jak v tomto příběhu.
Těším se na další knížky Martina Goffy
Autorovy další knížky
2020 | Muž z chatrče |
2014 | Bez těla |
2019 | Přiznat vinu |
2013 | Muž s unavenýma očima |
2020 | Děvčátko |
Neurazila, ani neuchvátila.