Děvčátko na kře
Adélaïde Bon
Bylo jí devět, když se jí TO stalo. To slovo. ZNÁSILNĚNÍ. Malá Adélaide v tu chvíli potřebovala, aby jí někdo vysvětlil, co se stalo, a ne sérii výslechů. Potřebovala si o tom s někým promluvit, a ne narazit doma na bariéru mlčení, protože to, že se O TOM nemluví přece neznamená, že se TO nestalo. Její život se změnil. Od té doby žila s cejchem „vypáleným“ tam dole. Připadala si pošpiněná, vyčleněná, a když jí přestalo bolet tělo, začala ji bolet duše. Nebyla schopna vést normální život. Nebyla schopna přijmout se. Hledala úniky. Chtěla si o tom povídat, ale nemohla. A tak začala studovat herectví. Aby mohla žít životy jiných. A po dlouhých dvaceti letech jí svitla naděje, že má šanci. Zamilovala se. Začala žít, jako žijí všichni ti, kterým se TO nestalo. Zapomínala na to, co bylo a užívala si to, co je. Ale pak jí doma zazvonil telefon. Policie. „Máme ho!“ Vyšetřovatelé znovu otevřeli případ, který se týkal nejen jí, ale bezmála stovky dalších dívek. „Přijdete svědčit? S vámi máme naději, že ho dostaneme za mříže.“ Po 23 letech! Po desítkách zničených životů. A tak Adélaide musí znovu otevřít komnatu, kterou už v sobě jednou uzamkla, a stane tváří v tvář muži, kvůli kterému se jí v devíti letech nadobro změnil život. Kniha Děvčátko na kře, která se po vydání stala bestsellerem, je strhující a upřímnou zpovědí francouzské herečky Adélaide Bonové (Julie Lescaut), která bez příkras popisuje mechanismus vyšetřování případů znásilnění, které nebere ohled na oběti a podrobuje je vyšetřování, jež je stejně zničující, jako samotný zločin na nich spáchaný.... celý text
Literatura faktu Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2018 , No Limits (David Laňka)Originální název:
La petite fille sur la banquise, 2018
více info...
Přidat komentář
Byla to zajímavá knížka, která v člověku vyvolá dost zvláštní pocity. Nečetlo se to úplně lehce, ale přelouskala jsem to během pár dní. Dost jsem se u toho zamýšlela. Jsem ráda, že se mi nic podobného nestalo a budu doufat, že pokud budu mít děti, tak je proti takovéto situaci uchráním.
Přečetla jsem dvě třetiny a už nemůžu dál. Kniha je tak plná bolesti, démonů a beznaděje, že se sama cítím tak bezmocná číst dál. Devítileté děvče je zneužito dospělým chlapem. Roky a roky terapií a stejně to nepomohlo. Ten člověk, ten ji poznamenal do konce života. Je to skutečný příběh známé francouzské herečky.
I přes to, že mě kniha někdy dostala a stačilo k tomu pár vět, jindy mě zase strašně nebavila, neboť je snad vždy psaná v min. čase, ke čtení jsem se často nutila a nedočetla jsem ji. Ale je silná a někoho určitě pohltí celá...
Přinutila jsem se číst asi do čtyřicáté strany, ale dal už to nešlo. Je to zvláštní kniha plná pocitů, kterým jsem nerozuměla. Nelíbil se mi ani styl psaní, ani celkove její obsah.
Předpokládám, že hlavním smyslem této knihy je zapůsobit na psychiku čtenáře tak, aby si "protrpěl" život společně s Adélaïde. Na mě to ale nijak zvlášť nezapůsobilo. Její dospívání bylo sice divoké, ale řekl bych, že takhle to má nemalá skupina lidí - u některých tento životní styl s dospělostí zmizí, u jiných ne. Otázkou je, zda by tak autorka žila, pokud by nebyla poznamenána. Možná ano.
Zajímavá mi přišla až poslední část ohledně procesu s násilníkem, kterého se podařilo po letech odhalit. A to, jaká jsou Francouzi prasata :)