Devět a půl týdne
Ingeborg Day
Ano, ten film jste nejspíše viděli. Možná jste ale nevěděli, že byl natočen na základě literární předlohy. A že předlohou knihy byl skutečný příběh. Autobiografický. Elizabeth pracovala jako vysoce postavená manažerka v New Yorku, když se náhodně seznámila se svým osudovým mužem. Jejich vztah byl založen na partnerově dominanci a její bezvýhradné oddanosti, a oba milenci byli zprvu uhranuti tou dokonalostí. O takovém vztahu vždy snili, vlastně to bylo lepší než nejsmělejší představy. Elizabeth se nachází v jakémsi blaženém oparu, a tak vlastně ani nevnímá, že to, co po ní on žádá, je stále nebezpečnější a zvrácenější. A po devíti a půl týdnech Elizabeth zjistí, že ztratila veškerou vládu nad svým tělem i nad svou myslí. Autorka popisuje vlastní zážitky a pocity, jejichž důsledky nesla i dlouho poté, co vztah skončil, a volí k tomu hutný, částečně odosobněný styl, z něhož čtenáře mrazí. Ne, na tuto knihu jen tak nezapomenete.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Erotika
Vydáno: 2011 , DominoOriginální název:
9½ Weeks, 1978
více info...
Přidat komentář
O tuhle knihu jsme se doslova rvali. Jako puberťačky jsme si za každou cenu nutně potřebovaly přečíst tento román a načerpat samozřejmě do života ty nejlepší rady.
Tuto knihu mám doma dlouho. Kupovala jsem ji v době, kdy jsem začínala s erotickými romány. ALE.
Kniha je autobiografií. Popis vztahu nebo spíše ovládání dvou lidí.
Kniha je děsivá. Nemá moc stran, ale i tak jsem doufala, že brzy skončí, že děj nebude gradovat, že se nestane něco dalšího, ještě horšího, než to, co už se stalo.
Žijeme v éře, kdy je erotická literatura na vrcholu, tohle však není další z pohádek, kde se bohatý dominantní muž zamiluje do submisivní ženy.
Tohle by se spíše dalo popsat jako psychologické drama. Zpověď. Zpověď ženy, která za pouhých 9 a půl týdne ztratila sama sebe. Své tělo, svou duši, svůj svět.
Zde neexistuje žádné bezpečné slovo nebo možnost říci ne.
Ne. Zde je pouze velmi toxický, nezdravý "vztah" dvou lidí, který je předem odkázán ke konci.
Za mě napsáno hezky, výstižně, dovedu si představit, že by to bylo v rámci programu a očištění se od tohoto prožitku, ale v rámci děje mi kniha stačila a už se k ní vracet nebudu, kolikrát působila až třes a děs z toho, co jsme ochotní pod tou "správnou" nadvládou nechat někoho jiného páchat.
Nelimitovaný styk intimit. Ploužák, tango těl. Kroky Erósových eg. Hod/i/ny tance vzdechů. Akt završený na Charónově parketu. Nemíjí zmijí "škleb."
(SPOILER)
Nezaujalo mě to. Popravdě mi to erotické nepřipadá, je to jen o ovládání a závislosti, a to pak už nejen v sexu, které se stupňují. Naštěstí se z toho kola dokáže vymanit. Smutná výpověď, jednou stačilo...
Jinak začátek příběhu je úplně o ničem, prohlídka bytu.
"Byla jsem v jeho rukou jako obrovská hračka na klíček: kdykoli mě natočil, já se udělala."
Jedna z prvních erotických knih moderní éry. Líbila se mi a ačkoliv se zdá vše nereálné, myslím, že podobné příběhy se odehrávaly a odehrávají i v reálném životě.
Podle knihy natočen film. Zpověď ženy v období vztahu s jedním mužem a její erotické prožitky,
" účet od démona sexu je krutý. Tamto zanechalo jediný následek, termostat mého vzrušení je zavřený a trvá to už roky."
Není láska jako láska, milování jako milování a sex jako sex!
Moc krátké. Kdyby to bylo aspoň na 300 stran, prostě více rozvinuté, kdybychom více věděli o 2 hlavních postavách. Kniha nemá ani 130 stránek, ale na začátku asi 20 stránek popisuje šatník...Námět zajímavý, ale zpracování dost na ho*nl. Některé knihy mají méně stran a jsou výstižné. Tahle nikoliv.
Devět a půl týdne patří k mým oblíbeným erotickým knížkám. Ne, že bych jich zase přečetla tolik , ale dostala se mi do ruky v dobách mládí, kdy mě téma, za socialismu potlačované, dost zajímalo....(no ano, přečetla jsem si i pár sešitových vydání Markýze de Sade, které se spolu s jinými podobnými tiskovinami prodávaly u metra). Knížka byla svižná a "úderná". Prostě vývoj jednoho neobvyklého vztahu dvou neobvykle sexuálně zaměřených lidí směřujících k destrukci. A film stejného jména byl moc povedený...
Mimochodem, "Odstíny šedi" jsem nečetla ani neviděla, stačilo mě zalistovat knihou a přečíst pár stránek o "vnitřní bohyni" a měla jsem jasno. Z toho co ale vím, tak se mi zdá, že je tady dost společných rysů s McNeillinou knihou." Odstíny"je ale rozmělnily do líbivé, lehce erotické pohádky pro ženy. Někdo mi napíše svůj názor?
To co bylo?! Prakticky o ničem, zdlouhavé popisy zbytečných věcí, stále to samé dokola.. sváže ji, nakrmí, zbije, atd.. Nuda, nuda, nuda!
Pokud čekáte romantickou selanku ve stylu „padesáti odstínů šedi“, pak vězte, že tady jde o odstíny pěkně temné a zvrácené, i když ani ne tak fyzicky, jako spíš psychicky. Není to erotický příběh, je to příběh o závislosti, touze po ponížení, dominanci, ovládání, komplexech méněcennosti, vnitřních démonech, citovém chladu a odcizení. Hlavní hrdinové si ve svých rolích libují, oba chtějí víc, oba se propadají do nebezpečné hry závislosti, moci a ovládání. To, že Elizabeth nakonec dokázala odejít, jí možná zachránilo život.
Autobiograficky laděný příběh vydala autorka pod pseudonymem a o šest let později ho proslavilo filmové zpracování s Kim Basinger a Mickey Rourkem. Sama autorka si své démony nesla po zbytek života, který nakonec ukončila v roce 2011 sebevraždou.
Já mám erotickou literaturu ráda a tahle kniha mi padla do noty. Nechtěla bych zažívat to, co hlavní hrdinka, ale dokážu pochopit že někdy člověk do něčeho zabředne a je těžké z toho ven. Na druhou stranu je zajímavá myšlenka představit si, že nemáte sami za sebe, za své tělo, žádnou odpovědnost a nemusíte se o nic starat (on ji krmlil, oblékal, myl atd.) Jsem zvědavá na filmové zpracování.
Čtenářská výzva 2018: Kniha, která má čtyřslovný název.
Mám ráda příběhy, ve kterých mohu být. A v téhle knize jsem se cítila jako doma, i když jsem si neuměla představit, že bych si tohle nechala líbit.
Vlastně uměla. Ale nechtěla bych to. Vše je tu velmi přesné. Ať už jsou to popisy počasí, lidí, pocitů, světel, toho jak jednotlivci vidí svět a cítí, vnímají světlo. Ale takováto past a sevření láskou? Ne, asi opravdu ne.
Musím říct, že je to asi první kniha, kde je filmové zpracování lepší. Pro mě bylo naprosto šokující, co je hlavní hrdinka schopna udělat, co je schopna snášet a kam až je schopna zajít. Nedovedu si představit tohle zažívat. Ano chtíč je jedna věc, ale tohle už pro mě bylo nenormální. Naprostá závislost na druhém, odevzdanost, nemít už vlastní názor na nic... je to jak vymývání mozků.
Já nevím, na mně to působilo tak nějak divně. Ano, na jednu stranu je to docela skandální, ale na to, aby mně to srazilo do kolen, by to muselo být skandální poněkud víc. Tím neosobním stylem vyprávění, kdy tam za celou knížku padne snad jedno vlastní jméno, a to jméno najatého maséra, to vypadá tak nějak podivně.
Na druhou stranu je to asi o něco víc skandální než filmová podoba, kde se tuším bití, pouta vůbec nevyskytovaly. To byla spíš taková lehce eroticky lechtivá pohádka, založená tehdy na krásném těle Kim Basinger.
Ale je to taková zajímavá sonda, kam až se dá zajít, když tělo a mysl ovládne nezvladatelný chtíč. Ale chtělo by to asi víc rozvést, mně to připadá spíš jako nějaké torzo, kostra jakéhosi příběhu.
BDSM zanr my nevadi, nektere knihy s touto tematikou se mi libily, ale tahle mi prisla desne nudna, zdlouhava a porad jsem mylslea na to, at uz ji mam doctenou...
No.. já vám nevím ?? Je tam zajímavě a pravdivě vystižen D/S vztah.
Pro mě je naprosto nepochopitelné jak se někdo může nechat takhle ovládat, ale vím jak to funguje v takovém vztahu.
Pokud někoho zajímá jak takový vztah funguje a co v něm jde, je to zajímavé, pro někoho až děsivé, či nepředstavitelné. Přečtěte si to, má to pár stránek a děj ubíhá.
Když si vezmu v jakém roce byla kniha vydána, zaslouží si hodnocení o hvězdu vyšší, než jsem původně chtěla dát.