Devět bran - Chasidů tajemství
Jiří Langer
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/292271/bmid_devet-bran-DN5-292271.jpg
4
57
57
Příběhy a legendy ze života zbožných chasidů a rabína Jisachara Dov Rokeacha ve výhodní Haliči upoutají prazvláštními figurami věřících i zázračných rabínů z doby před 1. světovou válkou, které Jiří Langer v Belzu poznal. Svým odchodem do Haliče překvapil své přátele i svoji takřka asimilovanou židovskou rodinu z pražských Vinohrad. V roce 1913 se poprvé vydal do východní Haliče do městečka Belz poznat chasidismus zblízka, „aby se vrátil do středověku, kde prostota vřelé víry, život v pokoře a víra v sílu modlitby byly spojeny s nevědomostí, zaostalostí a špínou, pro moderního člověka nemyslitelnou“. Sám Jiří Langer „puzen tajemnou touhou“ svou cestu přiblížil čtenářům v úvodu knihy chasidských vyprávění Devět bran: „Neschůdná je cesta do říše chasidů. Cestovatel prodírající se houštinami pralesů, nezkušený a nedostatečně vyzbrojený, není větším odvážlivcem než ten, kdo se odhodlá vniknouti do světa chasidského, nevzhledného, ba odpuzujícího svým podivínstvím. Jen málo dětí Západu tuto cestu vykonalo.“... celý text
Přidat komentář
Prostota, špína, jednoduchost, naivita, radost, vděčnost, milosrdenství, vtipnost, radikalita, mystika, moudrost, odevzdanost, tvrdohlavost, víra, zázraky, nepochopení. Svědectví jako z jiného světa... nebo ne z jiného, ale ze skrytého.
Je sice otázka, proč je obecně (tedy ne pouze Langerem) z judaismu literárně zpracováván nejvíce právě chasidismus, který je jeho poměrně dost extremistickou formou, ale co naplat - je to uchvacující. A u Langera to ani nesmrdí tou "filosofií pro dámy" jako u Bubera.
Není to kniha, kterou byste jen tak rychle přelouskali. Je v ní mnoho moudrosti, též humor a hodně o víře v Boha.
Bylo to místy zajímavé, místy trochu náročné až nudné a nejzajímavější pro mě byla asi předmluva.
Pitoreskní příběhy a "báje" polských židů. Sonda do dnes už nepředstavitelného, zaniklého světa a kultury.
velka podobnost s m. buberom ale pre cloveka ako mna ktory oblubuje zidovsku filozofiu medzi ludovymi vrstvami chasidov ako stvorene. pre hlbsie zamyslenie sa nad zivotom a jeho tragikomikou
Zajímavé čtení, doporučuji každému, kdo se chce dozvědět něco o historii a životě Chasidů z východní Haliče.
Příběhy vážné, ale také komické a groteskní, k zamyšlení i pousmání.
Tohle byl můj úvod do kultury, myšlení a cítění chasidů. A je to nádhera! Jsou zde zachyceny příběhy, jež si polští židé vyprávějí o svých učitelích-světcích-rabínech. Je to moudré a mystické, občas i vtipné a ironické. Zároveň z toho sálá velmi silná nostalgie nad světem, který už není. Asi ideální duchovní literatura pro mě.
Nádherná kniha psaná s láskou, nadhledem, vtipem člověka, který píše o tom, co miluje a čeho si váží. Pelmel příběhů vážných, smutných, ale také komických a groteskních, k zamyšlení i pousmání. Některé jsou vysloveně anekdotické. A kdo si rád neposlechne (nepřečte) židovskou anekdotu!
Domnívám se, že lze tuto knihu označit za zdravou esenci židovské zkušenosti, moudrosti a humoru. Snad je právě taková i díky tomu, že je napsána ještě před hrůzou holokaustu.
František Langer v poutavé předmluvě popisuje svůj vztah k mladšímu bratrovi Jiřímu a snaží se nám vysvětlit jeho počínání v kontextu rodiny a židovské Prahy na počátku 20 století, ale taky utrpení Jiřího cestou po Dunaji do vysněné Palestiny. V závěru píše. Pod modravým nebem Izraele, ani v pouličním ruchu Brooklynu už nemůže trvat mystická skutečnost, jakou chasidský nárůdek mohl používat, jen ve své haličské odloučenosti od světa, v chudobě, ve které si všichni byli rovni, ve svobodě v níž byli podrobeni jen vůlí boží, a ve vznešenosti, která na jejich obce padala z moudrosti a ze zázraků jejich posvátných rabínů. Kniha je z mého pohledu také cenné svědectví o životě věřících lidí, kterým dnes tak málo rozumíme a chybí nám více vzájemného porozumění. Pravda je, že se o to moc nesnažíme.
Není snad vhodnější kniha, kde by člověk mající v oblibě židovská mudra, jich toliko našel pohromadě jako v Devíti branách...
Zajímavý je též osud autora, který se nakonec dočkal návratu do své svaté domoviny, ale bylo mu dopřáno jen pár dní. Těžce nemocen, zemřel v Tel Avivu, krátce po vylodění.
Díky naší úžasné knihovně ( knihovna v Králíkách) jsem tu knihu sehnala, je to mnou naprosto nejdéle čtená kniha, protože se musí číst pomalu, ale zážitky - to se snad nedá popsat. Původně jsem sháněla něco, co by mi pomohlo pochopit judaismus a pak alespoň porozumět chasidskému učení. Jsem tímto naprosto "nepoznamenaná" a díky knihám Ašer Lev a Dar Ašeho Leva jsem se zažala o judaismus a potažmo chasidy zajímat. Vždyť kdo neslyšel alespoň jednou v životě větu typu: "Je to starý žid'- nakonec i Maryša a její pověstné kafe tím vstoupilo do dějin...Souhlasím s tím, že je to svým způsobem magické čtení.
Zvláštní až magické čtení "oustidera" o chasídech. Kniha byla přeložena i do angliny (jsem šťastný vlastník jednoho výtisku).
Štítky knihy
Židé povídky chasidismus Lvov (Halič) české povídky Halič
Autorovy další knížky
| 1996 |  Devět bran |
| 2016 | Devět bran / Talmud |
| 1991 |  Erotika kabbaly |
| 1994 | Talmud : ukázky a dějiny |
| 2000 | Zpěvy zavržených |
Úplnou náhodou jsem před pár lety narazila na židovskou a chasidskou kulturu, která mě , svým způsobem velice zaujala. Zvyky, tradice držící se velice ortodoxně po celá staletí. Zcela upřímně, líbí se mi soudržnost rodin , je však něco, co nedokážu pojmenovat ani blíže specifikovat, cosi mi tady vadí, ač se mi třeba židovská hudba velice líbí, něco mi na tom všem vadí...nejsem antisemita, každý ať žije, jak jemu vyhovuje...Zpracování Devíti bran je velice povedené, ale čtení mě dostalo do větších depresí, než jenezbytně nutné.Možná se mi kniha postavila do cesty v té správné době, abych si sama v sobě srovnala sebe samu. V tom případě to účel splnilo. A já teď vím, že proběhla noc stála za to. Děkuji.