Devět komentářů ke komunistické straně
kolektiv autorů
„Devět komentářů“ podává necenzurovanou historii Čínské komunistické strany, historii, která mluví o povaze této strany, o tom, jak se postavila proti všem tradičním formám lidské civilizace, a vyjmenovává obrovské zločiny, kterých se dopustila. Měsíc po tom, co bylo Devět komentářů uveřejněno, byla ve světě zaznamenána vlna událostí, kterou lze označit za „fenomén Devíti komentářů“. Miliony Číňanů začaly vystupovat z komunistické strany a jejích spřízněných organizací. Po 55 letech lží a teroru mají lidé v Číně možnost poznat své skutečné dějiny. Poprvé mohou společně pochopit obrovské ztráty, které utrpěli za vlády Čínské komunistické strany. Poprvé mohou procitnout z komunistické noční můry a uvidět krásu a význam pradávné čínské civilizace, kterou se komunistická strana pokoušela zničit. http://www.epochtimes.cz/9-komentaru/... celý text
Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno: 2005 , Broad PressOriginální název:
Nine Commentaries on the Communist Party, 2005
více info...
Přidat komentář
Člověku až vstávají vlasy hrůzou při četbě této knihy, jež informuje o politickém dění v Číně během druhé poloviny 20. století. Nejděsivější pro mě byly asi popisy metod mučení v čínských věznicích.
Kniha je ostře protikomunistická a proFa-lun-kungovská, a po jejím přečtení se není čemu divit. Je to další otřesná obžaloba nenávistné komunistické ideologie, mafiánského státu, nelidské komunistické mašinérie, či slovy knihy "zlého kultu", který ovládá sedminu lidské populace, pokřivuje životy těch, kteří "jdou s nimi", a šikanuje, rafinovaně mučí a mrzačí a bestiálně zabíjí ty, kdo "jdou proti nim". Čísla obětí čínského komunismu už v našem osvíceném století (jasně, myslím to ironicky, ještě neuběhla ani pětina) naskakují přece jenom pozvolněji, k cca 80 miliónům mrtvých přibývají "jenom" desetitisíce, ale pokud k nim přičteme SSSR, Kambodžu a další komunistické režimy 20. století, není těch cca 100 000 000 mrtvých, notabene v mírových dobách, extrémně zrůdná cena za budování "spravedlivé společnosti"?! Ledaže by ta zářivá budoucnost byla v Pekle samotném. Jenže myslíte, že to stoupence "zlého kultu" zajímá?
Tato kniha vznikla jako souhrn historie čínské komunistické strany, ale ne z pohledu jejích výdobytků, kterými se tak ráda prezentuje, ale z pohledu její trnité, kruté a nemilosrdné cestě za ocelovou mocí. Tato kniha popisuje v devíti komentářích její zrod, průběh a současný pozvolný pád. Tyto komentáře po zveřejnění v roce 2004 způsobily otevření mnoha očí nejen v Číně ale i mimo jí a následkem toho vystoupilo k roku 2016 již více jak 200 mil čínských občanů ze struktur komunistické moci, čínské komunistické strany, svazu mládeže a dalších přidružených organizací. Je to novodobé Číny, tak jak ji neznáte, neboť v té době byl i u nás totalitní režim, který události jako Velký skok vpřed, kulturní revoluce, pomsta agrárníkům, konec finančníkům nebo zánik intelektuálů umně skrýval. Jedinečná kniha popisující všechny velké hrůzy čínské komunistické strany jejichž důsledkem zemřelo více jak 80 miliónů čínských občanů v průběhu 50 let od jejího uchopení moci. Jednoznačně doporučuji přečíst.
Antikomunistická kniha, které nedochází, že v Číně nikdy komunismus ani socialismus nebyl. Podle autorů lidé mají nárok na svobodné myšlení, pokud ovšem svobodně zvolí kapitalismus. Nepopírám, že komunistické strany dělaly mnoho chyb a páchali zlo, to ale neznamená, že na nich vždy bylo vše špatné. Kniha má přibližně stejně primitivní logiku, jako kdybych tvrdil, že kapitalismus a Američané jsou špatní a musí zaniknout, protože Američané mají kapitalismus a zabíjeli indiány a ukradli jim půdu (o válkách všude jinde na světě nemluvě). Mimochodem zkuste tuto knihu, která proklíná Čínskou komunistickou stranu a její komunismus srovnat s knihou Velká čínská kapitalistická revoluce, která rovněž odsuzuje komunismus, ale tvrdí, že Čína je vlastně v některých věcech kapitalističtější než kapitalistické strany v USA. Takže pokud se knihy zabývají úspěchem Číny, je Čína kapitalistická a pokud se zabývají totalitou, je komunistická? Rovnice kapitalismus=mírumilovnost a komunismus= násilí jsou prostě nesmyslem. Kniha tvrdí, že komunismus musí být nutně násilnický. Marxismus sice násilí prosazuje, ale pouze při úvodní revoluci, jinak nikoliv, a navíc pokud si Marxe přečtete, zjistíte, že píše i o demokratických možnostech, pouze je nepovažuje za pravděpodobné, protože lidé, kteří mají velké majetky se jich jen tak lehce nebudou chtít vzdát, i když legitimita jejich vlastnictví je přinejmenším sporná. Tímto problémem se zabývá kniha Velký nivelizátor, která ukazuje, že v historii vždy rozdíly v příjmech a majetku rostli a pouze násilím – revolucí nebo válku – docházelo k obnovení větší rovnosti. Socialismus či komunismus má zajistit, aby tato násilí už v budoucnu nebyla potřeba. I když socialismus (u nás, protože jak už jsem zmínil, v Číně nikdy socialismus ani komunismus nebyl) měl chyby, nějakým způsobem fungoval a mnohé z chyb jsou opravitelné. Navíc to, že komunismus je násilnická ideologie je naprostý nesmysl. Jeho násilí v praxi bylo způsobeno tím, že hlavní mocnost, která jej prosazovala (Rusko), bylo pře tím velmi tvrdou totalitou a tuto minulost ještě nepřekonalo – přesto oproti původním stavu byla i komunistická diktatura pokrokem (z jednoho z nejzaostalejších států se stal stát, který v mnoha věcech konkuroval těm nejvyspělejším!!! – i když nakonec prohrál, byl to velmi úctyhodný výkon a kdyby byly jiné počáteční podmínky, mohl být jiný i výsledek a Čína na tom na začátku nebyla o mnoho lépe než Rusko), i když bohužel toto vláčení minulosti socialismus zdiskreditovalo a znemožnilo jeho přirozený rozvoj. Nicméně tyto diktatury jednali v rozporu z ideologií, ke které se hlásili a kterou často upravovali k obrazu svému. Můžeme diskutovat o komunistických ekonomických nedostatcích, ale jeho cílem je omezení násilí, i přes to, že v úvodu jisté použití násilí připouští, a to z důvodů, která mají v historii opodstatnění.