Devět let v pekle
Sněžana Dimitrova
Autentický příběh bulharských zdravotních sester vězněných v Libyi a odsouzených k trestu smrti Příběh bulharských zdravotních sester vězněných v Libyi a odsouzených k trestu smrti. Jejich osud vzbudil velký zájem veřejného mínění na celém světě a přiměl celou řadu významných politiků, aby k němu zaujali otevřený postoj. Příběh začíná návštěvou paní Cecílie Sarkozyové u odsouzených Bulharek. Autorka vypráví o svém životě a práci zdravotní sestry v Bulharsku. V roce 1998 požádala o práci v Libyi v naději na lepší plat, půl roku po příjezdu však byla zatčena a obviněna spolu s dalšími, že více než 400 dětem záměrně podali v nemocnici v Benghází krev infikovanou HIV. Zdravotníci vinu popírají. Libyjské soudy jim stanovily trest smrti. Jejich rozhodnutí změnila až v červenci 2007 Nejvyšší soudní rada Libye, která skupině vyměřila trest doživotního vězení. V poslední části uvádí autorka své poznatky o libyjské policii a libyjském soudnictví, o životě ve vězení, výsleších i mučení. Postupně se k vězněným dostávají zástupci bulharské ambasády, i vyšší političtí představitelé, ale nikdo jim nedokáže pomoci. Až po intervencích EU a návštěvě paní Sarkozyové v červenci 2007 přichází náhlé osvobození a návrat do Bulharska.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2008 , VyšehradOriginální název:
Cauchemar, 2005
více info...
Přidat komentář
Kniha je velmi poutavě napsana, nedá se od ní odtrhnout. I když jsem právě nečetla nedalo se na ni nemyslet. Jaké bezpráví, absurdita a bezmoc. Jsem ráda, že vše dobře dopadlo. Doporučuji!!!
„Dědečku, existuje Bůh?“
„Na vlastní oči jsem ho neviděl, ale rozhodl jsem se, že v Něj budu věřit.“
Šokující výpověď jedné z bulharských zdravotních sester odsouzených v Libyi na počátku jedenadvacátého století k trestu smrti.
Jeden lékař a pět zdravotních sester byli ve vykonstruovaném procesu obviněni z mezinárodního spiknutí a záměrného nakažení libyjských dětí virem HIV. Čtení je opravdu šokující - šílené mučící praktiky libyjské policie se směle vyrovnaly středověkým čarodějnickým procesům, absolutní selhání bulharské diplomacie a k tomu devět let ztraceného života šesti lidí. Matně si vzpomínám, že tato kauza před mnoha lety docela hýbala světem, ale dnes už jsem si její podrobnosti moc nepamatovala. Až náhodným setkáním s touto knihou jsem si to všechno připomněla a musím říct, že přečtení této otřesné výpovědi opravdu stojí za to. I když, pro slabší povahy asi opravdu opět není. I tato kniha opět potvrdila, že s lidmi s touto zrůdnou vírou není radno si zahrávat.
„Uvědomuji si, jak málo stačí, aby se společnost přestala chovat lidsky. Jenže ono jen tak slyšet o policejních praktikách a zvůli je jedna věc, ale zažít to na vlastní kůži, být toho obětí, je zcela jiné.“
Po Chaloupce strýčka Toma další kniha o svobodě, nebo spíše zas dlouho o nesvobode. Jen mne bohužel utvrdila v tom, že není radno vydávat se do islámských zemí. Je neuvěřitelné, že tento příběh se stal tak nedávno...
Velmi drsné drama ze života. Povinná četba pro každého obyvatele západního světa. Nemálo poupraví případný zkreslený názor na islám a jeho hlasatele slova "božího".
Být toto román, byl by k smíchu! Jenom těch nelogičností co tam je..., počáteční lhostejnosti diplomatických služeb a posléze jejich naprosté selhání... Jenže ono se to skutečně stalo... a těm lidem šlo o život... Přežili, ale těch téměř devět let života už jim nikdo nevrátí a psychické následky z toho utrpení si jistě ponesou po zbytek života.
Číst o těchto zrůdnostech není vůbec lehké, ale je to potřeba. Je dobře, že jedna ze sestřiček podala touto formou podrobné svědectví. Čím víc lidí si jejich hrozný příběh přečte, tím líp.
Neskutečné, že se tohle vůbec někde na světě může dít a většina zemí s tím nemůže nic dělat..9 ztracených let v tahu, psychika poškozená do konce života a spravedlnost žádná. A takových lidí se někteří zastávají a chtějí je přijímat do České republiky. To prostě nikdy nepochopím !!!!!
... netušila jsem, že se vůbec něco takového dělo. Opět jsem googlila. Jak lehké je obvinit člověka, který se ničím neprovinil. A odškodné nebylo nijak vysoké. Jsem ráda za ty sestry, že to dobře dopadlo, i když si tedy vytrpěly svoje. Ať se jim daří
9 let zavřeni za něco, co nespáchali. Absurdní důkazy a ještě absurdnější svět.Stali se jen figurkami na šachovnici, jeden tah svět druhý Libye a všichni jen přihlíželi ..9 Let to je velká část života. Poté vyšli a dostali byt a neomezené volání, není to trochu málo? Copak Libyjská vrchnost nezaplatí za své hrůzné činy ,mávne rukou a dělá jakoby nic?
Kniha se četla velmi dobře, líbila se mi i obrázková příloha, i když na můj vkus mohla být klidně obsáhlejší a popisky detailnější.
No..co na to říct...holky můžou být rády, že to běsnění přežily...popis hrůzných praktik libyjské policie...
Velká výpovědní hodnota knihy společně s velmi slušnou úrovní podání z knihy dělají opravdu kvalitní čtení.
Velmi silný příběh o ženách, kterým osud nepřál. Je smutné, že se ve světě pořád dějí tak hrozné věci. Knížku doporučiji...
Kniha mě velmi zaujala, má poutavý děj, četla jsem ji jedním dechem, určitě doporučuji si přečíst.
Velmi silný příběh Bulharské zdravotní sestry,která jela na rok pracovat do Libie,kde byla obviněna s dalšími kolegyněmi ze zločinu,které nespáchali.Tak šílené chvíle zažívali,že bez přečtení jsi to neumíme představit.Je to zároven poučné si rozmyslet kam cestuji a jestli je to bezpečné,