Devoluce: Očité svědectví o útoku seskvečů u Mt. Rainier
Max Brooks
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/482252/bmid_devoluce-ocite-svedectvi-o-utoku-se-8HS-482252.jpg
4
39
39
Sopka Mount Rainier vybuchla a malá obec vybavená nejmodernější technologií, usazená hluboko v horách je odříznuta od civilizace i dodávek potravin. Zima se blíží a z lesa se ozývá záhadné vytí. V deníku nalezeném v zakrvácených troskách Greenloopu Kate Hollandová popisuje události tak hrůzné a tak šokující, že by měly být zapomenuty. Max Brooks přepsal zápisky Kate slovo od slova a podpořil její vyprávění vlastním vyšetřováním husí kůži nahánějícího masakru a historkami od táborových ohňů o chlupatých netvorech. Obrovití a odporně páchnoucí predátoři nejsou překvapením – podtitul o jejich přítomnosti v příběhu dává jasně vědět – ale to neznamená, že napětí mezi stránkami by se nedalo krájet. A právě přítomnost seskvečů poskytuje Brooksovi zábavný rámec, prostřednictvím kterého pokládá složitou, ale příhodnou otázku, kdy je lepší být optimistou a kdy by se měl člověk připravit na nejhorší. Hororový příběh založený na střetu civilizovaného a technicky vyspělého světa s tím primitivním, ovládaným základními pudy, na pozadí přírodní katastrofy. Kolik toho jemný, vzdělaný a na nejnovějších vymoženostech závislý člověk dokáže vydržet, než se u něj projeví ty nejzákladnější, nejnižší instinkty z prehistorických časů? A kým se vlastně stane? A kdo nakonec vyhraje? „Děsivé. Brooks se nezabývá jen koncem lidskosti; ukazuje nám také naši další cestu k nové, nevyhnutelné, naprosté brutalitě.“ – server BookPage (v recenzi oceněno hvězdou) „Brooks vykresluje živoucí krajinu a má dar v okamžiku změnit úhel pohledu a náhle tak změnit půvabné přírodní scenérie v hrozivé. Dokáže zápletku napěchovat akcí, informacemi i atmosférou a zachytit tak slabosti i hrdinství svých postav.“ – časopis Publishers Weekly „Devoluce je uhrančivá. Je to hororový příběh o tom, jak každý, a zvlášť ti, kteří se pokládají za něco víc, může pomalu klesnout zpět k prapůvodnímu, instinktivnímu chování. Uchvátila mě od první strany až k té poslední!“ – Les Stroud, autor pořadu Survivorman, filmový tvůrce a spisovatel Další úspěšný román spisovatele Maxe Brookse po bestselleru Světová válka Z, který byl také zfilmován s hercem Bradem Pittem v hlavní roli.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno:
2021
,
Zoner Press
Originální název:
Devolution: A Firsthand Account of the Rainier Sasquatch Massacre, 2020
více info...
Přidat komentář
Legendární "Bigfoot" podle Maxe Brookse? Proč ne. Forma deníku Kate Hollandové je skvěle čtivá, postupné seznamování s postavami a prostředím v prvních kapitolách je dlouhé tak akorát. Atmosféra houstne, nebezpečí je dávkováno postupně a vrcholí brutálně. Střet moderní vyspělé civilizace s primitivními bytostmi se Brooksovi vyvedl na jedničku.
Tak tohle pro mě bylo tak velké zklamání, jakého se mi nedostalo snad za celý rok. Možná ani nejsem tak zklamaná jako spíš překvapená, co to autor napsal.
Co vlastně měl v plánu? Tohle snad ne. Já dostala do ruky splácaninu všeho možného, od podivnejch ezo hipíků, samozřejmě totálně nesympatických a chovajících se jak podle šablony stupidity, pak jakési akční béčko, kde furt něco vybuchuje a všichni mají před sebou stále jen pět minut života, ale mně ho to čtení ubralo snad půlku.
Těšila jsem se na postavu bigfoota v jiném podání, to jsem teda dostala, ale úplně povrchně a opět nelogicky a zmatečně.
Kdyby tohle byl film, tak na csfd má přesně 16 %. A rozhodně by to nebylo to fajn roztomilý béčko.
Tam už chyběly jen hořící vlaky. I když počkat…
netreba sa zľaknúť pomalšieho začiatku - je nutný pre postupné budovanie atmosféry ktorá výborne graduje počas celého príbehu ,knihu som čítal v noci na chate neďaleko lesa a radšej som sa potom nepozeral von z okna O:)
Kniha o skupině japíků, odříznutých sopkou ve svém vymakaném eko ráji od naprosto nezbytné civilizace, kteří vedou malou, ale intenzivní válku s tlupou vyhladovělých bigfootů. Zni to jako nějaké "béčko", ale ve skutečnosti se jedná o geniální kombinací společenského satiry a survival dramatu, v němž přežít tváří v tvář drsné a nemelodramarické realitě přírody znamená odhodit spoustu civilizační nadstavby a stát se neméně divokým a krutým primátem, jako je ten, jenž na vás útočí.
Pěkně napsané postavy a jejich různé reakce na nastalou situaci, dobré charakterové oblouky a otevřený závěr naznačující, že ten nejkrutější primát na této planetě jsme nakonec přeci jen my sami. Max Brooks dobře rozumí tématům, o nichž pojednává a dokáže čtenáře přimět k filozofickému zamýšlení, aniž by jej byť i jen na moment nudil. Vřele doporučuji!!
Opomenu-li formu deníku jako (nepravděpodobného) zdroje vyprávění takové "akce", šlo o svižné a záživné čtení. Samotná myšlenka „hi-tech eko“ civilizace ve střetu s tou „primitivní“ není vůbec špatná. Vyprávění velmi pomohlo prokládání útržky z dalších zdrojů.
Tohle doporučit nemohu - je to bezduchá americká akčňárna, absolutně bez míry, uspěchaná a rádoby intelektuální, a seskvěče se to dotklo akorát tak tím klackem. Pokud vás tématika bigfoota zajímá do hloubky, akorát vás to hrozně zklame, protože je opravdu znát, že se do ní autor sám během výzkumu pro román ponořil jen velmi povrchově a raději psal příběh plný akce, výbuchů a amerického patosu, u něhož je jasné, že ho formoval tak, aby šel snadno zfilmovat. S tím se nese i typicky americké "odškrtávání si" ze seznamu klišé a latentně progresivních postav, které jsou všechny plytké až hrůza, a fůra děr v logice příběhu, které pozorný čtenář nemůže přehlédnout. Dal bych tomu tak 2/10, když budu hodný 3.
Dost ohromující čtení.
Něco mezi sociologickou a antropologickou studií a thrillerem, drásavé zpodobnění toho, jak je lidská civilizace křehká a zranitelná. Jak málo stačí, aby z nás spadla tenounká civilizační slupka. Téma mnohokrát zpracované, ale tentokrát zase úplně jinak.
Doporučuji nečíst komentáře či obsah knihy, jen tak docílíte nejlepšího čtenářského účinku; nejprve nenápadný rozjezd, jedna malá skupinka naivních ekozelených milovníků neporušené divočiny a pak…
Poslední hvězdička za originální a neobyčejně působivý způsob psaní. A na pocit, že sepsání takto podrobného deníku by bylo hodně nepravděpodobné, rychle zapomínám…
„A pak se něco stalo. Něco, co mě pořád nutí před tou vzpomínkou utéct a schovat se. Mostařina dolní čelist, která vyjela vpřed, když udělala výpad. Pár centimetrů, sotva, a tak rychle. Prudký pohyb tváří směrem k Yvettině.
A to, jak druhá tvář, oči vytřeštěné, náhle a prudce uhýbá.
Strach.
Vracím se stále k tomuhle okamžiku, k pohledu na sílu a slabost.
Chápu krásu peněz. Chytrosti, popularity, sexu.
Vlivu.
Ale nikdy jsem ještě neviděla fyzický boj, nebo dokonce ani hrozbu jím. Ne u holek, a dokonce ani u kluků. Ne v mém světě.
Primitivní. Prapůvodní.
Dominance.
Mám moc způsobit ti bolest.“
*
„Příroda je čistá. Příroda je skutečná. Spojení s přírodou z tebe vytáhne to nejlepší. Tohleto poslouchám od těch ubohých pitomečků, kteří sem každý rok jezdí v nových outdoorových hadrech, nikdy neměli pod nohama hlínu a nemůžou se dočkat, až se ztratí v rajské zahradě. A pak, o pár dní později, je najdeme, jak se plazí bahnem, napůl mrtvé hladem, dehydrované s nějakým snětí infikovaným zraněním.
Všichni chtějí žít v „harmonii s přírodou“, dokud si někteří z nich neuvědomí, příliš pozdě, že příroda je všechno, jen ne harmonická.“
Tentokrát se Max Brooks zaměřuje na ikonu severoamerického folklóru, tzv. bigfoota. Směle dokázal využít poněkud omšelou tematiku a zasadit ji do současných kulis, aniž by nějak ztratila na působivosti. Coby zkušený tvůrce ví, jak pracovat s gradací příběhu, představením postav i rozvržením zápletky. Pravidla vyprávění jsou přitom na dnešní poměry až primitivní – skupina osadníků odříznutá od světa bojuje s monstry, přičemž s každou další kapitolou je směr dějového oblouku stále přímočařejší.
Na rozdíl od konkurence však autor dokáže čtenáře přikovat k příběhu a nenechat jej vydechnout až do poslední stránky. Opětovně využívá možností, jaké nabízí pseudoautentická zpráva o katastrofě, jež už někde proběhla a jsou nám zprostředkovány útržky informací z různých rozhovorů, deníkových zpráv či oficiálních hlášení. Na malém prostoru tak rozehrává drama plné úzkosti z přírodního neznáma a pudového strachu z příšer, jež sice považujeme za vymyšlené, ale ve skrytu duše za až příliš skutečné.
Další skvělá kniha Maxe Brookse. Tentokrát autor vyměnil zombíky za Seskveče nebo chcete-li Bigfooty či Yetti. Zůstává ovšem mnoho podobných rysů s jeho slavnější Světovou válkou Z. Po trochu uspávajícím začátku se to rozjede v hodně slušnou jízdu
„Děsí mě a frustruje, když se lidé z měst snaží antropomorfizovat přírodu,“ prohlásil před vydáním knihy v jednom z rozhovorů americký spisovatel Max Brooks. V Devoluci proto proti sobě staví dva extrémy - mýtické seskveče, americkou obdobu himalájského yettiho a naivní komunitu lidí žijících ve vesnici uprostřed nedotčené přírody. Druhá skupina přesně naplňuje autorovy obavy - lidé s vizí žít mimo město, v domcích napěchovaných moderními technologiemi a s pocitem neohrožení a bez záložního plánu. A tak Brooks nechá vybuchnout sopku, vesnici odřízne od světa a tlupu seskvečů nechá prchat před nezkrotným živlem přímo k vesnici.
Střet civilizovaného světa a brutálních tvorů, kdy jedni ve své neohrožené vizi zapomněli na bezpečí, zbraně, satelitní telefony a zásoby a druzí jsou animální silou lačnící po krvi a mase, odhaluje Brooks prostřednictvím deníků jedné z obyvatelek komunity. Opět pracuje s více pohledy, prostor dostává bratr pohřešované autorky zápisků, či strážkyně parku a jejich prostřednictvím do příběhu promítá reálné kauzy - údajné pozorování a natočení seskveče v roce 1967 v Kalifornii a další.
Forma deníkových záznamů, které samozřejmě podobně jako svědectví ze Světové války Z (zde se jednalo o rozhovory), vydává Brooks za autentické a neučesané, trochu pokulhává. Těžko si představit, že je autorka podrobně sepisuje v pauzách mezi četnými útoky seskvečů, včetně přímých řečí a bravurně vystavěných souvětí. To je však jediná opravdu výrazný kaňka na jinak zábavném mixu satiry a hororu, což Brooks prostě umí. I když celek může na první pohled působit jako absolutní béčko.
Autorovy další knížky
| 2010 |  Světová válka Z |
| 2010 |  Zombie: Příručka pro přežití |
| 2013 | Zombie - příručka pro přežití: zaznamenané útoky |
| 2017 | Ostrov |
| 2021 | Devoluce: Očité svědectví o útoku seskvečů u Mt. Rainier |
Nebyla to špatná kniha k přečtení... Jen mě spíš bavily ty časti, kdy bylo nějaké to napětí a akce ...