Diablova pevnosť
Juraj Červenák
Po dramatickom úteku z benátskeho zajatia kapitán Kornélius Báthory a jeho druh v zbrani, kozák Stepan Voronin, smerujú do chorvátskeho Medzimuria, krvou zmáčanej pohraničnej oblasti medzi kresťanským a mohamedánskym svetom. Tu si oceľou i olovom vydobyjú priazeň chorvátskeho bána Nikolu Zrínskeho, neľútostného turkobijcu. Súhlasia s tým, že po jeho boku podniknú trestnú výpravu na nepriateľské územie, no ešte predtým musia pomôcť priateľovi, mladému šľachticovi Bojanovi Gradovičovi. V predvečer vojny ich cesta plná nástrah vedie do zlopovestnej Diablovej pevnosti, kde jedine môžu zlomiť smrtiacu kliatbu. Navyše sa z ďalekých krajov, až zo srdca Osmanskej ríše, blíži iné, neslýchané nebezpečenstvo.Epické vyvrcholenie úvodnej trilógie cyklu Dobrodružstvá kapitána Báthoryho.... celý text
Literatura slovenská Fantasy Historické romány
Vydáno: 2011 , Slovart (SK)Originální název:
Diablova pevnosť, 2011
více info...
Přidat komentář
U mňa to dopadlo dva v jednom: jednoznačne najlepší Báthory a takisto zatiaľ najlepší Červenák, ktorý sa mi dostal do ruky. Od leta 2018 prešli takmer dva roky, čo som prečítal druhý diel o Báthoryho dobrodružstvách a trochu mi vyšumeli súvislosti z hlavy. Vôbec to však nebolo na škodu a príbeh, ktorý sa vrátil od Osmanov do Európy mi ulahodil. Takisto množstvo vtipných bonmotov a slovných prekáračiek, ktorých je kniha plná, mi počas čítania vyslovene hladili čitateľskú dušu. Pre mňa je to Červenák na vrchole tvorivých síl.
(SPOILER)
Doopravdy nevím, jak tuto knihu ohodnotit. Celkově se mi děj líbil zatím nejvíce a hlavně jsem hodně ocenila popis boje. Ale... Jelena mě zklamala. Z nejdříve sympatické dívky se stane s prominutím dě*ka. Doopravdy si autor myslí, že takhle by se chovala urozená dívka té doby?
Druhá věc... Bathory se tváří že jediný katolický Bůh je zaměnitelný s Allahem. A do háje proč už se neodporoučel Čelebi?!
Pro příliš popisovanou erotickou scénu a zmatek ve víře ubírám na hodnocení. Pro mě je zatím stále nejlepší první díl.
Jak vidím, tak čtením e-knihy přicházím o krásný obrázek na přebalu. Ale zase kniha není tak tlustá, i když dlouho vydrží. Už jsem si na Bathoryho zvykl, tady se znovu potká s Čelebim. A po krátkém "rozloučení" s Janovem už je v Chorvatsku a snad se podívá i domů. Všechno tu je ve správném poměru, další dílek do osmanských bojů, tentokrát Mikuláš Zrinský. Tak už se těším na příště.
Zatím pro mně nejlepší Báthory. Příběh se vrátil do Evropy, i když poněkud jižnější. Kapitán se chová mnohem víc lidsky a logičtěji, než v minulém díle. Pro mě zatím nejlepší Báthoryho příbeh.
Jak by řekl inženýr Kašpar: "Je to trochu cestopisný a trochu erotický, no já bych na to šel ještě jednou, ale nemůžu, musím se koukat na besedu o hovězím dobytku"
Super pokračování, nevadí mi ani nadpřirozeno (to tak ve fantasy knihách bývá) a nesouhlasím s tím, že by nepřátelé dělali komparzisty, jak někdo zmiňuje v recenzích, právě naopak. Děj má spád a kniha opět nemá hluchá místa. už se těším na další pokračování.
(SPOILER)
!!! POZOR SPOILERY !!!
Báthory patří, přese všechny mé výtky vůči autorovi, mezi mé srdcovky. Při druhém čtení jsem ovšem viděla víc much než dříve. Z minulosti jsem si pamatovala jen to, že kapitán sejme Namtara, a že si dopřával orálního sexu. Nevím proč, ale pevnost z názvu jsem si v paměti spojila s tou, u jejíhož padacího mostu dojde k finální porážce zla a ukončení "spolupráce" s Drakobijcem. A tak jsem nyní nepobírala, proč se pořád mluví o nějakém Vračigradu. Moje chyba. Ovšem co jsem tentokrát vnímala mnohem víc bylo slabé navázání na předchozí díl. Po přečtení dvojky by člověk čekal, že půjde hlavně o zastavení Namtara, jenže Pětice a čelebi se sice na začátku objeví, ale pak o nich čtenář po celou dobu, až do úplného konce knihy, neví. Děj se soustředí na Chorvatsko, Černého Araba (podobnost s Ospalou dírou čistě náhodná) a získání léku pro Ljubicu. A že je to dobrodružství plné zvratů! Kdykoli se zdá, že hrdinové už mají vyhráno, ruka osudu zasáhne a jejich radost ihned zdusí. A jako vždy u Červenáka se projeví, že zdánlivě bezvýznamné epizody (většinou spojené s násilným krveprolitím) mají své důsledky...
Protože čtvrtý díl si pamatuji jen matně a pátý jsem ještě nečetla, říkám si, zda má celá série nějakou nosnou linii, která by knihy více propojovala. Zprvu jsem si myslela, že to bude záchrana syna, ale ta ustoupila do pozadí před záchranou křesťanského světa. Bude nějaký nosný prvek v dalších dílech??
Tentokrát oceňuji to, že:
a) většina vedlejších postav, které dostaly prostor vyniknout vedle kapitána a kozáka, neumře a z knihy odejde po svých, i když značně potlučená,
b) v knize se epizodně mihne poměrně silná ženská postava, která - i když nedostane tolik prostoru - zaujme a čtenáře (i kapitána, i když toho v jiném smyslu) potěší. Na to, že se Červenák s ženami v knihách moc popasovat neumí (nebo nechce), nyní se zadařilo a i erotická scéna měla jisté kouzlo.
Když si odmyslím to, že Báthory i Voronin (aktuálně v závěsu s Bojanem) rubají pohany a zlé hajduky hlava nehlava, tak postavy dostaly i víc prostoru pro slovní přestřelky a škorpení, které příběhu dodává říz. Bohužel jsem si nedovedla odmyslit komentář k jedné z předchozích knih, v níž příslušný čtenář přirovnával hrdiny k postavám z Mayovek. Jednak Báthoryho nevěrohodné rychlé kurýrování ze smrtelných zranění a zlomenin, nutné pro chvatný odjezd domů. A pak: ano, Kornel i Stěpan mají bezchybnou mušku a jejich ruka nikdy nemine cíl (oproti třeba Bojanovi, který bojuje po jejich boku). Připomnělo mi to, kterak pouze Chuck Norris sestřelí vzduchovkou letadlo ve výšce 12 000 metrů... z podzemní garáže... bez diabolek.
Co se vedlejších postav týče, osudy Ratimira považuji za vyloženě tragické. (A pokud si vybavuji dobře další díl, budou mít vliv na následující vývoj Báthoryho vztahu k Jeleně.) Líbilo se mi zapojení historických postav, o nichž vím zbla, takže jsem mohla věřit všemu, co o nich autor napsal. Zrínského jsem si představovala jako Jeremiáše Wiśniowieckého z Ohněm a mečem z r. 1999. Jen mám velkou výhradu k zobrazení nebohého Urbana Grandiera, který v reálu žádným okultistou a travičem nebyl. V poznámkách je sice poněkud suše vysvětleno, že za jeho procesem (který skončil upálením) stály spory s kardinálem Richelieu, ale celé to bylo složitější. Zájemcům o problematiku (a očištění Grandierova jména, které Červenák pro svůj příběh poněkud ušpinil) doporučuji nahlédnout do Pitavalových Slavných kriminálních případů.
Taky mne mrzelo náhlé opuštění některých postav typu Krsta Frankopana v průběhu vyprávění. Jeho epizoda s rusalkami působila více méně jako výkřik do tmy, škoda, že ji autor více nerozvedl či neuzavřel.
Hrozně mocinky moc by mne zajímalo, z jakých zdrojů Ďura při čtení vycházel a co všechno je jeho fabulace. Zaujaly mne třeba informace o roční výši příjmů vysoce postavených tureckých důstojníků, o osobní minulosti některých z postav nemluvě. Pokud je vše opřeno o nějaký hodnověrný pramen, tak smekám a knihy doporučuji ke studiu tohoto období.
Nu a na závěr něco, co mne coby fanynku trklo: Voronin na konci shodil kníry i kokrhel?? Proč? Jako jediný důvod mne napadá, že kvůli utrženým zraněním, ale ta neměl na hlavě ani v obličeji?! Že by ho autor potřeboval oškubat, než s Báthorym vyrazí do Horní země?
------
Ještě mne napadla taková malá glosa k tomu orálnímu sexu... V období baroka tyhle služby běžně neposkytovaly ani prostitutky a rozhodně se nejednalo o rozšířenou praktiku (tak jako dnes). Důvodem byla nejen katolická tabu, ale především vztah barokního člověka k hygieně. Ale to, co vím, vztahuji na západní a střední Evropu, třeba v Chorvatsku byly ženské čistotnější a Báthory, který navštívil Orient, převzal zálibu v parních lázních od Turků. Nač si škarohlídstvím kazit tu trochu erotiky ;-).
Tentokrát už bohužel definitivně ne za plný počet. Upřímně, být tu ta možnost, šel bych asi ještě o půl hvězdičky níž. ALE je to opravdu hodně subjektivní. Po obsahové i stylistické stránce je i třetí dobrodružství kapitána Báthoryho super čtením, které jsem si po hříchu užil a bez zaváhání v budoucnu sáhnu po dalším dílu. To, co mi tak vadilo, je rozhodnutí, vydat se definitivně cestou nadpřirozena. Zatímco v předešlých knihách se využívalo spíš k rámcování příběhu, dotváření atmosféry a sem tam možná rozbíjení stereotypu, tady se do toho šlo po hlavě a... na mě to prostě nezabralo.
Juraj Červenák nás opět bere na projížďku s kapitánem Báthorym, který je znovu v sedle a ve formě. Mohamedánské hlavy odlétají od jeho meče po tuctech, zrádci ve vlastních řadách jsou koseni jeho pistolí a ani pekelné mocnosti si na něj nepřijdou. Tato kniha je opravdu ďábelská jízda, která slibuje zajímavé pokračování,
Mám taký pocit, že v Červenákových sériách sú vždy najlepšie tretie časti (Krvavý oheň, Ohnivé znamenie). Z Báthoryho série taktiež, ale asi narovnako s Hradbou západu. Dej zasadený do perfektného prostredia Vojenskej hranice, územia neustále napádaného osmanskou hrozbou.
Po úteku z benátskeho zajatia sa Kornel, Stepan a mladý Bojan dostávajú do služby Nikolu Zrínskeho, chýrneho turkobijcu. Odvracajú mnohé pohanské útoky osmanskej armády a démona Namtara. Celú série už čítam druhýkrát a opäť sa mi potvrdilo, že Diablova pevnosť je perfektná a patrí medzi autorove vrcholné diela.
Kapitán Báthory se vrátil do zalesněných křesťanských končin, kde poznává nového parťáka – mladého chorvatského šlechtice, zaplétá se do osudů jeho rodiny, stíná hlavy zlosynů a za asistence svého tajemného pomocníka čelí starým známým i pár novým démonům. Procenta odebírám za slabé nepřátele, odsouzené do rolí potupně chcípajících komparzistů, a také za hlavního hrdinu, který pro mě stále není po stránce charakteru dostatečně vybroušený.
„Ďáblova pevnost“ je chytlavé, dobře napsané (a dokonale neuzavřené) fantasy dobrodružství s atraktivním historickým pozadím. Nic víc, nic míň. Horší než první díl, lepší než druhý.
Po událostech v poušti se kapitán Báthory vrací na evropskou půdu, konkrétně do Chorvatska, na neklidnou hranici mezi osmany a křesťany. Takže jako vždy: krev teče proudem, olovo sviští vzduchem a hlavy padají na zem. Oproti předchozím dílům se objevuje ale i ženský element, který samozřejmě dokáže způsobit dost komplikací i samotnému Báthorymu. No a navíc jsem objevil i jedno velké moudro: Proč srát v rohu, když můžeš kadit uprostřed místnosti. Takže vzhůru do čtyřky!
K Bathoryho príbehom som si hľadal cestu dlhšie ako k sérii so Steinom a Barbaričom, musím však uznať, že tento tretí diel ma úplne dostal. To čo mi chýbalo v prvých dvoch dieloch a hlavne v druhom, v trojke už nechýbalo, a okrem skvelého príbehu, menej tureckého prostredia a dostatok historického humoru. Skvelé len tak ďalej.
Ak si teraz v duchu nebodaj hovoríte, že kapitán Báthory nie je ničím výnimočný a pokojne by sa v tej plejáde stereotypných postáv stratil, nie ste ďaleko od pravdy. Kornélius Báthory oplýva všetkými základnými atribútmi klasického fantastického hrdinu. Geniálne zapadá do vzorca, podľa ktorého veľké historické ságy fungujú, a práve táto všednosť ho robí zaujímavým. Tým, že sa na nič nehrá, žije si svoj život tak, ako mu bol dopredu sudom nalinkovaný, a to aj s komplikáciami, predstavuje pre čitateľa uveriteľný a plastický prvok, s ktorým sa dá výborne pracovať. Prirodzene reaguje na okolité vnemy, spontánne rieši neočakávané a veľa ráz aj nepríjemné situácie, adekvátne svojmu postaveniu, ale aj dobe, v ktorej žije, zdoláva konflikty i osobné problémy. Do svojho súkromného priestoru si vpúšťa mnoho zaujímavých ľudí, neskôr aj dobrých priateľov, ktorí ho pomaly menia a formujú na muža, akým by zrejme nikdy nebol, nebyť jednej nešťastnej náhody, ktorá ho takmer stála život.
Opäť výborné - dobrodružstvo, napätie, akcia, fantasy, história,..... Aj slovenská literatúra môže byť skvelá, len to chce spisovateľa, ktorý vie písať. :-)
Mne sa páčilo, že dej sa opäť presunul niekam inam. Konkrétne do Chorvátska. A, keďže ide o kombináciu historických udalostí a fantasy prvkov v Červenákovskom háve, je to koktail ktorý chutí...
Škoda, že Červenák nepíše učebnice dějepisu, to by se to pane studovalo jedna radost! :-D Musím říct, že tímto dílem série si mne autor získal nadobro. Opět poutavé vyprávění, plné napětí, vtipu i nadsázky, i na trochu té romantiky se dostalo. Tentokrát se ocitáme zpět v Evropě, kde se ve víru válečných událostí Kornel Báthory konečně právoplatně ujme svého daru, aby definitivně zatočil se zlem pronásledujícím křesťanský svět. A je trochu ironií, že poté o své schopnosti přichází a do dalších bojů mu nezbyde než zase jen prostá tělesná schránka. Ale Báthory není nějaký komiksový superhrdina, je to především voják, otec a normální chlap se všemi ctnostmi i nectnostmi, v jehož příběhu mi trochu méně toho nadpřirozena scházet nebude. Těším se na další díl!
Pan spisovatel opět překvapil. Do příběhu, který byl až do ted´výhradně mužskou záležitostí, nepočítám četné strigy a podobné se najednou vloudilo, něco, co bych opravdu nečekal. Drsný kapitán poznal opět lásku ato se vším všudy, což bylo v příběhu plných na zvraty naprosto super, jindy by možná působylo malinko rušivě, ale v tomto úseku, kdy došlo na boj s nadpřirozenými silami, to byla to správné odlehčení, před očekávaným soubojem dobra a zla.
Ale nakonec vyvrcholení, bylo opět nečekané, ale pro kapitána asi zasloužené, a už se těším na další pokračování této jízdy po R-U mocnářství.
Že začátku jsem si říkala,že dám tak maximálně 3*,ale postupně jak jsem četla mě příběh úplně dostával..Kornel není jen sám hrdina,ale má spoustu přátel,kteří se taky hodně přičinili..Děj má sílu člověka vtáhnout a nepustit,dokud nedočte..Bylo to super,ale co mě dostalo nejvíc,je to,že to sakra ještě nekončí..Jedeme dál dámy a pánové a doufám,že děj bude stejně výborně gradovat,jako v tomto díle..
Autorovy další knížky
2013 | Mŕtvy na Pekelnom vrchu |
2009 | Strážcové Varadínu |
2006 | Ocelové žezlo |
2015 | Ohnivé znamenie |
2017 | Vlk a dýka |
Chorvatsko, jak jej neznáte. Zapomeňte na prosluněný Jadran, zapomeňte na filmové mayovky - tady vás čeká temný kraj Mezimuří, kde na pozadí hrdinného odporu chorvatského bána proti turecké invazi spřádají své plány temné síly. Tajemný černý jezdec z tohoto příběhu strčí tolkienovy nazghúly do kapsy ;))
Opět skvělá kombinace historie, dobrodružství, nadpřirozena a hororu.
Kvalita se vrátila na úroveň prvního dílu a plný počet je zcela zasloužený ;))