Diablova pevnosť
Juraj Červenák
Po dramatickom úteku z benátskeho zajatia kapitán Kornélius Báthory a jeho druh v zbrani, kozák Stepan Voronin, smerujú do chorvátskeho Medzimuria, krvou zmáčanej pohraničnej oblasti medzi kresťanským a mohamedánskym svetom. Tu si oceľou i olovom vydobyjú priazeň chorvátskeho bána Nikolu Zrínskeho, neľútostného turkobijcu. Súhlasia s tým, že po jeho boku podniknú trestnú výpravu na nepriateľské územie, no ešte predtým musia pomôcť priateľovi, mladému šľachticovi Bojanovi Gradovičovi. V predvečer vojny ich cesta plná nástrah vedie do zlopovestnej Diablovej pevnosti, kde jedine môžu zlomiť smrtiacu kliatbu. Navyše sa z ďalekých krajov, až zo srdca Osmanskej ríše, blíži iné, neslýchané nebezpečenstvo.Epické vyvrcholenie úvodnej trilógie cyklu Dobrodružstvá kapitána Báthoryho.... celý text
Literatura slovenská Fantasy Historické romány
Vydáno: 2011 , Slovart (SK)Originální název:
Diablova pevnosť, 2011
více info...
Přidat komentář
Po otřesně předvídatelném předchozím díle se sice hlavní hrdina vrátil do Evropy a k pohraničním bojům, ale zase přibylo tolik magie, že to všechny pozitiva srazilo dolů. Čtu celou sérii podruhé a té "brakovitosti" je už na mě po letech s jinou literaturou asi moc.
Musím sa priznať že keď som začal čítať tuto knižku mal som chuť ju odložiť kvôli tej mágii. Nakoniec som to ale vydržal a dočítal až do konca. Červenák sa už začína približovať písaním Andrejovi Štiavnickému čo ma moc neteší. Ak aj ďalšia kniha bude s takou náložou mágie asi to radšej vzdám hneď na začiatku.
Třetí část jsem díky nemoci a spoustě času zvládl za 2 dny. Hadrové kebule dál létají vzduchem a bonusem je tu erotická scéna. Zatím mě to baví, jde se na čtvrtý díl.
Ďurove knihy si dávkujem postupne, s odstupom, aby som si ich vždy vychutnal....a podobne to bolo aj s Diablovou pevnosťou. Musím priznať, že ešte lepšie ako dvojka - napínavé, dobrodružné, prekvapivé, čítavé, svižné. Výborné postavy na čele s Báthorym, perfektne premyslený dej, tak akurátne nadprirodzena, bojové scény a neuveriteľné penzum práce na historickom pozadí: doba, oblečenie, bežný život, jedlo.
Ďuro, klobúk dolu. V tomto žánri historickej dobrodružnej detektívky nemáš u nás konkurenciu!
Byl jsem natěšený na strhující souboj s Birindži a spol., který se nakonec konal tak nějak z nutnosti. Bylo to takové kostrbaté. Knize dominoval tajemný Malkovič a rytířská výprava trojlístku sympatických dobrodruhů pro lék na strašidelný Vračigrad. Možná měl Namtar zůstat na dně mořském. Bylo fajn spláchnout všechny útrapy jantarovou whisky. Kapitán si konečně zašuká, ale není to zadarmo. Každopádně i tentokrát stínání pohanských kebulí, pro změnu na soutoku Muru a Drávy, mělo atributy zábavného a napínavého čtiva.
Zatial najlepšia kniha. Červenák je pre mňa milé prekvapenie. Príbeh bol napínavý na každej strane a nemôžem povedať, že by som sa nudil. Báthory je skvelá postava, ktorá je plná prekvapení a hlavne oddaná svojej veci. Autor má dobrý štýl písania a vybral si obdobie, ktoré nie je pre fanúšikov fantasy až tak obľúbené. Osmanské a Habsburgovské škriepky, ktoré viedli až k vojne. Tento krát sa príbeh odohráva v Chorvátsku, kde sa Báthroy dostáva hlavne vďaka Bojanovi. Nadprirodzené moco autor drží pri zemi, takže si človek niekedy myslí, že číta historický román. Teším sa na ďalšie pokračovanie.
Oproti druhému dílu se mi tento četl o sto procent lépe, a to kvůli několika důvodům. Za prvé, prostředí - lesy jsou mi bližší než-li rozpálená poušť. Za druhé, četla jsem v pravý čas - ta pochmurnost procházející celou knihou se mi strefila do nálady, podzim tomu hodně nahrál, no. Za třetí, objevily se zde zajímavé postavy a ta chemie mezi nimi fungovala. Za čtvrté, Báthory u mě svým jednáním hodně stoupl, v některých situacích musel jednat tak, že z toho nevyšel úplně růžově, ale přesto to udělal. Za páté, nadpřirozené prvky mě taky hodně bavily, ačkoliv bych jim klidně věnovala více prostoru. Co mě zarazilo, tak ten odklon od počáteční dějové linky, jako kdyby Červenák začal psát jednu knihu, a pak si vzpomněl, že vlastně zezačátku psal o něčem jiném a vrátil se k tomu. Ale ano, propojil to solidně. 80%
Naši hrdinové, teda ti, co přežili minulou výpravu za záhadným pokladem, jsou rozděleni, takže oprávněně jsem čekala, kdy se jejich osudy spojí. Objevují se nové postavy. Na scénu přichází vražedná kombinace Pandořiny skříňky a džina v láhvi/lampě prostě v dobře uzavíratelné nádobě s pečetí. No zkrátka zbraň hromadného ničení. Nechybí démoni a démonické bytosti, ale také tajemný ochránce a pomocník. Střet křesťanského světa s mohamedány dostává jiný rozměr ve vztahu derviše Čelebiho a kapitána Báthoryho, což je dobře. I na milostné dobrodružství došlo. Prostě skvělé čtení!
Tentokrát dám za pět. Děj této historické dobrodružné fantasy a tedy i Báthory se přesouvá na území Chorvatska, kde válka z Turci je v plném proudu. Kornell získává nové přátelé ale i další tajemné protivníky, s kterými se musí utkat. Nechybí nadpřirozeno i černá magie a samozřejmě množství krve, vnitřnosti a useknutých částí těla. Ale na to jsem si již v této sérii tak nějak zvykla. Uvidíme s čím se autor vytasí v dalším díle.
Po slabšom druhom dieli je to celkom slušné,pán Červeňák si ide svoje a musím priznať že som nečakal že má táto série až tak môže chytí...
Co si budeme namlouvat, jedna se o beckovou literaturu plnou odletujicich hlav, vyhreznutych vnitrnosti a klokotani krve. Postavy, povetsinou archeotypy machismu, v kombinaci s atraktivnim zasazenim a autoruv vypravecsky um vsak tvori velmi lakavou smes pro vikendovou cetbu. I pres, tentokrat trochu tezkopadneji podany pribeh, kniha drzi pomerne slusne pohromade a pokud se nebudete moc zamyslet nad pricinami chovani hlavnich charakteru, bude vse ok. Ale co se namaham, je to uz treti dil, takze ctenar uz vi, co ho ceka.. Ja si dam par tydnu pauzu a pak se s chuti pustim do dalsiho dobrodruzstvi.
Opäť dobre napísaná kniha, ktorá vás svojim príbehom len tak nepustí. Červenák je majstrom histórie a rozprávania, jeho postavy sú komplexne a opäť potvrdil, že je špička domácej scény.
Tak ve třetím díle jsme se přesunuli do starého Chorvatska, kudy v té době probíhala hranice mezi Osmanskou říší a Habsburským mocnářstvím a kde probíhali neustálé boje a šarvátky, do kterých se zapojí i Báthory se Stepanem Voroninem. Vzduchem lítají Turecké, Bosňácké, Janičářské a jiné muslimské hlavy a já z toho měl nekorektní radost a fandil Báthorymu a jeho společníkům v jejich bojích jak proti lidem, tak proti silám zla které proti křesťanům vyslali vládci z Istanbulu.
Zatiaľ hádam najlepšia časť z tejto série o kapitánovi Báthorym. Dej sa prenáša do Chorvátska a Červenák ti tak pútavou formou mixu literárnej fantasy a historického románu poskytne cestopis a faktografické údaje dejov 17. storočia. Napodiv, čo u neho zvykom nieje, vsúva do deja erotickú pasáž. Na efekt bola síce dobrá ale akási nepatričná vzhľadom na autorov rukopis. Ten orálny sex mi tam dobovo veľmi nesedel. Ako moderný prvok však vzhľadom, že sa v románe nachádzajú aj fantasy prvky však oči veľmi netrhal.
Ak už som pri tých fantasy prvkoch, tie boli pôsobivé viac než dosť, miestami smerujúce až k dark fantasy. Mocnosti stojace nad pojmami dobra a zla boli dostatočne temné. Trochu zazlievam autorovi, že záporné ženské charaktery viac nerozvíja, pričom tie by mohli mať najviac priestoru. Tu jednej takejto kráske dá hneď po zopár stranách vybiť zuby a prísť o ucho. Pritom z nej mohla byť celkom slušná sexy postava typu vamp.
Inak samozrejme román sa nesie v tradičnom Červenákovom duchu odťatých hláv, končatín, vyvalených vnútorností, crčiacej krvy alebo slizu. Možno je to len môj dojem, ale deklarovaná neuveriteľná moc a sila hlavných záporných Bossov napokon až taká veľká nebola, i keď Báthorymu pomáhal mýtický drakobijca. V konečnom dôsledku ale kniha bola stále výborným odpočinkovým čítaním s čímsi naviac...
Podprahovým vnímáním z časů minulých se mi jeví záštita hrdiny jako autorův odkaz na české vlastenectví, které v podvědomí v pověstech chránil naší vlast od zla.
Komu by nevytanulo na mysli ten skvost od Jaroslava Seiferta.
Citace pro působivost : " Hora Říp "
Viděl jsem hory plné ledu,
zpívat však o nich nedovedu.
Jiskřily dálky nad hlavami
jak bleděmodré drahokamy.
Jímala závrať při pohledu
zpívat však o nich nedovedu.
Když ale vidím na obzoru,
uprostřed kraje nízkou horu,
na nebi mráček běloskvoucí,
- přestane srdce chvíli tlouci.
Oblaka letí v klasech zralých
a koně dupou po maštalích.
V panácích jsou už všude snopy
a svatý Jiří zvedá kopí,
aby je vrazil ve chřtán dračí,
a motýl spěchá po bodláčí;
A jako krůpěj na prstenu,
třpytí se drobná kvítka rmenu.
Tu nemohu se vynadívat
a všechno ve mě začne zpívat,
zpívat i plakat. Maminko má,
jak je to hezké u nás doma! "
Kapitán Báthory se svým drakobijcem je spojenectvím excelentním.
Jak nečíst další díl když dva předchozí byly skvělé.
Je to stylem, že mi už ta krvavá řežba nevadí a stíhání hlav se mi jeví jako nutnost vymýtit zlo.
Citace:" Víra v sebe samého je prvním předpokladem vítězství."
"Mrtví ožívají, jakoby čerti zapomněli pekelnou bránu pootevřenou a místo hlídání mastili karty."
Byly a jsou časy, kdy by historie neměla upadnout do zapomnění, a tak toto dobrodružství je tím dějepisným průvodcem.
Zase drsně dobrý.
Chorvatsko, jak jej neznáte. Zapomeňte na prosluněný Jadran, zapomeňte na filmové mayovky - tady vás čeká temný kraj Mezimuří, kde na pozadí hrdinného odporu chorvatského bána proti turecké invazi spřádají své plány temné síly. Tajemný černý jezdec z tohoto příběhu strčí tolkienovy nazghúly do kapsy ;))
Opět skvělá kombinace historie, dobrodružství, nadpřirozena a hororu.
Kvalita se vrátila na úroveň prvního dílu a plný počet je zcela zasloužený ;))
Štítky knihy
17. století Osmanská říše Chorvatsko Turci v Uhersku
Autorovy další knížky
2005 | Vládce vlků |
2013 | Mŕtvy na Pekelnom vrchu |
2009 | Strážcové Varadínu |
2006 | Ocelové žezlo |
2015 | Ohnivé znamenie |
Báthory skončí opäť v zajatí, no nakoniec sa mu podarí ujsť. Spolu so Stepanom Voroninom a Bojanom Gradovičom však bude musieť čeliť novým hrozbám. Bojan sa po dlhom čase stretne so svojou rodinou a zisťuje, že jeho sestra bola otrávená a ak do niekoľkých dní nedostane protijed, tak zomrie. Naši hrdinovia sa preto vypravia hlboko do nepriateľského územia.
Asi najlepší diel zo série zatiaľ. Bavilo ma to oveľa viac ako predošlé putovanie a hľadanie tajomnej zbrane. Tiež som mal pocit, že sa tu toho deje oveľa viac ako v prvých dvoch dieloch. Útek zo zajatia, putovanie do Gradovca, záchranná výprava, vojenské ťaženie atď... Taktiež Báthory nebol konečne len v tieni ostatných postáv ako v predošlej časti. Voronin už nie je otravnou postavou, ale naopak sa stal kapitánovým priateľom, čo je rozhodne zaujímavá zmena. Nové postavy boli tiež fajn, hlavne bán Nikola Zrínsky, ktorý nepôsobí ako nafúkaný panovník a má pochopenie pre činy druhých. Záporákov bolo hneď niekoľko a niektorí z nich neboli iba nebezpeční, ale aj dosť zvrátení. Je tu oveľa viac bojov a dôjde aj na vojenskú taktiku, či na využívanie Báthoryho schopností proti nepriateľom. Zvratov tu je hneď niekoľko, no asi iba jeden neočakávaný a ostatné sa dajú dopredu predpokladať, čo mi ale vôbec nevadilo. Veľmi sa mi páči ako dokáže Červenák kombinovať žáner fantasy a historický román. Najviac sa mu to darí práve v tejto sérii, kde tých fantastických prvkov je dosť, ale nie zasa príliš na to, aby šlo o čistokrvné fantasy.
Ak to naozaj budem porovnávať s predošlými časťami, tak musím dať Diablovej pevnosti plné hodnotenie a momentálne ide za mňa naozaj o najlepší diel celej série. Deje sa tu toho naozaj veľa a čitateľ sa preto ani na sekundu nenudí. Som zvedavý, či toto nejaká ďalšia časť prekoná.