Diagnóza F17: závislost na tabáku
Eva Králíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/270783/mid_diagnoza-f17-zavislost-na-tabaku-rfw-270783.jpg
4
2
2
Kniha celosvětově uznávané specialistky na problematiku je určená všem klinickým pracovníkům, kteří se ve své praxi s kuřáky setkávají. S nadhledem, vtipně a srozumitelně vyvrací představu, že k pojmu „kouření“ patří pouze „prevence“, a poukazuje na skutečnost, že diagnóza F17 je nemoc jako každá jiná a potřebuje také systematickou, nabízenou, chronickou a všem dostupnou léčbu. Dozvíme se, že účinná, relativně jednoduchá a navíc laciná léčba, kterou jsme schopni všichni poskytovat, existuje. V jednotlivých kapitolách se autorka věnuje aktuálním a praktickým situacím na téma klinický pracovník a kuřák. Pokouší se nasměrovat zejména lékaře k tomu, aby se nebáli v souvislosti s kouřením uvažovat kompatibilně s literaturou založenou na důkazech a používat výrazy jako „léky“, „léčba závislosti na tabáku“, „kontrola tabáku“ namísto irelevantních pojmů jako „zlozvyk“, „nikotinismus“, „náhražky“, „odvykací kúra“ či „boj proti kouření“. Autorka mluví ze svých více než dvacetiletých zkušeností s několika tisíci kuřáky, kteří prošli její léčbou a pro které má velké pochopení. A vašim pacientům vzkazuje: přestat kouřit je jako naučit se jezdit na kole – párkrát spadnete, ale pak chytíte balanc.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem potřebovala ke své diplomové práci. Kniha je vcelku zajímavá, dobře napsaná, být kuřákem, tak po přečtení knížky s kouřením rozhodně přestanu :)))
Autorovy další knížky
| 2013 |  Závislost na tabáku |
| 2015 | Diagnóza F17: závislost na tabáku |
| 1997 | Jak přestat kouřit |
Z této příručky jsem získal jeden razantní pocit. Autorka odvádí svoji práci opravdu vehementně. (Vida na čem všem se dá postavit kariéra.). Paní docentka Králíková to s námi kuřáky myslí dobře a doopravdy upřímně. A má pádné medicínské argumenty. Zejména pak postavené na spolehlivých statistikách. A tady bych si dovolil dopustit vpád nového a mnoha odborníkům zřejmě čehosi neznámého. Tato příručka pro odstrašení od tabakismu zjevně operuje s ideou, že statistická data mají všezahrnující a neprůstřelnou výpovědní hodnotu. Ovšem, avšak jen zdánlivě. O jedinci jako unikátním a neopakovatelném individuu nevypovídá zhola nic. Je tady jedna zásadní otázka: Kam zmizel člověk? Prostá lidská existence se všemi svými přirozenými libůstkami a slabostmi? Kam zmizel holistický přístup k lidským bytostem? Kde je skutečný život se všemi svými pro a proti? Zdařilý redukcionismus na diagnostické kategorie bezpochyby vyvolává respekt. Zejména u laiků. Ale nechybí tomu širší rozměr? Vzpomněl jsem si na Osha a budu jej volně parafrázovat: "Kuřte když si chcete kontaminovat plíce svinstvem. Kuřte, ale dělejte to vědomě. Vědomě! Pak to (kouření) i samo odezní. Co záleží na tom, jestli umřete v šedesáti nebo v sedmdesáti, ale pokud nekouříte a nežijete vědomě, pak jste život promarnili". Na závěr si ještě dovolím parafrázovat Felixe Holzmana: "Že kouření škodí, říkáte? To já jsem znal dva. Ten jeden kouřil celej život a umřel když mu bylo devadesát. A ten druhej celej život nekouřil a umřel když mu byly dva roky". Mým záměrem nebylo tuto práci zlehčovat, ale pokusit se ji zasadit do smysluplnějšího kontextu. Čtěte Diagnózu F17, ale nemá smysl generovat pocity viny, když se vám něco (odvykačka) nedaří. Tak a já si jdu zapálit.