Diamantové holky
Jacqueline Wilson
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/263429/mid_diamantove-holky-noJ-263429.jpg
4
358
358
Další průřez skutečným životem – navrch drsným a uvnitř vášnivě vřelým – pro „náctileté“ čtenářky od oblíbené britské autorky Jacqueline Wilsonové. „Jste moje milovaný Diamantový holky,“ řekla máma. „Moje malý drahocenný klenoty…“ Dixie, Rochelle, Jude a Martine – to jsou Diamantové holky. Možná vám to zní jako název nějaké kapely, ale jsou to sestry a jejich životy mají daleko k hvězdné slávě. Přestěhovaly se do zchátralého domu v jedné špinavé čtvrti a nebydlely tu ještě ani pět minut, a Rochelle už zase flirtuje, Jude se hádá a Martine se uráží a utíká z domova. Přestože je Dixie nejmladší, strašně by chtěla dát dům do pořádku, než se vrátí máma z porodnice s malým! Dají se Diamantové holky včas dohromady, aby přivítaly prvního Diamantového kluka?... celý text
Rodina Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2015 , BB artOriginální název:
Diamond Girls, 2004
více info...
Přidat komentář
Jedna z mých nejoblíbenějších knih od J. Wilsonové. Od bandě holek a vysněném synkovi.
Drsný příběh o tom, jaké to může být, když má matka hodně děti a nemá kde bydlet. Autorka překvapuje tím, že téměř neúnavně píše nespočet příběhů ze života, které můžou potkat každého z nás, když to třeba vůbec nečekáme.
(SPOILER) Nádherně spracovaná kniha! Ještě teď mi stojí husina z dokonale napsaného příběhu. Tohel by chtělo druhý díl! Já ho prostě vážně nutně potřebuju! Co bude s Marianne a jejím dítětem? A co Rochelle a Ryan? A co teprve Dixie? Změnilo se něco od té doby co zachránila Mary? A co Sundance (mimochodem, tahle část se mi moc líbila!). Já si o ní myslím, že to byla nejlepší kniha os Wilsonové!
A co se týče Mary úplně jsem jí litovala. Moje máma je úplně dokonalá. Ta Maryina byla moc zlá.
Zajímavý příběh. Marianne mi docela seděla. Jud byla zodpovědná a hodná na Dixie, moc se mi líbila. Rochelle byla jediná z Diamantových holek kdo se mi opravdu nelíbil. Dixie byla dobrá ale přišla mi tak na sedm osm let, určitě ne na deset. Co se týče jejich mámy přišla mi moc hodná akorát nechápu proč blbla s tou Sundance. Bruce byl hodný že se o ně postaral.
Nevím, jestli to bylo tím, že jsem knihu četla prvně až jako dospělá, byť autorka píše především pro děti, ale tato kniha mi dělala trochu potíže. Nemohu říct, že by autorka psala špatně. Nicméně si dosud pamatuju, jak moc mne udivovalo, že se Wilsonová rozhodla v knihách pro děti psát o tak těžkých tématech. A vlastně ani nedokážu říct, proč mne to tak udivilo, protože autorka si nevymýšlí nic, co by se reálně nedělo. Naopak musím objektivně říct, že autorka minimálně do této knihy zakomponovala věci, které se bohužel některým dětem stávají a vlastně svým způsobem popisuje realitu.
Nevím, co se stalo nebo co to způsobilo, ale nějak mi ta kniha prostě nesedla a já ji odložila nedočtenou. Ale fakt to možná bylo tím, že už dlouho nejsem věkově cílovou skupinou této autorky...
Těžký příběh jednoho sociálního případu, i když je příběh napsaný dětským stylem, je smutný.
Kniha byla dobrá ale nebyla jako některé další knihy od autorky. Ale nevím co na ní změnit
Tato kniha se mi velmi líbila i když byla občas trochu zvracená od téhle spisovatelky mám i více knížek ale tuhle jsem četla jako jedinou a dala jsem té autorce šanci a myslím že od ní budu číst i více knížek
Přijde mi trochu zvrácené mít s každým mužem jedno dítě a určitě by si čtenář neměl myslet,že je to normální. Jinak knížka byla moc pěkná a čtivá.
Krásná a dobře napsaná kniha. Člověk se do ní ponoří chvílemi a nemůže přestat číst. Podle mě je to jedna z nejčtivějších knih od autorky.
Jedna z nejlepších knih od J. Wilsonové. Dixie jsem měla moc ráda a malé Mary mi bylo líto. Určitě ale doporučuji.
Jak se stane že se váš komentář vymaže? to fakt netušim.
Před dvěmi lety jsem ji dostala a přečetla sotva jednu kapitolu a vložila do police. Když jsem se k ní znovu vrátila, překvapilo mě jak se můj názor na tuto knihu změnil.
Příběh který se mi z prvu zdál lehce podprůměrný. Se náhle stal úžasným.
Dixiin pohled dodal knize ten pravý zápal. S každou další stránkou mi bylo víc a víc líto malé Mary a měla jsem menší a meší pochopení pro Dixiinu mámu, na které bylo odzačátku vidět že je psichycky labilní a její chlapeček byl jen korukou.
Rozhodně knihu doporučuju
Další bláznivá máma samoživitelka a její děti, které jsou chytřejší než ona. Ale i v těžkých finančních a rodinných situacích jsou pořád spolu a pořád si pomáhají .Protože nejhůř na tom byla Mary, děvčátko s mašlemi ve vlasech ale tak týrané duševně nemocnou matkou, že mě jí bylo moc líto . Poutavý děj i dobrý konec, na léto výborné čtení , hodně dialogů , čte se rychle.
(SPOILER)
MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY
Jelikož se mi včera sekl počítač a já jsem na něm měla rozepsaný komentář k téhle knížce, tak nevím, jestli bude stejný jako včera, protože včera jsem to čerstvě dočetla.
No, takže, tuhle knížku mi trvalo přečíst trochu déle než bych ji normálně přečetla, ale není to tím, že by mě nebavila, ale protože si nechci prázdniny užívat jenom s knížkou v ruce. Knížka mě moc bavila. Moc jsem si ji užila - možná i víc díky tomu, že jsem ji nepřečtla hned za dva dny.
Dixie mi byla sympatická. I když je mladší než jsem já, tak jsem si ji dokázala oblíbit. Sice mi trochu vadilo, že zrovna ona byla oblíbencem její mámy, ale tak už to u knížek od Jacqueline Wilsonové bývá, že hlavní postava někdy bývá něčím vyjímečná. Ze začátku (než jsem se do téhle knížky pustila) jsem si myslela, že to bude něco na způsob Ilustrované mámy. No, asi to s tím mělo něco společného, ale bylo to jinak zpracované - to je další jedinečná věc, co mám na Jacqueline Wilsonové ráda.
Máma Dixie mě skoro pořád štvala. V některých částích jsem ji možná trošku chápala, ale jinak jsem si o ní myslela, že je blázen, a že zešílela. Protože to, co dělala nebylo normální.
Po Dixie jsem z diamantových holek měla nejradši Jude. Protože se chovala aspoň trochu zodpovědně. Rochelle mě štvala skoro stejně jako jejich máma, ale trochu jsem ji chápala. Protože žít v takovém shonu není moc jednoduché, ale její sestry to taky zvládaly. K Marianne nemám nějaký názor. No a Bruce mi někdy připadal trošičku vlezlý, ale jinak mi byl sympatický. Ale - zase měl nejradši Dixie.
No, a chudák Mary. Jak jsem o ní četla, tak jsem měla sto chutí, aby to Dixie někomu řekla, ale s tím jsem nic udělat nemohla. A konec sice nijak nevyřešil situaci diamantových holek, ale aspoň, že to s Mary dopadlo dobře a že si máma od Dixie, Sundance, Rochelle, Jude a Marianne uvědomila, že už si na nic nemusí hrát.
Jedna z mála knih od Jacqueline, ze které mi je po celou dobu čtení hrozně smutno...Knížka je to pěkná, ale člověk si uvědomí, že zná pár lidí, kteří mají nakročeno podobně jako máma Dixie a je mu z toho úzko. Navíc konec není až tak pozitivní jako u většiny knížek od Jacqueline.
Autorovy další knížky
| 2010 |  Vzdušné zámky |
| 2005 | Holka z popelnice |
| 2005 | Nejlepší kamarádky |
| 2004 | Půlnoc |
| 2002 |  První láska |
Ještě mě žádná kniha od J.W nenudila a tahle s tím 110% nezačala!!!!
Dokonalé jako vždy!