Diaries from a crypt: The final days of seven parachutists from the time of the Heydrich Terror
Jana Raila Hlavsová
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/414309/bmid_diaries-from-a-crypt-the-final-days-KEf-414309.jpg
4
56
56
Seven Czechoslovak parachutists hidden in the crypt of the Church of St. Cyril and Methodius in Resslova Street in Prague for 21 days. From the assassination of Reinhard Heydrich to the very last battle in the church and the church crypt. This is the story of their fate there and the fate of the Czech resistance outside those very walls. Some of it really happened. Some things we can only hope and some things we will never know. These are fictitious diaries based on the real historical events surrounding the Czech resistance and parachutists in the Protectorate of Bohemia and Moravia during May and June 1942. Every single day is based on historical documents, photos and the statements of the resistance members who survived.... celý text
Literatura faktu Válečné Historie
Vydáno: 2019 , Epocha (ČR)Originální název:
Deníky z krypty: Poslední dny sedmi parašutistů za heydrichiády, 2018
více info...
Přidat komentář
Jedno obrovské "WOW". Kniha je čtivá, rychlá, krásně podaná, obohacená o ilustrace. Mohla bych použít všechna slova chvály a nebylo by to dost.
Nikdo tuto knihu nenazývá biografií, dokumentem nebo čistě faktem. Jde o románové zpracování něčeho, co se stát mohlo, ale také nemuselo.
Má babička byla také nadšená, líbilo se jí, jak si člověk mohl představit co se v kryptě asi odehrálo a jaké rozhovory pánové vedli.
Jakožto někdo, kdo se o heydrichiádu zajímá, jsem si knihu rychle pořídila, rychle přečetla a rychle se zamilovala. Obrovský palec nahoru pro autorku.
Mně se knížka líbila, konec jsem obrečela jako vždy, když něco čtu o smrti v kryptě. Ne vždy jsem všemu věřila, že by se takhle bavili třicetiletí chlapi. Také mě překvapilo, že chodili ven a pohybovali se po Praze. Musím si přečíst další knihy.
Krátká ale příjemná knížka o parašutistech v době, kdy byli v kryptě. Průměrná kniha, která neurazí.
Naprosto zbytečná kniha,ovšem s názvem,který zaujme.Co na tom,že s autentickými dochovanými deníky hrdinů z krypty (Opálka,Švarc) nemá vůbec nic společného-ty totiž končí několik týdnů před vysazením do Protektorátu.Nezaujatý čtenář pak dostane nálož směsí z Čvančary,Šulce apod.Pokud to měl být pokus o něco jako je pro laika celkem čtivé Šulcovou dílo Dva proti říši,tak se to hrubě nepovedlo.Pokud se náruživý čtenář a fanda odboje chce začíst do skutečně erudované literatury,tak mu doporučuji celou trilogii o atentátu páně Šustka a povedený počin pana Kmocha Anthropoid epilog.Deníky z krypty jsou jen ztráta času...
V kostele i kryptě jsem byla a podle popsaného děje v knížce si to i takto dovedu představit. Trošku mě mátlo, že není víc odděleno, kde je zrovna popisovaný děj. Jsme v kryptě a další věta je u Čurdů v kuchyni. Návštěvu krypty a kostela doporučuji.
V krypte jsem byla a myslim si, ze se autorce věrohodně podarilo popsat možné situace, ktere tam parasutiste zažívali. Davam plny počet uz jen za to ze si tohle těžké tema ke zpracovani vybrala, je videt ze tim žije. Taky mohla napsat bestseller kde kdo s kym a mela by větší prodejnost. A krátké věty mi nevadily, nebot se presne hodily k popisu scen, kdy je kazde dalsi slovo zbytečné.
Mně se to moc nelíbilo. Pominu-li pravopisné chyby, děj mě vůbec nevtáhl, nebavilo mě to.
Autorka má slabost pro větné ekvivalenty, jimiž se snaží zvýšit napětí a prožitek. Je to chvályhodné, ale na mě to nefungovalo. Přitom jsem se na knížku tak těšila!
Vždycky jsem si myslela, že operace Anthropoid byla přísně tajná akce, že do ní byli zasvěceni pouze spolehliví jedinci. Stejně tak žili v přísné anonymitě a utajení i parašutisté. A najednou se dozvídám, že krypta kostela sv. Cyrila a Metoděje bylo cosi jen na přespání. Jinak parašutisté chodili na veřejnost, vzájemně se navštěvovali se svými dívkami, chodili k lékaři, navštěvovali své příbuzné ...
Je to pro mě takové překvapení, že je budu ještě dlouho rozdýchávat. Nebo si na vzpamatování znovu přečtu Dva proti Říši.
Děkuji za všechna doporučení a chválu na tuto knihu. Měli jste pravdu.
-----------------------------
CITÁT:
,,Jednou budeme spolu fajčit na zápraží jako starý dědci. Budeme protivný a nadávat na to, jak je ta mládež nevychovaná, a když nás budou hodně štvát, vzpomeneme si na tu dobu v kostele. Jak nám zocelila charakter," řekne tiše Jožka.
,,A Anička si Mařence postěžuje, že si tenkrát měla v té tramvaji radši odsednout," rýpne si Jenda. Jožka se na něj po očku podívá. A pak se tiše a od srdce rozesmějí.
Mně se to v podstatě líbilo, ale strašně tomu ubíraly chyby...což mě dost mrzí. Chtělo by to fakt důkladnou korekturu.
Trochu jsem se tématu bála. Ono vžít se do role národních hrdinů a vyprávět, co se jim asi honilo hlavou je poměrně odvážný čin. Ale kniha mě mile překvapila. Je to čtivé a působí to reálně. Autorka přiblížila kus historie z lidského pohledu lidem, kteří se o historii až tak nezajímají.
Az pujdu priste v Praze po Resslove ulici, zapalim tam klukum svicku. Autorka odvedla moc peknou praci.
S nadšením jsem se pouštěla do čtení této knihy a popravdě i s mírnými rozpaky, jakou formou bude kniha pojata. Může se vůbec někomu podařit sepsat osudy sedmi parašutistů a jejich poslední dny úkrytu v kostele sv. Cyrila a Metoděje, se samotným statečným bojem na kůru a v kryptě, aniž by nedošlo k jejich zneuctění? Ano, může! Vždyť takhle to klidně mohlo být. :) Všichni známe jejich osud, ale nikdo nevíme, jaké vedli dialogy a co přesně dělali oněch osudných posledních pár dní. Není nikdo přeživší, kdo by nám to sdělil, ani se nenašel žádný deník, kde by to bylo sepsáno. A právě v této knize se nám to autorka snažila alespoň z části přiblížit. Dle mého, se jí to moc povedlo. :)
Autorka stála před nesplnitelným úkolem. Popsat svou formou příběh 7 hrdinů a jejich pomocníků, příběh, který známe.
Vytýkám ji název, nejde o deníky. Jde o akci, která byla pokažena zradou Čurdy, ale pokud by nebylo jeho, měli gestapáčti řezníci ještě jeden trumf, mladého Aťu Moravce. A ten věděl. Nechci psát o způsobu, jak jej přinutili mluvit, je to děsivý příběh, zmíněný v jiných publikacích o atentátu. Mrtví hrdinové jsou poskládáni na kobercích před chrámem a profesora chemie Vaňka, alias Jindru čeká zatčení. Kriminál bude relativně dobrý. Němci si jej šetří jako korunního svědka v (pro ně) možném procesu proti prezidentovi Benešovi (pokud k němu vůbec dojde).
Jindra válku přežije a dlouhá léta vykládá zájemcům své bláboly. I já jich pár slyšel. Na věčnost odešel v klidu. Měl vůbec výčitky svědomí ?
Moc mile napsaná kniha. Přečteno jedním dechem. Normálně čtu spíše literaturu faktu. Zde autorka líčí, jak asi mohly vypadat dny v kryptě kostela v Resslově ulici podle jejích představ. A dle mého se jí to moc povedlo.
Pro mě je tohle velké zklamání. A to jsem neměla od knížky žádná očekávání, protože mám o tomhle tématu načteno dost, jen jsem se chtěla na chvíli vrátit do minulosti za klukama.
Bohužel hned po pár stránkách jsem byla otrávená z množství chyb v knížce - jak kdyby snad vůbec neprošla korekturou. Chybějící/přebývající písmena, špatná i/y. To už se vám pak ani nechce pokračovat.
No a k příběhu samotnému - ano, asi tak nějak to mohlo v kryptě probíhat a je to psané jednoduše, lidsky. Ale nic mi to nedalo. Po dočtení už jsem byla myšlenkami jinde.
Na tohle téma existují lepší tituly.